Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.
Fiala se při interpelacích ve sněmovně přel s opozičními poslanci o plnění programu vlády nebo o obranyschopnost. Mimo jiné řekl, že si stojí za cílem, aby v Česku byly platy jako v Německu nebo v Rakousku.
Poslanec SPD Radek Koten uvedl, že když poslouchal některé premiérovy odpovědi, dýchl na něj závan časů před rokem 1989. Fialova slova přirovnal k projevu tehdejšího komunistického předáka Miloše Jakeše na Červeném Hrádku.
Premiér naopak řekl, že na rozdíl od něj je předseda SPD Tomio Okamura „mistr slibů, které se nedají splnit“. „Vy máte výhodu, že je nikdy plnit muset nebudete,“ vzkázal poslancům SPD.
Fiala: Většinu slibů plníme
Fiala zopakoval, že jeho vláda devět desetin svého programu splní včetně jedenácti hlavních cílů. „A já opravdu tvrdím, že devadesát procent i přes všechny krize určitě dodržíme,“ zdůraznil na dotaz Zdeňka Kettnera (SPD). Opoziční poslanec zpochybnil premiérovy sliby s odkazem na míru inflace, růst daní, podle něho rekordní zadlužení, „obrání důchodců“, jmenování „vrchního cenzora“ a na atmosféru, kdy si podle něho lidé musejí dávat pozor, aby neřekli něco, za co by mohli být popotahováni.
Fiala se proti vytváření dojmu, že by byla v Česku cenzura, ohradil. „V téhle zemi může každý říct, co chce, a je to tak dobře. A první, kdo to bude hájit, budu já,“ řekl premiér.
Vláda podle něj jasně plní úkol stabilizování veřejných financí, orientaci na EU a NATO, prosazení penzijní reformy, změn ve vzdělávání včetně zvýšení jeho financování, podpory svobodného trhu, omezování dotací, jasnějších investičních pobídek nebo podpory vědy. Fiala však připustil, že není vyřešena dostupnost bydlení.
Novela o elektronických komunikacích
Projednávaná vládní novela o elektronických komunikacích upravuje například rozhodování sporů mezi klienty a operátory. Dolní komora ji ve čtvrtek projednávala ve druhém čtení. Sněmovní hospodářský výbor doporučil doplnění vládní předlohy o několik pozměňovacích návrhů, které by usnadnily povolování výstavby některých základnových stanic sítí elektronických komunikací. Naopak chce vypustit pasáž o plošném zákazu marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil.
Opozice ve sněmovně také zbrzdila snahu koalice o odklad dokončení digitalizace služeb veřejné správy až na rok 2027. Dvouletý odklad navrhla čtveřice koaličních poslanců v čele s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) kvůli tomu, aby se úřady mohly dostatečně připravit. Odklad formou doplnění zákona o právu na digitální služby by chtěla koalice připojit k novele o elektronických komunikacích, což by podle opozice představovalo nepřípustný přílepek.
Návrh byl podle opozice navíc předložen až ve čtvrtek dopoledne, i když záměr zveřejnil Jurečka už v úterý. Podle poslanců ANO by si odklad zasloužil zevrubnější předjednání. Sněmovna kvůli sporům projednávání novely nedokončila. „Velkorysost toho posunu je podle mého špatně, znamená to, že to pouštíme k ledu,“ řekl bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj nemalá část ministerstev přistupovala k digitalizaci dosud spíše formálně. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek jako příklad uvedl ministerstva spravedlnosti, průmyslu a obchodu nebo obrany.
„Digitalizace jako vlajková loď této vlády jde ke dnu jako Titanic,“ prohlásil poslanec ANO Robert Stržínek. Podle něj navrhovaný krok není jen o odkladu, ale je přiznáním neschopnosti. Podle Jurečky ale je odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob. „To není rezignace na digitalizaci, naprostá většina agend bude v interaktivním prostředí,“ sdělil. Jako příklad zmínil projekty ministerstva vnitra, dopravy nebo České správy sociálního zabezpečení.
Jurečka: Některé sektory by bez Ukrajinců měly problémy
Během dopoledne poslanci projednávali písemné interpelace. Z interpelovaných členů kabinetu byli přítomni ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), ministr práce a sociálních věcí Jurečka a ministr školství Mikuláš Bek (STAN), kteří odpovídali na interpelace Michálka, Aleše Juchelky (ANO) a Jany Berkovcové (ANO). Písemné interpelace se k projednání na plénum dostávají v případě, že interpelující poslanci nejsou s odpověďmi zástupců kabinetu spokojeni.
Juchelkova interpelace vyvolala debatu o ukrajinských uprchlících. Humanitární dávku pobírá podle ministra Jurečky zhruba 92 tisíc z 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Nezaměstnaných je podle ministra přes deset tisíc ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150 tisíc z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy.
V roce 2022, kdy začala plnohodnotná ruská vojenská invaze na Ukrajinu, jež vyvolala uprchlickou vlnu, činily státní výdaje související s Ukrajinou podle Jurečky 25 miliard korun, příjmy představovaly 11,1 miliardy. V loňském roce byly podle něho výdaje 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. „Od poloviny roku se trend otočil, od poloviny roku byly příjmy vyšší než výdaje,“ poznamenal Jurečka. Ve třetím loňském čtvrtletí to bylo podle něho o 400 milionů korun a v posledním kvartálu o jednu miliardu korun. Letos dosud výdaje činily 11,4 miliardy korun a příjmy 17,1 miliardy korun.
Juchelka se ve své interpelaci zajímal zejména o to, z čeho příjmy a výdaje vycházejí. Jurečka uvedl, že do nákladů se započítávají veškeré výdaje, které je možné ve státní pokladně identifikovat. V modelu příjmů podle ministra figurují odvody, daně z příjmu, podíl na spotřebě a daň z přidané hodnoty.
Podle ministra se vychází z údajů České správy sociálního zabezpečení a z dat ministerstva vnitra o příchodech a odchodech Ukrajinců. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme ve statistických metodách. Je to velmi konzervativní přístup,“ řekl Jurečka. Příjmy z daně z příjmu právnických osob pak podle něho vychází z modelu vypracovaného loni pro vládu. Ministr dodal, že data jsou poměrně přesná.
Na smlouvu s Vatikánem nedošlo
Sněmovna se ve čtvrtek nedostala k úvodnímu projednání česko-vatikánské smlouvy, jež budí pozornost zejména kvůli ustanovení o zpovědním tajemství. Česko je dle Černínského paláce jednou z posledních evropských zemí, která dosud nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.
Česko-vatikánská smlouva zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Česko zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.
Poslanci neprojednali s ohledem na delší debatu o novele o elektronických komunikacích ani žádné další smlouvy, které byly na programu. Patřila k nim dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Zákonodárci by se mohli smlouvami zabývat patrně nejdříve za dva týdny.
