Poslanecká sněmovna projednává novelu zákona o elektronických komunikacích. Kromě ní zákonodárce ve čtvrtek zaměstnávají zejména pravidelné interpelace na členy vlády. Dopoledne se zabývali písemnými interpelacemi. Odpoledne pak vyplní ústní interpelace. Kromě interpelací a novely zákona o elektronických komunikacích by se sněmovna měla zabývat také mezinárodními smlouvami.
ŽIVĚ: Poslanci projednávají novelu zákona o elektronických komunikacích
ŽIVĚ: Jednání Poslanecké sněmovny (zdroj: ČT24)
Aktuálně projednávaná vládní novela o elektronických komunikacích upravuje například rozhodování sporů mezi klienty a operátory. Dolní komora ji ve čtvrtek projednává ve druhém čtení. Sněmovní hospodářský výbor doporučil doplnění vládní předlohy o několik pozměňovacích návrhů, které by usnadnily povolování výstavby některých základnových stanic sítí elektronických komunikací. Naopak chce vypustit pasáž o plošném zákazu marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil.
Mezi mezinárodními smlouvami, které by měla sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. V úvodním kole je na programu schůze česko-vatikánská smlouva. Pozornost budí zejména její ustanovení o zpovědním tajemství.
Během dopoledne poslanci projednávali písemné interpelace. Z interpelovaných členů kabinetu byli přítomni ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr školství Mikuláš Bek (STAN), kteří odpovídali na interpelace Jakuba Michálka (Piráti), Aleše Juchelky (ANO) a Jany Berkovcové (ANO). Písemné interpelace se k projednání na plénum dostávají v případě, že interpelující poslanci nejsou s odpověďmi zástupců kabinetu spokojeni.
Podle Jurečky existují v české ekonomice sektory, které by bez ukrajinských pracovníků měly problémy
Juchelkova interpelace vyvolala debatu o ukrajinských uprchlících. Humanitární dávku pobírá podle ministra Jurečky zhruba 92 tisíc z 380 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Nezaměstnaných je podle ministra přes deset tisíc ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150 tisíc z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy.
V roce 2022, kdy začala plnohodnotná ruská vojenská invaze na Ukrajinu, jež vyvolala uprchlickou vlnu, činily státní výdaje související s Ukrajinou podle Jurečky 25 miliard korun, příjmy představovaly 11,1 miliardy. V loňském roce byly podle něho výdaje 22 miliard korun a příjmy 19,4 miliardy korun. „Od poloviny roku se trend otočil, od poloviny roku byly příjmy vyšší než výdaje,“ poznamenal Jurečka. Ve třetím loňském čtvrtletí to bylo podle něho o 400 milionů korun a v posledním kvartálu o jednu miliardu korun. Letos dosud výdaje činily 11,4 miliardy korun a příjmy 17,1 miliardy korun.
Juchelka se ve své interpelaci zajímal zejména o to, z čeho příjmy a výdaje vycházejí. Jurečka uvedl, že do nákladů se započítávají veškeré výdaje, které je možné ve státní pokladně identifikovat. V modelu příjmů podle ministra figurují odvody, daně z příjmu, podíl na spotřebě a daň z přidané hodnoty.
Podle ministra se vychází z údajů České správy sociálního zabezpečení a z dat ministerstva vnitra o příchodech a odchodech Ukrajinců. „Pokud jde o výpočet z pohledu spotřeby těch lidí, jde o model, který vychází z výpočtu nejchudší pětiny českých domácností, který standardně aplikujeme ve statistických metodách. Je to velmi konzervativní přístup,“ řekl Jurečka. Příjmy z daně z příjmu právnických osob pak podle něho vychází z modelu vypracovaného loni pro vládu. Ministr dodal, že data jsou poměrně přesná.