Jana Berkovcová

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Zástupci ANO, koalice HLAS samospráv (SOCDEM, Společně pro kraj, Rozvíjíme Hradec) a koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní podepsali koaliční smlouvu v Královéhradeckém kraji. Hejtmanem se má stát starosta Hronova a krajský zastupitel Petr Koleta (ANO). Koalice má 24 z 45 křesel v zastupitelstvu. V devítičlenné radě získá ANO sedm míst včetně hejtmana, jedno HLAS samospráv a jedno koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Elektronický systém přihlašování na střední školy je opravený a je potřeba ho otestovat, řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) večer na síti X následně potvrdil, že funkce vkládání příloh, kvůli které bylo spuštění systému odloženo, je opravena. Nutné je ale znovu otestovat bezpečnost. Takzvané penetrační testy chce Cermat dělat ve čtvrtek večer či v pátek. Systém, který se měl uchazečům otevřít ve čtvrtek v noci, by měl podle Krejčího fungovat v pátek večer.

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Školství má mít podle návrhu rozpočtu příští rok na výdaje o 11,6 miliardy méně než letos. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však upozorňuje, že návrh není finální, své koaliční kolegy chce přesvědčit, že takový významný škrt není dobrý nápad. Poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) pochybuje o tom, zda škrty ve vzdělávání jsou správné. Nebyla by proti převodu peněz do školství z obrany.

Rozpočet resortu školství podle ministra Mikuláše Beka (STAN) neklesne. Řekl to České televizi s odůvodněním, že návrh, který pro příští rok počítá se sumou o 11,6 miliardy korun nižší než letos, neodráží některé dohody. S vládními kolegy chce ministr dál jednat o navýšení prostředků. Podle návrhu ministra financí by měl resort spořit a snížit počet míst ve školství o dvacet tisíc. Bek řekl, že je na místě přemýšlet o redukci míst financovaných ze státního rozpočtu v obslužných profesích.

Příští přijímací zkoušky na střední školy by se měly od těch letošních v mnohém lišit. Žáci devátých tříd by si mohli podat tři přihlášky místo dvou, posílali by je elektronicky a zároveň by střední školy seřazovali podle priority. Zajistit by to měla novela školského zákona a vyhláška, které připravuje vládní koalice.

Sněmovna ve druhém čtení schválila novelu zákoníku práce, která se týká přesnějšího vymezení práce na dohodu či zavedení nároku na kratší úvazky. Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu o zdravotnické záchranné službě, resort zdravotnictví by tak mohl hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů. Dolní komora také rozhodla o návratu nezařazeného poslance Ivo Vondráka (dříve ANO) do školského výboru.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

Platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy se zřejmě nebudou týkat zhruba čtyřiceti tisíc pedagogických pracovníků. V novém programovém prohlášení je vláda slibuje už jen učitelům. Změny chce koalice prosadit taky v projednávané novele zákona. Odbory jsou proti.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.