Jana Berkovcová

Královéhradecký kraj chystá omezení osmiletých gymnázií. Do konce října má projednat dokument, který počítá se snížením kapacit těchto oborů na třech krajských školách. Naopak chce posílit čtyřleté obory gymnázií. Proti útlumu osmiletých gymnázií vznikla petice. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka.

Poslanecká sněmovna ve středu znovu schválila omezení odkladů základní školní docházky i s nahrazením známkování začínajících žáků slovním hodnocením, které odmítl Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident. Poslanci rovněž rozhodli, že solární elektrárny z let 2009 a 2010 nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Úvod jednání vyplnil předseda ANO Andrej Babiš, který komentoval poslední verdikt odvolacího soudu v kauze Čapí hnízdo.

Financování nepedagogických pracovníků jako školníků uklízeček či kuchařek zřejmě bude od příštího roku převedeno ze státu na obce a kraje jako zřizovatele škol. Ve sněmovně to ve středu prosadila vládní koalice přes odpor opozičních hnutí ANO a SPD. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů má zase být ze státního rozpočtu. Novelu školského zákona nyní posoudí Senát.

Poslanecká sněmovna o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce rozhodne 28. května v poledne. Prosadila to koalice na návrh předsedy poslanců STAN Josefa Cogana, který nutnost pevného termínu hlasování o školské novele a jejích úpravách zdůvodnil obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Součástí novely je například i slučování malých škol.

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Sněmovna schválila pravidla pro sociálně-zdravotní služby. Odmítla přitom zrušit cenové stropy za pobyt v soukromých domovech seniorů. Byla to nakonec jediná norma ve třetím čtení, kterou ve středu poslanci projednali. Úvod schůze totiž zdržel dvě a půl hodiny trvající projev předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Poslanci měli odpoledne a večer na programu i úvodní kola školské novely či vládní novely týkající se výpovědí. Obě navzdory opozičním výhradám prošly.

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Ministři ve čtvrtek odpovídali na ústní interpelace zákonodárců. Nejvíce výhrad směřovalo k premiérovi Petru Fialovi (ODS). Někteří zákonodárci tvrdili, že vláda neplní své závazky, poslanci SPD pak premiéra obvinili z toho, že v zemi panuje cenzura. Proti tomu se Fiala ohradil – kdyby v zemi panovala cenzura, byl by prý první, kdo bude hájit svobodu slova. Premiér také řekl, že devadesát procent programu vláda určitě dodrží. Dopoledne se sněmovna zabývala písemnými interpelacemi. Poslanci také projednávali novelu zákona o elektronických komunikacích.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Zástupci ANO, koalice HLAS samospráv (SOCDEM, Společně pro kraj, Rozvíjíme Hradec) a koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní podepsali koaliční smlouvu v Královéhradeckém kraji. Hejtmanem se má stát starosta Hronova a krajský zastupitel Petr Koleta (ANO). Koalice má 24 z 45 křesel v zastupitelstvu. V devítičlenné radě získá ANO sedm míst včetně hejtmana, jedno HLAS samospráv a jedno koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) na vládě podpoří záměr navýšit platy ve veřejném sektoru od září až o deset procent. Řekl to po schůzce s prezidentem Petrem Pavlem. Růst by se měl podle návrhu ministerstva práce totiž dotknout i zaměstnanců ve školství, jako jsou kuchařky nebo školníci. Na příští rok pak chce Bek pro svůj resort desítky miliard navíc, kromě jiného i na stavbu škol.

Poslanci v úterý na řádné schůzi podpořili zavedení povinnosti prodejců zbraní a střeliva hlásit podezřelé nákupy. Návrh novely hojně kritizovali zástupci opozice. Do závěrečného kola dolní komora poslala návrh na nový významný den, který by připomněl samizdatový tisk.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Elektronický systém přihlašování na střední školy je opravený a je potřeba ho otestovat, řekl ve čtvrtek odpoledne ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) večer na síti X následně potvrdil, že funkce vkládání příloh, kvůli které bylo spuštění systému odloženo, je opravena. Nutné je ale znovu otestovat bezpečnost. Takzvané penetrační testy chce Cermat dělat ve čtvrtek večer či v pátek. Systém, který se měl uchazečům otevřít ve čtvrtek v noci, by měl podle Krejčího fungovat v pátek večer.

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.