Peníze pro nepedagogické pracovníky bude řešit vláda. Je potřeba 800 milionů, řekl Bek

Nahrávám video

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Pokryto podle Beka není celkem 2500 úvazků, z toho pět set z nich je možné financovat z krajské rezervy. Ke stávce školských odborů ministr důvod nevidí, argumentuje mimo jiné poměrem osmdesáti tisíc zaměstnanců ve školství ke dvěma tisícům nepokrytých úvazků.

„Dnešní (pondělní) jednání nemohlo přinést řešení, protože to řešení prostě není v rukou ministerstva školství. Ministerstvo školství může rozepsat do rozpočtu škol pouze prostředky, které mu byly přiděleny ve státním rozpočtu,“ uvedl Bek.

Ředitelé škol byli podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka po obdržení rozpisu rozpočtu rozladění. Podotkl, že situace by se měla uklidnit, pokud se dofinancují pozice nepedagogů, což považuje za důležité. „Protože pro těch pět set lidí z 2500 nebude stačit, aby to vyřešila jenom současná rezerva, která je ministerstvem školství napočítána,“ poznamenal.

Částka osm set milionů korun by podle něj požadavky z velké části vyřešila. Pokud by peníze do rozpočtu nedoputovaly, některé školy se podle něj dostanou do obtížně řešitelné situace, aby zajistily provoz. „A není to jen o školnících, kuchařkách, je to o tom technickém personálu, ale třeba i o ostraze škol,“ nastínil.

K případným dalším stávkám Dobšík řekl, že chce nejprve jednat. „A uvidíme, jak ta jednání dopadnou, a podle toho se zařídíme,“ uvedl v rozhovoru pro ČT. Opětovné uzavření škol označil za nejzazší prostředek, když jednání selžou. „Věřím tomu, že k tomu krajnímu případu nedojde, ale nemohu to vyloučit,“ dodal.

Nahrávám video

Na úterní schůzce by se podle něj mělo připravit řešení. Dobšík předpokládá, že pokud s ním bude souhlasit premiér, vláda ho schválí. „Pan ministr byl velmi otevřený, a pokud je to na vládě, věřím tomu, že ho vláda jako celek podpoří. A to, co je potřeba dodat do rozpočtových rezerv krajských úřadů, aby mohly dofinancovat školy, kde by se škrtali více než dva zaměstnanci, se tímto může vyřešit,“ sdělil.

Na jednání se podle předsedy odborů řešilo i financování vzdělávání v roce 2025.

„Nevěřím svým uším, že kvůli osmi stům milionů se musí scházet vláda a jednat s premiérem. To je podle mě částka, která je pro státní rozpočet úplně marginální, nicméně pro rozpočet škol je úplně zásadní,“ podivovala se členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO).

Podle šéfky sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové Bek už při vyjednávání konsolidačního balíčku a následně rozpočtu na letošní rok slíbil, že je schopen ve svém resortu nalézt úsporu ve výši jednotek miliard korun. Zatím podle ní ministr jen přichází s dalšími rozpočtovými požadavky. Směrem ke školám podle ní Bek komunikuje polovičaté a mnohdy nedomyšlené či neprojednané návrhy řešení.

„TOP 09 chce zejména stabilizovat situaci ve školách za pomoci systémového a udržitelného řešení. Není to tedy ‚jen‘ o bezmála miliardě korun, ale o promyšleném postupu, který budeme chtít, ať nám nejdříve ministr školství představí,“ řekla.

Piráti se budou snažit, aby dodatečně do systému ještě nějaké prostředky dostali, sdělil jejich předseda Ivan Bartoš. „Je důležité, aby nikdo kvůli vzniklé situaci nepřišel o práci. Z dlouhodobého hlediska je pro nás klíčové přenastavení celého systému financování tak, aby byl udržitelný a hlavně předvídatelný pro všechny školy,“ uvedl.

Školám by také mohlo pomoct zrušení limitu počtu zaměstnanců tak, aby si mohly lépe přerozdělit peníze mezi jednotlivé pozice a zajištění potřebných činností, myslí si. Připomenul, že chybí i peníze na zvýšení kapacit škol v regionech a jejich modernizaci. Celkem 7,5 miliardy korun z evropských zdrojů, které je možné vyčerpat do roku 2027, určitě nebude stačit, je proto nutné získat další peníze přímo do rozpočtu ministerstva školství, míní.

Nahrávám video

Asociacím vadí i škrtání pozic

Rozpis rozpočtu pro regionální školství, který minulý týden rozeslal školám Bekův resort, podle školských asociací obsahuje výrazné krácení peněz na platy a s ním spojené snižování přidělených úvazků nepedagogů. Rozpočet pro regionální školství je podle ministerského rozpisu letos o 4,97 miliardy vyšší než loni, činí 187,87 miliardy korun.

Největším problémem rozpisu je podle asociací snížení financí na platy nepedagogů a škrtání jejich pozic ve školách. Snížení je prý vyšší, než jaké sliboval resort školství při jednáních s odbory a zástupci školských asociací na podzim. Bek po dohodách řekl, že resort škrtne maximálně osm tisíc neobsazených pozic nepedagogů.

Škrtání pozic nepedagogů

Někteří ředitelé si na sociálních sítích stěžovali na škrtání pozic nepedagogů. Upozorňovali, že škrtnuté pozice nejsou neobsazené. „Škrtalo se plošně,“ podotkl Dobšík. Ministr nadále odmítá kritiku odborů, část aktérů si podle něj totiž některá pravidla, která jsou součástí rozpisu rozpočtu, vykládá chybně.

„Rozpis nepedagogických pracovníků je mnohem nižší, než se původně avizovalo. Protože většině z nás neškrtli pouze neobsazená místa, ale i ta obsazená, takže by hrozilo, že bychom museli propouštět,“ vytýkala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce nebylo po zveřejnění rozpisu rozpočtu jasné, z čeho a jak je rozpočet počítaný a jak k němu mají ředitelé přistupovat. „Některé údaje vypadaly opravdu katastroficky,“ zdůraznil. „V rámci toho rozpisu tam byly věci, kterým jsme trošku nerozuměli – jednak proto, že to nebylo úplně přehledné a hlavně i proto, že některé věci tam byly úplně jinak, než jsme původně předpokládali,“ pokračoval.

Nyní se podle něj dopracovali ke konkrétním číslům a situaci vidí reálněji, dobrá podle něj ale není. Ředitelé škol podle něj budou klidnější, když uvidí, že se situace řeší.

Konkrétní kroky budou zástupci školských asociací a odborů řešit až na úterní schůzce s premiérem, řekli Dobšík, Zajíc a předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiří Zajíček.

„Ještě před dvěma týdny hrozilo, že stát normativně přestane financovat sedmnáct tisíc pozic nepedagogů. Já jsem kolem té stávky veřejně sliboval, že udělám všechno pro to, aby to bylo maximálně osm tisíc, což odpovídá počtu neobsazených míst,“ řekl ministr minulý týden.

Ministerstvo školství mělo letos hospodařit skoro se dvěma sty sedmdesáti miliardami. Koncem ledna vláda rozhodla, že mu uvolní další dvě miliardy z rozpočtové rezervy. Stejnou sumu má podle dohody získat ještě v následujících měsících. Mezi mateřské, základní a střední školy resort rozdělí necelých 188 miliard. Proti loňsku si tak podle něj skoro o pět miliard polepší.

Zmíněný objem peněz má učitelům zajistit průměrný plat na úrovni sto třiceti procent průměrné hrubé měsíční mzdy z roku 2022. U pedagogů na prvním a druhém stupni to má být přes pětačtyřicet tisíc měsíčně, u těch středoškolských přes pětapadesát tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 19 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 24 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 2 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.