Markéta Pekarová Adamová

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Nejvýznamnějším úkolem ministerstva obrany a armády je modernizace a zajištění stabilního financování, řekla na slavnostním nástupu při příležitosti oslav Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je přesvědčena o tom, že v obou oblastech se dělá maximum možného. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je česká armáda moderní, sebevědomá a připravena beze zbytku plnit úkoly, které dostane.

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Zástupci hnutí STAN, Pirátů i KDU-ČSL chtějí zmírnit parametry důchodové reformy. Souhlasí s nutností zvyšovat věk odchodu do penze, ale pomaleji, než plánoval původní vládní návrh. Argumentují analýzou České demografické společnosti, podle které by i budoucí generace měly v penzi strávit zhruba čtvrtinu života. Opozice navýšení věku pro odchod do důchodu odmítá.

Vládní strany se neshodnou na případném zavedení výpovědí bez udání důvodu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) poslanci návrh i tak předloží ve sněmovně. Pravděpodobně ale podporu nezíská. Kromě některých vládních stran totiž výpovědi bez udání důvodu odmítá i opozice. ODS a TOP 09 chtějí úpravu připojit k další novele zákoníku práce, kterou kabinet ještě neprojednal.

Češi žijící v zahraničí patrně budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou, nebudou muset osobně na zastupitelské úřady jako doposud. Novelu v pátek schválila sněmovna. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) předpokládá, že volba případným ústavním testem projde. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) doplnila, že návrh postoupí Senátu tak, aby voliči v zahraničí mohli pohodlněji hlasovat co nejdříve. Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že koalice si z hlasování udělala svůj fetiš.

Ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku vybuchla v pondělí před polednem blíže neurčená munice. Jeden člověk zemřel, osm lidí utrpělo zranění. Událost řeší Vojenská policie. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vyjádřila upřímnou soustrast rodině zesnulého vojáka a oznámila, že se jednalo o tragickou nehodu, která nikterak nesouvisí s mezinárodní situací.

Vládní novela mysliveckého zákona, od něhož si kabinet slibuje posílit práva vlastníků pozemků a snížit škody způsobené zvěří, teď nemá ve sněmovně podporu. Zjistila to Česká televize. Zákon počítá třeba i se snížením minimální velikosti honitby. Právě to se nelíbí sněmovní opozici, ale i části koaličních stran.

Hnutí STAN by mělo v pondělí rozhodnout, koho nominuje na pozici eurokomisaře. Zmiňují se hned dvě možná jména – nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Kabinet má kandidáta oficiálně navrhnout do konce srpna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by ale o jménu mohlo být jasno dříve. Pro Česko chce získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Předseda vlády také uvedl, že se jménem kandidáta souvisí i šance na dosažení silného postu. Už nyní na evropské úrovni vede neformální jednání – další ho čeká v pondělí v Bruselu.

Sněmovnu čekají personální změny. Čtyři poslanci, kteří ve volbách uspěli, míří z tuzemského parlamentu do toho evropského. Všichni jejich náhradníci ČT potvrdili, že mandát v dolní komoře přijmou. Změny se projeví v zahraničním a školském výboru, nový bude také místopředseda sněmovny. ANO uvažuje nad trojicí jmen. Obměny na jednotlivých postech by podle vládní koalice měly respektovat aktuální stranické rozložení sil.

Za velké zadostiučinění označil vítězství ANO v evropských volbách předseda hnutí Andrej Babiš. Představitelé SPOLU mluvili o slušném výsledku a touze být u vyjednávání o budoucí podobě Evropské komise. Spokojený s výsledkem je Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísahy a Motoristů, která skončila na třetím místě.

Jednou z vyšetřovacích verzí případu zadržení podezřelého muže z Jižní Ameriky je podle informací Otázek Václava Moravce spojitost se žhářskými útoky v Polsku. Za sabotážemi podle tamních představitelů stojí Rusko. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová v pořadu řekla, že ji tato možnost nepřekvapuje. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (SOCDEM) podotkl, že ruský vládce Vladimir Putin takové útoky avizoval a Česko podle něj na sebe svými kroky přitahuje pozornost. Někdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) zase připomněl, že zapojení Ruska je prozatím jen spekulace.

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.

V pátek a v sobotu mohou Češi volit do Evropského parlamentu. Poslední tematické debaty České televize se zúčastnili předsedkyně a předsedové stran a hnutí zastoupených ve sněmovně. O evropské budoucnosti a vizi diskutovali předseda Pirátů Ivan Bartoš, lídr ODS Petr Fiala, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda SPD Tomio Okamura, předsedkyně strany TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a Vít Rakušan, předseda hnutí STAN.

Stát v tomto volebním období spotřební daň z tichého vína velmi pravděpodobně nezavede. Jak zjistila ČT, k odporu opozičních ANO a SPD se definitivně přiklonili i lidovci. Jejich předseda Marian Jurečka řekl, že by byl ochotný o nové taxe uvažovat jen v případě, že by ji Česko dokázalo prosadit na celoevropské úrovni.

Už nyní požadují ministři zvýšení rozpočtů svých resortů na příští rok o víc než 100 miliard, vyplynulo z odpovědí členů vlády a koaličních lídrů pro Českou televizi. Například ministři dopravy a školství mluví každý o desítkách miliard navíc oproti letošnímu roku.

Premiér Petr Fiala (ODS) se setkal s českými hokejisty. Národní výběr, který na mistrovství světa vyhrál zlaté medaile, přijal v Kramářově vile. Češi se stali šampiony po nedělní výhře nad Švýcarskem. Zlato hokejisté na mistrovství světa vybojovali po čtrnácti letech. Hokejistům Fiala předal pamětní listy a jehlice do klopy s českým lvem. Týmu také udělil medaili Karla Kramáře. Mužstvo čeká i návštěva Pražského hradu. Tam na pozvání prezidenta Petra Pavla zamíří ve čtvrtek.

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Schůzka slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a jejího zvoleného nástupce Petera Pellegriniho se zástupci parlamentních stran v úterý nebude. Jednání mělo uklidnit situaci ve společnosti po atentátu na premiéra Roberta Fica (Smer). Dvě ze tří vládních stran – Smer a SNS – se však k jednání stavěly odmítavě. Podle člena sněmovního výboru pro bezpečnost Roberta Králíčka (ANO) je potřeba v tamní politice zklidnit emoce. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová upozornila na to, že do politiky patří souboj názorů a argumentů, měl by se však vést s respektem. O problémech slovenské politiky diskutovali v pořadu Události, komentáře.

V Terezíně na Litoměřicku se v neděli koná tradiční tryzna. Oběti nacistické perzekuce u příležitosti 79. výročí konce druhé světové války uctili politici, diplomati či skauti. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že morální povinností lidí je pamatovat si, co se v Terezíně a na dalších podobně tragických místech událo. Je podle ní třeba důsledně bojovat proti těm, kteří chtějí překrucovat dějiny, hrůzy holocaustu relativizovat, nebo je dokonce zcela popírat.