Markéta Pekarová Adamová

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.

Novým předsedou TOP 09 byl na sněmu zvolen Matěj Ondřej Havel. TOP 09 podle Havla nemá alternativu na politickém spektru. Chce z ní sebevědomou stranu, která dokáže čelit rostoucímu populismu. Končící šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyzvala stranu, aby dělala politiku pro lidi, ne pro sebe. Nelze podle ní rezignovat na obranu demokracie. Prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil.

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura si přeje, aby atmosféra v Poslanecké sněmovně byla lepší než v uplynulém volebním období. Po středečním zvolení předsedou dolní komory řekl, že k tomu sám chce ze své nové role přispět. Ocenil podporu 107 poslanců v tajné volbě, ve které porazil Jana Bartoška (KDU-ČSL) s 81 hlasy.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Na mezinárodní konferenci Forum 2000, která se koná v Praze, v pondělí vystoupil se svým projevem český prezident Petr Pavel. Hovořil o bezpečnostní hrozbě představované Ruskem. To chce podle Pavla Evropu krok za krokem zničit. „Rusko představuje zásadní hrozbu evropské svobodě, bezpečnosti a demokracii,“ domnívá se prezident. Kromě něho se akce účastní třeba také bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová.

Hnutí ANO se společně s hnutím SPD a Motoristy sobě dohodlo na rozdělení resortů nově vznikající vlády. Ta bude mít šestnáct členů, včetně premiéra. Devět křesel obsadí hnutí ANO, tři hnutí SPD a čtyři křesla Motoristé. SPD navíc připadne post předsedy sněmovny. Jednání budou pokračovat příští týden programovými prioritami. Informace uvedly strany v tiskové zprávě. Prezident Pavel již dříve oznámil, že nového premiéra jmenuje nejdříve po ustavení nové sněmovny, jejíž zasedání svolal na 3. listopadu.

Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer oznámil, že už nebude znovu kandidovat na předsedu ODS. S rozhodnutím zároveň seznámil členy širšího vedení strany. Reagoval tak na výsledky sněmovních voleb, v nichž vládní koalici SPOLU porazilo hnutí ANO. Nové vedení bude strana volit na kongresu 17. a 18. ledna 2026. Na něm nehodlá funkci obhajovat ani první místopředseda strany Zbyněk Stanjura.

V čele poslaneckého klubu Motoristů bude Boris Šťastný, předsedou klubu TOP 09 bude opět Jan Jakob, šéfem poslanců SPD zůstává Radim Fiala a předsedou klubu KDU-ČSL se stane Tom Philipp. Večer se sejde také širší vedení ODS. V novém volebním období bude v dolní komoře osm poslaneckých frakcí, tedy o jednu víc než v období končícím. Ustavující schůze Poslanecké sněmovny bude 3. listopadu.

Ve věku 64 let v pondělí zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. „S hlubokou lítostí si vás dovolujeme informovat, že předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Dana Drábová, v pondělí, 6. října 2025, následkem vážné nemoci zemřela,“ potvrdil přímo SÚJB, který vykonává správu a dozor v oblasti využívání jaderné energie.

Hnutí ANO po sečtení výsledků ze všech okrsků vyhrálo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Jeho šéf Andrej Babiš začal jednat s SPD i Motoristy o vládě už v soboru večer a v neděli v rozhovorech pokračoval. Řekl jim, že upřednostňuje sestavení jednobarevné menšinové vlády, kterou by zmíněná uskupení tolerovala. Možní partneři ale chtějí sedět přímo v kabinetu. Babiš je ochotný o tom jednat.

Koalice SPOLU, která má nejvíce zástupců v dosluhující vládě, by se po volbách mohla znovu rozdělit na jednotlivé strany, což naznačují někteří členové. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nejdřív potřeba výsledky vyhodnotit. Další fungování koalice ovšem politici řeší už od sečtení hlasů.

Strany a hnutí den po volbách do Poslanecké sněmovny zvažují možnosti, jak by mohla vypadat příští vláda. Prezident Petr Pavel na Pražském hradě absolvoval první sérii schůzek se zástupci úspěšných uskupení. Poté prohlásil, že zatím není možné dělat závěry. Členové Motoristů zopakovali, že podpoří vládu, jejíž budou součástí. O podíl na moci stojí také SPD, avšak ve vládě s odborníky.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Končící premiér a lídr koalice SPOLU (ODS, TOP 09 KDU-ČSL) Petr Fiala poblahopřál hnutí ANO Andreje Babiše k volebnímu vítězství. Složit vládu na současném půdorysu podle něj nebude možné. Na tiskové konferenci ve volebním štábu řekl, že respektuje výsledek hlasování. Poděkoval všem voličům a zvlášť těm, kteří podpořili SPOLU.

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Ve svatovítské katedrále se po roce opět sešlo sedm klíčníků, kteří z Korunní komory vyzvedli korunovační klenoty. Od úterý pak bude svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu. První dva dny si je budou moci prohlédnout školáci a od čtvrtka do 29. září veřejnost. Loni si klenoty prohlédlo 46 609 návštěvníků.

Sněmovna kvůli obsáhlým vystoupením zástupců koalice i opozice schválila program schůze, která bude v nynějším volebním období zřejmě poslední, téměř po devíti hodinách od začátku zasedání. Nevyhověla žádnému z návrhů na doplnění programu schůze, který zahrnuje především schvalování dvou novel upravených Senátem. Poslanci o nich rozhodnou na základě dohody poslaneckých frakcí až ve středu, kdy bude schůze pokračovat od 09:00.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.