Okamura v čele sněmovny je reputační riziko, varuje Šebelová. Dodržujeme dohody, tvrdí Šťastný

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: První část
Zdroj: ČT24

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Malá předpokládá, že se bude dojednávat „tradiční“ koaliční smlouva, připustila však, že se při vyjednávání odehrálo „něco, co neví“. Šťastný vyjednávání o koaliční smlouvě potvrdil, jsou dle něj na programu příští týden. Zda bude v dokumentu obsaženo i konkrétní rozdělení resortů, komentovat nechtěl, nicméně uvedl, že ve smlouvě bývají „poměry“.

Předpokládá také, že poslanci jednotlivých klubů stvrdí svými podpisy příslušnost či sounáležitost s koaliční smlouvou. Moderátor Václav Moravec se následně tázal na časový průběh ustavující schůze sněmovny. „Budeme se snažit, aby to bylo rychlejší,“ uvedla s odkazem na ustavující schůze minulého volebního období.

První schůze dle ní „nebude nikterak dlouhá“, začít má 3. listopadu, následně bude pokračovat 5. listopadu. Po šesti dnech by měla proběhnout schůze další. Bude dle ní však záležet na budoucí opozici, na průběhu volby předsedy a místopředsedů dolní komory. „Deklarace kolegů ze všech politických stran, které dnes zasednou v opozici, je taková, že nebudou chtít bezbřeze obstruovat, že budou chtít být konstruktivní a že nebudou chtít, abychom ve sněmovně nocovali,“ dodala.

Loading...
Loading...
Průběžné výsledky složení sněmovny
Voleno je 200 poslankyň a poslanců
Loading...Loading...Loading...Loading...
Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...

Spory o vedení sněmovny

Předseda nejsilnějšího opozičního klubu ODS Benda uvedl, že jsou dohodnuti na jménech předsedů a místopředsedů výborů, na nichž se domluvili s budoucí vládní koalicí. Středu 5. listopadu, o níž hovořila Malá, označil za „rozhodující den, který ukáže, jestli skutečně máte 108 hlasů v tajné volbě pro Tomia Okamuru (SPD)“ do čela sněmovny. Možnou koalici označil za „koalici vzájemné ochrany před trestním stíháním“.

„Budeme mít trestně stíhaného premiéra, trestně stíhaného předsedu sněmovny a zřejmě vzápětí dojde k tomu, že ani jeden nebude vydán hlasy vládní koalice,“ prohlásil. Není si prý jist, zda je všech 80 poslanců hnutí ANO připraveno hlasovat pro Okamuru na pozici předsedy sněmovny. „Pan předseda Benda by si moc přál, abychom ty hlasy neměli, my je mít budeme,“ reagovala Malá.

Benda následně uvedl, že předsedkyní bezpečnostního výboru sněmovny, který dostala ODS k dispozici, bude současná ministryně obrany Jana Černochová (rovněž ODS). Spekulovalo se ovšem také o Pavlu Žáčkovi (také ODS), který kandidoval spolu s Černochovou na pražské kandidátce. Ten bude v čele výboru na přechodnou dobu, neboť souběžně s mandátem ministra není možné zastávat funkci předsedy výboru.

Zastoupení ve vedení výborů nebudou mít Piráti. Moravec připomněl, že strana dostala od voličů větší mandát než Motoristé a SPD, dle Malé si Piráti své pozice „neuměli vyjednat“.

Šebelová uvedla, že si podobně jako Benda není jistá hladkým průběhem jednání při volbě předsedy sněmovny. „Pro nás je taky problematická osoba Tomia Okamury v čele Poslanecké sněmovny. Vidíme v tom velké reputační riziko,“ podotkla. Lidovečtí poslanci nicméně uvedli, že do volby předsedy sněmovny nominují Jana Bartoška (KDU-ČSL), o tomto návrhu prý se STAN předem nejednali. STAN prý kandidáta do volby stavět nebude.

Není přesvědčena o tom, že by úplně všichni poslanci ANO a Motoristů „s klidným svědomím v tajné volbě hlasovali pro Tomia Okamuru“.

Dle Šťastného Motoristé dodržují dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. „Za celou dobu jednání jsem nezaznamenal v rámci koaličních skupin jediný náznak toho, že by existoval jediný poslanec, který by nedodržoval nějaké dohody o vedení sněmovny,“ doplnil Šťastný.

Šebelová v reakci připomněla také Okamurovy obstrukce v uplynulém volebním období. Dle Malé má předsedkyně klubu Starostů „selektivní paměť“, připomněla volbu současné šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Ta podle Malé uvedla, že bude „předsedkyní všech“ a následně údajně vzkázala, že má opozice „sedět v rohu a šoupat nohama“. Kritizovala také nezvolení Okamury místopředsedou dolní komory. Okamura si dle ní musí být vědom pozice, funkce a důležitosti, kterou jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů bude mít.

Možné třecí plochy v koalici

V předvolebním programu SPD bylo zahrnuto referendum o vystoupení z NATO a Evropské unie (EU). Hnutí od tohoto však během předvolebních vyjednávání ustoupilo, v programu i tak slovo referendum obsaženo bude. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové se bude k referendu vázat explicitní podmínka, že se nebude týkat mezinárodních závazků ohledně členství v NATO a EU.

Dle Okamury bude možné hlasovat o přijetí či nepřijetí eura, emisních povolenek či migračního paktu. Benda v ČT uvedl, že nikdy nebyl, není a nebude příznivcem zákona o obecném referendu. „Pokud se má konat referendum na celostátní úrovni, má být vždycky jednorázové,“ uvedl s tím, že by se toto mohlo týkat třeba přijetí eura.

Podotkl, že změna Ústavy není možná bez spolupráce s opozicí, není ani možná bez spolupráce se Senátem. Šebelová doplnila, že k tomuto hlasy Starostové nedodají. SPD dle ní kapitulovalo výměnou za post předsedy sněmovny.

Šťastný řekl, že celá historie hnutí SPD byla postavena na referendu a na přímé demokracii. „Žádná referenda o vystupování z NATO nebo Evropské unie tady nebudou,“ přislíbil.

Programové prohlášení

S programovým prohlášením možné vlády, které v týdnu připravovali vyjednavači ANO, SPD a Motoristů, se chce nyní seznámit předseda ANO Andrej Babiš. V pondělí jej bude na Pražském hradě projednávat s prezidentem Petrem Pavlem.

Ten už v minulosti označil kandidáta Motoristů na post ministra zahraničí Filipa Turka za problematického, pokud se prokáže, že na sociálních sítích psal rasistické a jinak urážlivé výroky. Šťastný uvedl, že personální otázky nyní komentovat nebude. Gesce jsou dle něj nyní pevné a nemá informace o tom, že by se měly měnit. Turek prý zůstává nominantem Motoristů do čela resortu zahraničí.

Nekomentoval ani možnou pozici Petra Macinky (Motoristé) v čele resortu životního prostředí. Proti jeho působení v uplynulých dnech protestovali ekologové.

Veřejnoprávní média

Debata se týkala také poplatků za veřejnoprávní média – Českou televizi a Český rozhlas. V uplynulém volebním období projednávání jejich zvýšení provázely hodiny obstrukcí ve sněmovně. Šťastný nekomentoval ani možné sloučení obou institucí do jedné, jde dle něj o programovou otázku. Dle něj se musí hovořit i o transparentnosti financování.

Benda na otázku možných obstrukcí v této otázce uvedl, že uvidí podle podoby a podle toho, kdy možný návrh na změnu přijde. „Zestátnění televize a rozhlasu je věc, která si zaslouží ostrou a jasnou kritiku ze strany opozice,“ uvedl. „Nechci slibovat ‚žádné obstrukce‘, ale viděli jsme to na Slovensku, co znamenalo zestátnění a sloučení veřejnoprávních médií,“ varoval.

Šebelová podotkla, že pro Starosty je ochrana veřejnoprávních médií „červenou linií“. Obstrukce jsou dle ní legální nástroj opozice, ovšem nemohou být využívány tak jako v minulém volebním období.

Debata podle Malé probíhá v hypotetické rovině. „Financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků nezajišťuje nezávislost,“ prohlásila. Argumentovala volbami do rad České televize a Českého rozhlasu, na což mají dle ní vliv politici.

„Budeme trvat na tom, aby tyto instituce zůstaly nezávislými,“ prohlásil Šťastný. Argumentoval potřebou kontroly hospodaření obou médií Nejvyšším kontrolním úřadem. O slučování médií veřejné služby hovořit nechtěl.

Výtky k rozpočtu

Končící vláda se s možnými nástupci přela o poslání rozpočtu do sněmovny. Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný vyjádřil ochotu vydat návrh rozpočtu novému složení dolní komory. Hnutí ANO avizovalo, že dodrží původně plánovaný schodek 286 miliard korun, jak jej představil kabinet Petra Fialy (ODS).

„Nejsem odborník na rozpočet, garantovat to nemohu,“ uvedla vzápětí Malá. „Předpokládám, že dodržíme schodek rozpočtu tak, jak je. Pro nás je podstatné, aby konečně vláda rozpočet do sněmovny poslala,“ doplnila. Když hnutí ANO prohrálo volby v roce 2021, poslalo prý rozpočet poslancům jedenáct dní po volbách.

Moravec také připomněl výtku Národní rozpočtové rady, která hovoří o „skrytém dluhu“ ve výši zhruba osmdesát miliard korun. V rozpočtu jsou prý nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Hnutí ANO se dle Malé chce vyhnout rozpočtovému provizoriu.

Benda argumentoval jednacím řádem sněmovny, podle nějž se návrh zákona předkládá předsedovi sněmovny, který jej následně postoupí organizačnímu výboru.

Šťastný by prý radši ze současné koalice slyšel, že rozpočet předloží, že „nebudou dělat problémy, že tam nejsou schovaní kostlivci ve skříni“. Dle Šebelové má vláda poslat rozpočet do sněmovny. „Vznikající vláda bude rozpočet každopádně kritizovat, jako končící koalice říkáme, že bychom byli schopni podle rozpočtu vládnout,“ doplnila.

„Dokud předseda sněmovny není, nemá vláda rozpočet komu poslat,“ uvedla s tím, že proces byl nešťastný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 2 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 4 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 9 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 12 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...