Okamura v čele sněmovny je reputační riziko, varuje Šebelová. Dodržujeme dohody, tvrdí Šťastný

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: První část
Zdroj: ČT24

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Malá předpokládá, že se bude dojednávat „tradiční“ koaliční smlouva, připustila však, že se při vyjednávání odehrálo „něco, co neví“. Šťastný vyjednávání o koaliční smlouvě potvrdil, jsou dle něj na programu příští týden. Zda bude v dokumentu obsaženo i konkrétní rozdělení resortů, komentovat nechtěl, nicméně uvedl, že ve smlouvě bývají „poměry“.

Předpokládá také, že poslanci jednotlivých klubů stvrdí svými podpisy příslušnost či sounáležitost s koaliční smlouvou. Moderátor Václav Moravec se následně tázal na časový průběh ustavující schůze sněmovny. „Budeme se snažit, aby to bylo rychlejší,“ uvedla s odkazem na ustavující schůze minulého volebního období.

První schůze dle ní „nebude nikterak dlouhá“, začít má 3. listopadu, následně bude pokračovat 5. listopadu. Po šesti dnech by měla proběhnout schůze další. Bude dle ní však záležet na budoucí opozici, na průběhu volby předsedy a místopředsedů dolní komory. „Deklarace kolegů ze všech politických stran, které dnes zasednou v opozici, je taková, že nebudou chtít bezbřeze obstruovat, že budou chtít být konstruktivní a že nebudou chtít, abychom ve sněmovně nocovali,“ dodala.

Loading...
Loading...
Průběžné výsledky složení sněmovny
Voleno je 200 poslankyň a poslanců
Loading...Loading...Loading...Loading...
Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...Loading...

Spory o vedení sněmovny

Předseda nejsilnějšího opozičního klubu ODS Benda uvedl, že jsou dohodnuti na jménech předsedů a místopředsedů výborů, na nichž se domluvili s budoucí vládní koalicí. Středu 5. listopadu, o níž hovořila Malá, označil za „rozhodující den, který ukáže, jestli skutečně máte 108 hlasů v tajné volbě pro Tomia Okamuru (SPD)“ do čela sněmovny. Možnou koalici označil za „koalici vzájemné ochrany před trestním stíháním“.

„Budeme mít trestně stíhaného premiéra, trestně stíhaného předsedu sněmovny a zřejmě vzápětí dojde k tomu, že ani jeden nebude vydán hlasy vládní koalice,“ prohlásil. Není si prý jist, zda je všech 80 poslanců hnutí ANO připraveno hlasovat pro Okamuru na pozici předsedy sněmovny. „Pan předseda Benda by si moc přál, abychom ty hlasy neměli, my je mít budeme,“ reagovala Malá.

Benda následně uvedl, že předsedkyní bezpečnostního výboru sněmovny, který dostala ODS k dispozici, bude současná ministryně obrany Jana Černochová (rovněž ODS). Spekulovalo se ovšem také o Pavlu Žáčkovi (také ODS), který kandidoval spolu s Černochovou na pražské kandidátce. Ten bude v čele výboru na přechodnou dobu, neboť souběžně s mandátem ministra není možné zastávat funkci předsedy výboru.

Zastoupení ve vedení výborů nebudou mít Piráti. Moravec připomněl, že strana dostala od voličů větší mandát než Motoristé a SPD, dle Malé si Piráti své pozice „neuměli vyjednat“.

Šebelová uvedla, že si podobně jako Benda není jistá hladkým průběhem jednání při volbě předsedy sněmovny. „Pro nás je taky problematická osoba Tomia Okamury v čele Poslanecké sněmovny. Vidíme v tom velké reputační riziko,“ podotkla. Lidovečtí poslanci nicméně uvedli, že do volby předsedy sněmovny nominují Jana Bartoška (KDU-ČSL), o tomto návrhu prý se STAN předem nejednali. STAN prý kandidáta do volby stavět nebude.

Není přesvědčena o tom, že by úplně všichni poslanci ANO a Motoristů „s klidným svědomím v tajné volbě hlasovali pro Tomia Okamuru“.

Dle Šťastného Motoristé dodržují dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. „Za celou dobu jednání jsem nezaznamenal v rámci koaličních skupin jediný náznak toho, že by existoval jediný poslanec, který by nedodržoval nějaké dohody o vedení sněmovny,“ doplnil Šťastný.

Šebelová v reakci připomněla také Okamurovy obstrukce v uplynulém volebním období. Dle Malé má předsedkyně klubu Starostů „selektivní paměť“, připomněla volbu současné šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Ta podle Malé uvedla, že bude „předsedkyní všech“ a následně údajně vzkázala, že má opozice „sedět v rohu a šoupat nohama“. Kritizovala také nezvolení Okamury místopředsedou dolní komory. Okamura si dle ní musí být vědom pozice, funkce a důležitosti, kterou jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů bude mít.

Možné třecí plochy v koalici

V předvolebním programu SPD bylo zahrnuto referendum o vystoupení z NATO a Evropské unie (EU). Hnutí od tohoto však během předvolebních vyjednávání ustoupilo, v programu i tak slovo referendum obsaženo bude. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové se bude k referendu vázat explicitní podmínka, že se nebude týkat mezinárodních závazků ohledně členství v NATO a EU.

Dle Okamury bude možné hlasovat o přijetí či nepřijetí eura, emisních povolenek či migračního paktu. Benda v ČT uvedl, že nikdy nebyl, není a nebude příznivcem zákona o obecném referendu. „Pokud se má konat referendum na celostátní úrovni, má být vždycky jednorázové,“ uvedl s tím, že by se toto mohlo týkat třeba přijetí eura.

Podotkl, že změna Ústavy není možná bez spolupráce s opozicí, není ani možná bez spolupráce se Senátem. Šebelová doplnila, že k tomuto hlasy Starostové nedodají. SPD dle ní kapitulovalo výměnou za post předsedy sněmovny.

Šťastný řekl, že celá historie hnutí SPD byla postavena na referendu a na přímé demokracii. „Žádná referenda o vystupování z NATO nebo Evropské unie tady nebudou,“ přislíbil.

Programové prohlášení

S programovým prohlášením možné vlády, které v týdnu připravovali vyjednavači ANO, SPD a Motoristů, se chce nyní seznámit předseda ANO Andrej Babiš. V pondělí jej bude na Pražském hradě projednávat s prezidentem Petrem Pavlem.

Ten už v minulosti označil kandidáta Motoristů na post ministra zahraničí Filipa Turka za problematického, pokud se prokáže, že na sociálních sítích psal rasistické a jinak urážlivé výroky. Šťastný uvedl, že personální otázky nyní komentovat nebude. Gesce jsou dle něj nyní pevné a nemá informace o tom, že by se měly měnit. Turek prý zůstává nominantem Motoristů do čela resortu zahraničí.

Nekomentoval ani možnou pozici Petra Macinky (Motoristé) v čele resortu životního prostředí. Proti jeho působení v uplynulých dnech protestovali ekologové.

Veřejnoprávní média

Debata se týkala také poplatků za veřejnoprávní média – Českou televizi a Český rozhlas. V uplynulém volebním období projednávání jejich zvýšení provázely hodiny obstrukcí ve sněmovně. Šťastný nekomentoval ani možné sloučení obou institucí do jedné, jde dle něj o programovou otázku. Dle něj se musí hovořit i o transparentnosti financování.

Benda na otázku možných obstrukcí v této otázce uvedl, že uvidí podle podoby a podle toho, kdy možný návrh na změnu přijde. „Zestátnění televize a rozhlasu je věc, která si zaslouží ostrou a jasnou kritiku ze strany opozice,“ uvedl. „Nechci slibovat ‚žádné obstrukce‘, ale viděli jsme to na Slovensku, co znamenalo zestátnění a sloučení veřejnoprávních médií,“ varoval.

Šebelová podotkla, že pro Starosty je ochrana veřejnoprávních médií „červenou linií“. Obstrukce jsou dle ní legální nástroj opozice, ovšem nemohou být využívány tak jako v minulém volebním období.

Debata podle Malé probíhá v hypotetické rovině. „Financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků nezajišťuje nezávislost,“ prohlásila. Argumentovala volbami do rad České televize a Českého rozhlasu, na což mají dle ní vliv politici.

„Budeme trvat na tom, aby tyto instituce zůstaly nezávislými,“ prohlásil Šťastný. Argumentoval potřebou kontroly hospodaření obou médií Nejvyšším kontrolním úřadem. O slučování médií veřejné služby hovořit nechtěl.

Výtky k rozpočtu

Končící vláda se s možnými nástupci přela o poslání rozpočtu do sněmovny. Předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný vyjádřil ochotu vydat návrh rozpočtu novému složení dolní komory. Hnutí ANO avizovalo, že dodrží původně plánovaný schodek 286 miliard korun, jak jej představil kabinet Petra Fialy (ODS).

„Nejsem odborník na rozpočet, garantovat to nemohu,“ uvedla vzápětí Malá. „Předpokládám, že dodržíme schodek rozpočtu tak, jak je. Pro nás je podstatné, aby konečně vláda rozpočet do sněmovny poslala,“ doplnila. Když hnutí ANO prohrálo volby v roce 2021, poslalo prý rozpočet poslancům jedenáct dní po volbách.

Moravec také připomněl výtku Národní rozpočtové rady, která hovoří o „skrytém dluhu“ ve výši zhruba osmdesát miliard korun. V rozpočtu jsou prý nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje. Hnutí ANO se dle Malé chce vyhnout rozpočtovému provizoriu.

Benda argumentoval jednacím řádem sněmovny, podle nějž se návrh zákona předkládá předsedovi sněmovny, který jej následně postoupí organizačnímu výboru.

Šťastný by prý radši ze současné koalice slyšel, že rozpočet předloží, že „nebudou dělat problémy, že tam nejsou schovaní kostlivci ve skříni“. Dle Šebelové má vláda poslat rozpočet do sněmovny. „Vznikající vláda bude rozpočet každopádně kritizovat, jako končící koalice říkáme, že bychom byli schopni podle rozpočtu vládnout,“ doplnila.

„Dokud předseda sněmovny není, nemá vláda rozpočet komu poslat,“ uvedla s tím, že proces byl nešťastný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Politika není pro princezny, pro rezignaci nevidím důvod, říká Macinka

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.
12:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Začalo podávání přihlášek na střední školy

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.
před 1 hhodinou

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 6 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 6 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 8 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 22 hhodinami
Načítání...