Koncesionářské poplatky

Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Největší hrozbou pro veřejnoprávní a ještě více pro komerční média jsou nadnárodní technologické platformy jako Google nebo Meta, které koncentrují velký vliv a mají obrovskou finanční sílu, uvedl po setkání s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran.

Sněmovna druhým dnem jednala o důchodové reformě, ani ve čtvrtek ale debata neskončila. Před jejím večerním přerušením zbývalo ještě 26 poslaneckých přihlášek do obecné rozpravy. Vláda chce odchod do důchodu zastropovat na 67 letech, opozice trvá na zachování současného stavu, kdy lidé jdou do penze v 65 letech. Na programu mimořádné schůze je také novela, která zvyšuje rozhlasový a televizní poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků. Zatím není jisté, zda a kdy se zákonodárci k jejímu druhému čtení dostanou.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a člen sněmovního výboru pro mediální záležitosti Jan Lacina (STAN) diskutovali v Událostech, komentářích o zvyšování koncesionářských poplatků. „Vláda na to jde od ocasu, zákon je zastaralý a nepřihlíží k tomu, jakým způsobem se posunuly technologie,“ míní Juchelka. Nově by podle novely platily také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. „Myslím si, že to není daň z internetu,“ oponoval Lacina. Vycházel mimo jiné z rozhodnutí ústavního soudu v Rakousku. O tématu debatovali také šéfové České televize Jan Souček a Českého rozhlasu René Zavoral.

Vláda schválila takzvanou velkou mediální novelu, která počítá také s rozšířením okruhu poplatníků koncesionářských poplatků. Místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích připomněl, že opoziční hnutí ji od počátku kritizuje. Nevadí mu ani tak samotné zvýšení částky, ale právě rozšíření okruhu poplatníků. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že finanční nezávislost médií je velmi důležitá a je přesvědčený, že vzhledem k rozvoji technologií za posledních třicet let je rozšíření správné.

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Generální ředitelé České televize (ČT) Jan Souček a Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral společně se šéfem Evropské vysílací unie (EBU) Noelem Curranem v úterý na Pražském hradě debatovali o novele zákonů o ČT a ČRo, kterou připravilo ministerstvo kultury. Legislativního procesu se ale dotkli jen okrajově, protože prezidentova ústavní role je až v samotném závěru, řekl Zavoral po jednání. Není tedy zřejmé, jestli Pavel novelu v současné podobě podporuje. Podle Součka se ale aktéři shodují na tom, že koncesionářské poplatky jsou optimálním nástrojem k zajištění nezávislosti veřejnoprávních médií.

Ministerstvo kultury navrhuje zvýšit od roku 2025 televizní poplatek o patnáct korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Rozpočet médií veřejné služby se tak zvýší v případě České televize o 865 milionů, u Českého rozhlasu o 331 milionů, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Zvýšení televizního poplatku má být o desetikorunu menší oproti původnímu návrhu z loňského roku, který kritizovala komerční média.

Za necelý měsíc bude mít Česká televize nového generálního ředitele. Rada České televize v červnu do této funkce zvolila dosavadního šéfa brněnského studia Jana Součka, který představil nejbližší spolupracovníky. Jak má Česká televize v budoucnu vypadat, představil v Interview ČT 24 nastupující generální ředitel. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Slovenský parlament schválil mimořádný odvod pro rafinerii Slovnaft, kterým zdaní rozdíl mezi aktuálními a dřívějšími zisky. Sazba 55 procent je výsledkem kompromisu mezi stranami bývalé vládní koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OľaNO) ministra financí Igora Matoviče a Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Informoval o tom slovenský list DenníkN. Parlament schválil také státní rozpočet na příští rok a zrušil poplatky za rozhlas a televizi.

Hlavní odborové organizace České televize (ČT) vstoupily do časově neomezené stávkové pohotovosti. Důvodem jsou úsporná opatření vyhlášená generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Zahrnují mimo jiné ještě letos propuštění padesáti zaměstnanců nebo oddálení rekonstrukce ostravského televizního studia. Ve společném prohlášení to uvedly Nezávislá odborová organizace (NOO) České televize Praha, NOSP ČT Ostrava, OO ČT TS Brno. Odboráři očekávají, že se k nim připojí i Odborový svaz pracovníků hromadných sdělovacích prostředků OS Media.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.