Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň, uvádí novinářská organizace ve své zprávě. RSF vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.

Svoboda tisku znepokojivě upadá v mnoha částech světa a ekonomický tlak je významný faktor, který se často podceňuje, tvrdí RSF. Současná média jsou chycena mezi snahou zachovat si nezávislost a ekonomicky přežít, vyvozuje RSF ze svých dat. Organizace zmiňuje koncentraci vlastnictví médií, kterou hodnotí jako znepokojivou i v zemích, které jsou v žebříčku vysoko, včetně Česka. Dále uvádí tlak inzerentů a finančních sponzorů a omezenou či netransparentní veřejnou finanční podporu.

Financování veřejnoprávních médií se stalo rozhodujícím testem, jak země podporují své mediální prostředí, uvádí RSF. Česko se podle organizace rozhodlo posílit udržitelnost rozpočtů veřejnoprávních médií, na rozdíl od Německa, které je na jedenáctém místě, a Francie, která je pětadvacátá. Na Slovensku zažívají veřejnoprávní média existenční krizi kvůli rozpočtovým škrtům a politické kontrole, míní organizace.

Za posílením svobody tisku v Česku stojí i změna na Hradě

„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování,“ řekl šéf pobočky společnosti RSF pro Evropskou unii (EU) a Balkán Pavol Szalai.

Podle něho se také „naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíše ve prospěch svobody tisku“. K jejímu posílení přispělo i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už není vlastníkem médií, doplnil Szalai.

„Je tu (v Česku) též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ dodal šéf pobočky RSF pro EU a Balkán.

„Velmi vážná“ situace v Palestině

Katastrofální je podle organizace situace v Palestině, která je v žebříčku na 163. pozici. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř dvě stě novinářů, zničila sídla médií a na enklávu uvalila déle než osmnáct měsíců trvající blokádu, uvádí RSF ve své zprávě. Izrael se propadl o jedenáct míst na 112. pozici.

Palestina je podle RSF mezi dvaačtyřiceti zeměmi, kde stav svobody tisku klasifikuje jako „velmi vážný“. V takto klasifikovaných oblastech, kde žije přes polovinu světové populace, chybí svoboda tisku a novinářská profese je obzvlášť nebezpečná. Do této kategorie se letos nově zařadil například Hongkong.

Dopad pozastavení financování RFE/RL

Nevídané ekonomické krizi umocněné náhlým zmrazením americké finanční pomoci a rostoucím vlivem ruské propagandy čelí nezávislá média v Evropě a Střední Asii, konstatuje organizace. Zranitelný sektor podle ní ještě oslabilo zejména pozastavení financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V případě Ukrajiny, která je v žebříčku na 62. místě, přibližně devadesát procent zpravodajských redakcí přežívá díky dotacím, primárně těm od Spojených států, uvádí organizace RSF, podle které odebrání této pomoci ohrožuje spolehlivé zpravodajství o ruských válečných zločinech.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Estonsko, Nizozemsko a Švédsko. Do první desítky se kromě Česka vešly také Finsko, Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švýcarsko. Spojené státy klesly o dvě pozice na 57. místo, zatímco Rusko se propadlo o devět míst a je nyní na 171. pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled