Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň, uvádí novinářská organizace ve své zprávě. RSF vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.

Svoboda tisku znepokojivě upadá v mnoha částech světa a ekonomický tlak je významný faktor, který se často podceňuje, tvrdí RSF. Současná média jsou chycena mezi snahou zachovat si nezávislost a ekonomicky přežít, vyvozuje RSF ze svých dat. Organizace zmiňuje koncentraci vlastnictví médií, kterou hodnotí jako znepokojivou i v zemích, které jsou v žebříčku vysoko, včetně Česka. Dále uvádí tlak inzerentů a finančních sponzorů a omezenou či netransparentní veřejnou finanční podporu.

Financování veřejnoprávních médií se stalo rozhodujícím testem, jak země podporují své mediální prostředí, uvádí RSF. Česko se podle organizace rozhodlo posílit udržitelnost rozpočtů veřejnoprávních médií, na rozdíl od Německa, které je na jedenáctém místě, a Francie, která je pětadvacátá. Na Slovensku zažívají veřejnoprávní média existenční krizi kvůli rozpočtovým škrtům a politické kontrole, míní organizace.

Za posílením svobody tisku v Česku stojí i změna na Hradě

„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování,“ řekl šéf pobočky společnosti RSF pro Evropskou unii (EU) a Balkán Pavol Szalai.

Podle něho se také „naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíše ve prospěch svobody tisku“. K jejímu posílení přispělo i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už není vlastníkem médií, doplnil Szalai.

„Je tu (v Česku) též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ dodal šéf pobočky RSF pro EU a Balkán.

„Velmi vážná“ situace v Palestině

Katastrofální je podle organizace situace v Palestině, která je v žebříčku na 163. pozici. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř dvě stě novinářů, zničila sídla médií a na enklávu uvalila déle než osmnáct měsíců trvající blokádu, uvádí RSF ve své zprávě. Izrael se propadl o jedenáct míst na 112. pozici.

Palestina je podle RSF mezi dvaačtyřiceti zeměmi, kde stav svobody tisku klasifikuje jako „velmi vážný“. V takto klasifikovaných oblastech, kde žije přes polovinu světové populace, chybí svoboda tisku a novinářská profese je obzvlášť nebezpečná. Do této kategorie se letos nově zařadil například Hongkong.

Dopad pozastavení financování RFE/RL

Nevídané ekonomické krizi umocněné náhlým zmrazením americké finanční pomoci a rostoucím vlivem ruské propagandy čelí nezávislá média v Evropě a Střední Asii, konstatuje organizace. Zranitelný sektor podle ní ještě oslabilo zejména pozastavení financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V případě Ukrajiny, která je v žebříčku na 62. místě, přibližně devadesát procent zpravodajských redakcí přežívá díky dotacím, primárně těm od Spojených států, uvádí organizace RSF, podle které odebrání této pomoci ohrožuje spolehlivé zpravodajství o ruských válečných zločinech.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Estonsko, Nizozemsko a Švédsko. Do první desítky se kromě Česka vešly také Finsko, Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švýcarsko. Spojené státy klesly o dvě pozice na 57. místo, zatímco Rusko se propadlo o devět míst a je nyní na 171. pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 10 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 2 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 4 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 5 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 10 hhodinami
Načítání...