Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň, uvádí novinářská organizace ve své zprávě. RSF vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.

Svoboda tisku znepokojivě upadá v mnoha částech světa a ekonomický tlak je významný faktor, který se často podceňuje, tvrdí RSF. Současná média jsou chycena mezi snahou zachovat si nezávislost a ekonomicky přežít, vyvozuje RSF ze svých dat. Organizace zmiňuje koncentraci vlastnictví médií, kterou hodnotí jako znepokojivou i v zemích, které jsou v žebříčku vysoko, včetně Česka. Dále uvádí tlak inzerentů a finančních sponzorů a omezenou či netransparentní veřejnou finanční podporu.

Financování veřejnoprávních médií se stalo rozhodujícím testem, jak země podporují své mediální prostředí, uvádí RSF. Česko se podle organizace rozhodlo posílit udržitelnost rozpočtů veřejnoprávních médií, na rozdíl od Německa, které je na jedenáctém místě, a Francie, která je pětadvacátá. Na Slovensku zažívají veřejnoprávní média existenční krizi kvůli rozpočtovým škrtům a politické kontrole, míní organizace.

Za posílením svobody tisku v Česku stojí i změna na Hradě

„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování,“ řekl šéf pobočky společnosti RSF pro Evropskou unii (EU) a Balkán Pavol Szalai.

Podle něho se také „naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíše ve prospěch svobody tisku“. K jejímu posílení přispělo i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už není vlastníkem médií, doplnil Szalai.

„Je tu (v Česku) též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ dodal šéf pobočky RSF pro EU a Balkán.

„Velmi vážná“ situace v Palestině

Katastrofální je podle organizace situace v Palestině, která je v žebříčku na 163. pozici. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř dvě stě novinářů, zničila sídla médií a na enklávu uvalila déle než osmnáct měsíců trvající blokádu, uvádí RSF ve své zprávě. Izrael se propadl o jedenáct míst na 112. pozici.

Palestina je podle RSF mezi dvaačtyřiceti zeměmi, kde stav svobody tisku klasifikuje jako „velmi vážný“. V takto klasifikovaných oblastech, kde žije přes polovinu světové populace, chybí svoboda tisku a novinářská profese je obzvlášť nebezpečná. Do této kategorie se letos nově zařadil například Hongkong.

Dopad pozastavení financování RFE/RL

Nevídané ekonomické krizi umocněné náhlým zmrazením americké finanční pomoci a rostoucím vlivem ruské propagandy čelí nezávislá média v Evropě a Střední Asii, konstatuje organizace. Zranitelný sektor podle ní ještě oslabilo zejména pozastavení financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V případě Ukrajiny, která je v žebříčku na 62. místě, přibližně devadesát procent zpravodajských redakcí přežívá díky dotacím, primárně těm od Spojených států, uvádí organizace RSF, podle které odebrání této pomoci ohrožuje spolehlivé zpravodajství o ruských válečných zločinech.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Estonsko, Nizozemsko a Švédsko. Do první desítky se kromě Česka vešly také Finsko, Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švýcarsko. Spojené státy klesly o dvě pozice na 57. místo, zatímco Rusko se propadlo o devět míst a je nyní na 171. pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...