Svoboda tisku je „v obtížné situaci“, míní Reportéři bez hranic

Fyzické útoky na novináře jsou sice nejviditelnějším porušením svobody tisku, závažný a skrytější problém ale představuje ekonomický tlak, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko meziročně polepšilo o sedm pozic a obsadilo desátou příčku. Slovensko se naopak propadlo o devět míst a skončilo 38. ze 180 hodnocených zemí. Tak jako před rokem se první umístilo Norsko, nejhůř hodnocená zůstává Eritrea.

Ekonomický ukazatel Světového indexu svobody tisku RSF v roce 2025 klesl na dosud nejnižší úroveň, uvádí novinářská organizace ve své zprávě. RSF vůbec poprvé hodnotí světový stav svobody tisku jako „v obtížné situaci“.

Svoboda tisku znepokojivě upadá v mnoha částech světa a ekonomický tlak je významný faktor, který se často podceňuje, tvrdí RSF. Současná média jsou chycena mezi snahou zachovat si nezávislost a ekonomicky přežít, vyvozuje RSF ze svých dat. Organizace zmiňuje koncentraci vlastnictví médií, kterou hodnotí jako znepokojivou i v zemích, které jsou v žebříčku vysoko, včetně Česka. Dále uvádí tlak inzerentů a finančních sponzorů a omezenou či netransparentní veřejnou finanční podporu.

Financování veřejnoprávních médií se stalo rozhodujícím testem, jak země podporují své mediální prostředí, uvádí RSF. Česko se podle organizace rozhodlo posílit udržitelnost rozpočtů veřejnoprávních médií, na rozdíl od Německa, které je na jedenáctém místě, a Francie, která je pětadvacátá. Na Slovensku zažívají veřejnoprávní média existenční krizi kvůli rozpočtovým škrtům a politické kontrole, míní organizace.

Za posílením svobody tisku v Česku stojí i změna na Hradě

„Zlepšení Česka odráží loňskou snahu vlády zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média a celkově zajistit jejich předvídatelné financování,“ řekl šéf pobočky společnosti RSF pro Evropskou unii (EU) a Balkán Pavol Szalai.

Podle něho se také „naplno projevila změna na Pražském hradě, kde je prezident (Petr Pavel) spíše ve prospěch svobody tisku“. K jejímu posílení přispělo i to, že lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš už není vlastníkem médií, doplnil Szalai.

„Je tu (v Česku) též velmi výjimečné násilí vůči novinářům, které je v tomto regionu dál na východ, ale i v západní Evropě přítomné,“ dodal šéf pobočky RSF pro EU a Balkán.

„Velmi vážná“ situace v Palestině

Katastrofální je podle organizace situace v Palestině, která je v žebříčku na 163. pozici. Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila téměř dvě stě novinářů, zničila sídla médií a na enklávu uvalila déle než osmnáct měsíců trvající blokádu, uvádí RSF ve své zprávě. Izrael se propadl o jedenáct míst na 112. pozici.

Palestina je podle RSF mezi dvaačtyřiceti zeměmi, kde stav svobody tisku klasifikuje jako „velmi vážný“. V takto klasifikovaných oblastech, kde žije přes polovinu světové populace, chybí svoboda tisku a novinářská profese je obzvlášť nebezpečná. Do této kategorie se letos nově zařadil například Hongkong.

Dopad pozastavení financování RFE/RL

Nevídané ekonomické krizi umocněné náhlým zmrazením americké finanční pomoci a rostoucím vlivem ruské propagandy čelí nezávislá média v Evropě a Střední Asii, konstatuje organizace. Zranitelný sektor podle ní ještě oslabilo zejména pozastavení financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V případě Ukrajiny, která je v žebříčku na 62. místě, přibližně devadesát procent zpravodajských redakcí přežívá díky dotacím, primárně těm od Spojených států, uvádí organizace RSF, podle které odebrání této pomoci ohrožuje spolehlivé zpravodajství o ruských válečných zločinech.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Estonsko, Nizozemsko a Švédsko. Do první desítky se kromě Česka vešly také Finsko, Dánsko, Irsko, Portugalsko a Švýcarsko. Spojené státy klesly o dvě pozice na 57. místo, zatímco Rusko se propadlo o devět míst a je nyní na 171. pozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.