Stále více vlád narušuje autonomii médií, varují RSF. Výrazně se propadlo Slovensko

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje RSF. „Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. RSF zaznamenává znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů,“ konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.

Spojené státy si pohoršily o deset pozic a skončily pětapadesáté, Argentina se i kvůli volbě Javiera Mileiho prezidentem propadla dokonce o dvacet šest míst a je 66. Naopak o dvě místa si polepšilo Rusko, které ale i tak skončilo 162. „Od ruské invaze Ukrajiny v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za ‚zahraniční agenty‘ či ‚nežádoucí organizace‘. Všechna ostatní podléhají vojenské cenzuře,“ konstatuje RSF.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo.

Zpráva hodnotí i nástup Fica

Nevládní organizace si všímá specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku ze sedmnáctého na devětadvacáté místo a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za „jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb“.

„Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti,“ konstatuje poté RSF v podrobnějším hodnocení země. „Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou,“ míní také nevládní organizace.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v souvislosti s kritikou RSF vyjádřila obavu, že tam, kde je ohrožena svoboda tisku, je ohrožena i demokracie. „Svobodná média a demokracie jsou od sebe neoddělitelné. Nemůžeme akceptovat útoky na novináře, a zvlášť od těch, kteří mají v rukou moc. K demokracii nepatří ani zastrašování médií a snaha o jejich politické ovládnutí,“ napsala Čaputová na sociální síti.

Poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Zora Jaurová avizovala, že budou „dělat všechno pro to, aby se škodlivé a nedemokratické záměry slovenské vlády v oblasti médií nestaly skutečností“. PS ve čtvrtek uspořádalo v Bratislavě demonstraci na ochranu veřejnoprávních médií. Na akci zavítalo několik tisíc lidí.

Nahrávám video

Situace v Česku

V Česku, které si pohoršilo o tři příčky, podle RSF svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a také nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy (ODS), „které by mohly být prospěšné“.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý vyjádřil ve vysílání ČT24 přesvědčení, že svoboda médií není jednou pro vždy daná věc a vždy bude výsledkem přetahování mezi vládou a médii. „Je otázka jakou to bude mít formu, pro média je zásadní, aby ten prostor pro svobodnou debatu a vyjadřování zůstal zachován,“ konstatoval Černý.

Nahrávám video

„Je známo, že u nás je poměrně významně koncentrované vlastnictví některých velkých mediálních skupin do rukou podnikatelů, kteří mají jiné zájmy než provozovat média,“ nechal se ve vysílání ČT24 slyšet předseda české pobočky Mezinárodního tiskového institutu Robert Čásenský. Dodal, že roli ve zhoršení umístění Česka v žebříčku hraje i rostoucí množství nedůvěryhodných zpravodajských zdrojů a serverů. „Ve srovnání se Slovenskem je však naše situace vlastně skvělá,“ podotkl novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled