Stále více vlád narušuje autonomii médií, varují RSF. Výrazně se propadlo Slovensko

V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic (RSF) si Česko pohoršilo. O poznání větší propad zaznamenalo Slovensko. Na prvním místě již tradičně stanulo Norsko. Spojené státy se ocitly na pětapadesátém místě mezi středoamerickým Belize a středoafrickým Gabonem. Reportéři varovali, že stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu.

Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje RSF. „Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. RSF zaznamenává znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů,“ konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.

Spojené státy si pohoršily o deset pozic a skončily pětapadesáté, Argentina se i kvůli volbě Javiera Mileiho prezidentem propadla dokonce o dvacet šest míst a je 66. Naopak o dvě místa si polepšilo Rusko, které ale i tak skončilo 162. „Od ruské invaze Ukrajiny v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za ‚zahraniční agenty‘ či ‚nežádoucí organizace‘. Všechna ostatní podléhají vojenské cenzuře,“ konstatuje RSF.

Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo.

Zpráva hodnotí i nástup Fica

Nevládní organizace si všímá specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku ze sedmnáctého na devětadvacáté místo a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za „jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb“.

„Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti,“ konstatuje poté RSF v podrobnějším hodnocení země. „Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou,“ míní také nevládní organizace.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v souvislosti s kritikou RSF vyjádřila obavu, že tam, kde je ohrožena svoboda tisku, je ohrožena i demokracie. „Svobodná média a demokracie jsou od sebe neoddělitelné. Nemůžeme akceptovat útoky na novináře, a zvlášť od těch, kteří mají v rukou moc. K demokracii nepatří ani zastrašování médií a snaha o jejich politické ovládnutí,“ napsala Čaputová na sociální síti.

Poslankyně nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko (PS) Zora Jaurová avizovala, že budou „dělat všechno pro to, aby se škodlivé a nedemokratické záměry slovenské vlády v oblasti médií nestaly skutečností“. PS ve čtvrtek uspořádalo v Bratislavě demonstraci na ochranu veřejnoprávních médií. Na akci zavítalo několik tisíc lidí.

Nahrávám video

Situace v Česku

V Česku, které si pohoršilo o tři příčky, podle RSF svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a také nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy (ODS), „které by mohly být prospěšné“.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý vyjádřil ve vysílání ČT24 přesvědčení, že svoboda médií není jednou pro vždy daná věc a vždy bude výsledkem přetahování mezi vládou a médii. „Je otázka jakou to bude mít formu, pro média je zásadní, aby ten prostor pro svobodnou debatu a vyjadřování zůstal zachován,“ konstatoval Černý.

Nahrávám video

„Je známo, že u nás je poměrně významně koncentrované vlastnictví některých velkých mediálních skupin do rukou podnikatelů, kteří mají jiné zájmy než provozovat média,“ nechal se ve vysílání ČT24 slyšet předseda české pobočky Mezinárodního tiskového institutu Robert Čásenský. Dodal, že roli ve zhoršení umístění Česka v žebříčku hraje i rostoucí množství nedůvěryhodných zpravodajských zdrojů a serverů. „Ve srovnání se Slovenskem je však naše situace vlastně skvělá,“ podotkl novinář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 9 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.