Zuzana Čaputová

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Nejlepším tuzemským dokumentem byl v sobotu na festivalu Ji.hlava vyhlášen Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka.

Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Kniha rozhovorů Neztratit se sama sobě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, které v polovině června skončil mandát, je upřímnou osobní zpovědí, řekl v pořadu Události, komentáře autor a novinář Erik Tabery. Čaputová se v ní svěřuje se zkušenostmi z politiky, například o svých pochybnostech v souvislosti s výkonem úřadu, ale i o svém soukromém životě.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové končí v sobotu její pětileté funkční období. V čele země ji vystřídá Peter Pellegrini. Na závěr svého mandátu pronesla Čaputová v pátek odpoledne rozlučkový projev, v něm shrnula prezidentské funkční období. Na konci projevu zazněla slovenská hymna.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Český prezident Petr Pavel předal hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové státní vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Čaputová, jejíž mandát skončí tuto sobotu, mu krátce nato recipročně udělila Řád bílého dvojkříže.

Zuzana Čaputová je na dvoudenní návštěvě Česka, její poslední ve funkci slovenské prezidentky. Při této příležitosti poskytla České televizi rozhovor, v němž bilancovala svých pět let v čele země. S Čaputovou hovořil Michal Kubal.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přijali na Pražském hradě končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Pavel končící slovenské prezidentce poděkoval za vstřícnost a spolupráci. Dvoudenní cestou Čaputová krátce před skončením pětiletého mandátu završí rozlučkové zahraniční cesty.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Vedle Česka se v sobotu volilo také na Maltě, v Itálii, v Lotyšsku a na Slovensku, kde kampaň výrazně ovlivnil atentát na premiéra Roberta Fica (Smer). I proto by ale volební účast, která je v evropských volbách obvykle nízká, mohla být tentokrát vyšší.

Prezident Petr Pavel příští týden na Pražském hradě předá Řád Bílého lva končící slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Učiní tak ve čtvrtek v poledne, vyplývá z avíza odboru komunikace prezidentské kanceláře. Řád Bílého lva je nejvyšší české státní vyznamenání.

Slovenskou vládní stranu HLAS – sociálna demokracia (Hlas) povede po zvoleném prezidentovi země Peteru Pellegrinim podle očekávání její dosavadní generální manažer a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Rozhodl o tom v sobotu sněm strany, na kterém Pellegrini oficiálně rezignoval na funkci jejího předsedy. Šutaj Eštok byl jediným kandidátem na nového šéfa Hlasu, získal 750 z 795 platných hlasů delegátů.

Léčba slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) nadále probíhá podle očekávání, stav pacienta je uspokojivý, informovala fakultní nemocnice v Banské Bystrici, ve které byl politik po atentátu z poloviny května hospitalizován. Šéf Ficových poradců Erik Kaliňák (Smer) podle portálu postoj.sk řekl, že Fico utrpěl při útoku opakovaný průstřel tenkého střeva. Podle ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) na Slovensku pokračuje zvýšený dohled policie, který země zavedla po útoku na Fica, a vláda by příští týden měla projednat první návrhy nových bezpečnostních opatření.

Nejsledovanější slovenská televize Markíza v pondělí oznámila, že s okamžitou platností přerušuje vysílání dvou diskusních pořadů. Učinila tak poté, co moderátor pořadu Na telo (Na tělo) Michal Kovačič v neděli v živém vysílání vedení stanice kritizoval. Slovenský vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer) využil sporu ke kritice novinářů. Prezidentka Zuzana Čaputová zmínila tlak na úpravu zpravodajství a opoziční politici zdůraznili význam svobody médií.

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) je po atentátu nadále stabilizovaný, lékaři zaznamenali mírné zlepšení. Ve stručném společném prohlášení to v pátek uvedly slovenský úřad vlády a fakultní nemocnice v Banské Bystrici, kde je předseda slovenské vlády od útoku z minulé středy hospitalizovaný.