Zuzana Čaputová

Slovenským ministrem cestovního ruchu a sportu se stal dosud nezařazený poslanec Rudolf Huliak. Do funkce ho jmenoval prezident Peter Pellegrini. Huliak se do Národní rady dostal na kandidátce Slovenské národné strany (SNS), její klub ale kvůli neshodám s vedením spolu s dalšími zákonodárci opustil, a oslabil tak vládní většinu. Post v kabinetu pro Huliaka má zajistit její upevnění.

Kandidát na slovenského ministra cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak a prezident Peter Pellegrini při pondělním jednání nedospěli k tématům, na nichž by se neshodli, řekl Huliak po schůzce, kterou hlava státu zatím nekomentovala. Návrh na jmenování Huliaka členem vlády podal premiér Robert Fico (Smer) minulý týden ve snaze, aby tříčlenná vládní koalice opět měla většinu ve sněmovně.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl prezidentovi Peteru Pellegrinimu jmenování nyní nezařazeného poslance Rudolfa Huliaka ministrem cestovního ruchu a sportu. V prohlášení to uvedla slovenská prezidentská kancelář, podle které Fico připojil také podpisy čtyř zákonodárců kolem Huliaka. Kabinet si tím ve sněmovně zajistil nejtěsnější možnou většinu; poslanecké kluby menších vládních stran Hlas a Slovenská národná strana (SNS) dříve přišly o celkově šest poslanců.

Tisíce lidí se sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Na akci, kterou na Staroměstské náměstí svolaly nevládní organizace, vystoupil i prezident Petr Pavel. „Je jednoznačné, kdo je agresorem, kdo porušil mezinárodní právo a kdo je obětí, na jejíž straně bychom měli stát,“ řekl. Shromáždění nazvané Společně za Ukrajinu se konalo zároveň i v Brně.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.

V čem je budoucnost České republiky a co patří minulosti? A jakou představu o životě mají mladí? Fokus Václava Moravce tentokrát nabídl diskusi z Panteonu Národního muzea v Praze. Pozvání do pořadu přijali prezident Petr Pavel, bývala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, historička a politoložka Adéla Gjuričová, student a novinář Kryštof Jiřík, podnikatelka a startupistka Laureen Höllge a ekonom Radek Špicar.

Během oslav výročí 17. listopadu se konaly různé protestní akce. V centru Prahy se sešli lidé kritizující současnou vládu a její přístup k podpoře Ukrajiny nebo Izraele. U Národního muzea odpůrci vlády přečetli petici za stažení ukrajinských vlajek z budov spravovaných státem. Policie tam kvůli přestupkům zajistila pět lidí. Následně se protestující vydali přes nábřeží k Úřadu vlády. Na Staroměstském náměstí naopak byla demonstrace varující před nástupem autoritářských politiků.

Nejlepším tuzemským dokumentem byl v sobotu na festivalu Ji.hlava vyhlášen Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka.

Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Slovenský ústavní soud ve středu zrušil jen malou část z balíku změn v trestním právu, které letos v únoru schválil parlament. U soudu obstál kromě jiného zánik elitního útvaru prokuratury (ÚSP), dále snížení trestních sazeb za korupci, majetkovou či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích dob trestných činů. Vyplývá to z vyjádření předsedy soudu Ivana Fiačana na tiskové konferenci. Nová právní úprava se tak bude vztahovat také na kriminální případy, které soudy nestihly dosud pravomocně uzavřít.

Slovenský parlament hlasy vládních poslanců schválil takzvaný „lex atentát“, tedy zákon, kterým země omezí shromažďovací právo, rozšíří státní ochranku na větší počet politiků včetně šéfů opozičních stran a zavede vyplácení doživotního platu také některým dalším bývalým vrcholným politikům. Opatření navrhla vláda v reakci na květnový atentát na premiéra Roberta Fica. Opozice i nevládní organizace Amnesty International změny kritizovaly, byť vládní koalice od několika původně navrhovaných opatření ustoupila.

Slovenský prezident Peter Pellegrini dorazil do Česka na svou první zahraniční návštěvu po nástupu do funkce. U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby. Na Pražském hradě ho následně přijal jeho český protějšek Petr Pavel, Pellegrini na tiskové konferenci po jednání prezidentů ujistil, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou na nejvyšší možné úrovni. Sešel se i s dalšími ústavními činiteli. V době, kdy oba prezidenti mluvili o posílení spolupráce, ovšem z Bratislavy zazněla nebývale ostrá kritika premiéra Petra Fialy (ODS) i české policie.

Kniha rozhovorů Neztratit se sama sobě s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, které v polovině června skončil mandát, je upřímnou osobní zpovědí, řekl v pořadu Události, komentáře autor a novinář Erik Tabery. Čaputová se v ní svěřuje se zkušenostmi z politiky, například o svých pochybnostech v souvislosti s výkonem úřadu, ale i o svém soukromém životě.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Po pětiletém mandátu Zuzany Čaputové se její nástupce Peter Pellegrini, který je společně s ní dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, v sobotu ujme prezidentského úřadu. Program inaugurace je dopředu striktně daný, nová hlava státu si přála jen drobné úpravy. Jedna důležitá část slavnostní ceremonie však s ohledem na květnový atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) neproběhne.

Slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové končí v sobotu její pětileté funkční období. V čele země ji vystřídá Peter Pellegrini. Na závěr svého mandátu pronesla Čaputová v pátek odpoledne rozlučkový projev, v něm shrnula prezidentské funkční období. Na konci projevu zazněla slovenská hymna.

Političtí představitelé se na Pražském evropském summitu zabývají otázkami pozice Evropské unie v měnícím se světě. Podle končící místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové bude upevnění této pozice spadat na novou Evropskou komisi. Politici také například varovali před dopady války na Ukrajině a různých dalších krizí na jednotu evropské společnosti.

Český prezident Petr Pavel předal hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové státní vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Čaputová, jejíž mandát skončí tuto sobotu, mu krátce nato recipročně udělila Řád bílého dvojkříže.

Zuzana Čaputová je na dvoudenní návštěvě Česka, její poslední ve funkci slovenské prezidentky. Při této příležitosti poskytla České televizi rozhovor, v němž bilancovala svých pět let v čele země. S Čaputovou hovořil Michal Kubal.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přijali na Pražském hradě končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Pavel končící slovenské prezidentce poděkoval za vstřícnost a spolupráci. Dvoudenní cestou Čaputová krátce před skončením pětiletého mandátu završí rozlučkové zahraniční cesty.