Festival Ji.hlava promítne na tři sta dokumentů, zahájí ho Prezidentka

Nahrávám video
Události: Festival dokumentů Ji.hlava
Zdroj: ČT24

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Zahajovací film Prezidentka natočil slovenský režisér Marek Šulík. Časosběrný snímek zachycuje pět let Zuzany Čaputové v čele Slovenska, nahlíží do jejího veřejného i soukromého života.

„Dlouhodobě platí, že slovenský film je velmi silný, zvláště v dokumentární nebo hybridní podobě. Letos kromě pozoruhodné Prezidentky uvidíme novinku Petera Kerekese Je to ve hvězdách o italské věštkyni, která radí lidem, jak žít lépe. Přijede i do Jihlavy, ale prý nechce mimo svou kancelář lidem radit. Také uvidíme film Šedá zóna mladé režisérky Daniely Meressy Rusnokové o předčasně narozených dětech,“ doplnil ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. 

Je shoda okolností, že slovenské kinematografii se věnuje i letošní retrospektiva. Pod názvem Máme svoj film! zhodnotí filmovou produkci Slovenského štátu z doby druhé světové války a těsně po ní.

České filmy od Remundy i studentů

Divácky vděčná bývá sekce Česká radost zaměřená na tuzemské počiny. „Jsme velmi zvědaví, jaké reakce například vyvolá nový film Filipa Remundy Štěstí a dobro všem, který natočil kdesi na Sibiři. Držitelka studentského Oscara Marie Dvořáková přiváží portrét o fotografce Marii Tomanové, která prorazila v New Yorku. Anebo režisér Marin Páv ve filmu Dajori sleduje boj za důstojný život romské rodiny,“ zmínil některé z titulů Hovorka.

Z dokumentu Filipa Remundy Štěstí a dobro všem
Zdroj: MFDF Ji.hlava

Festival dává prostor rovněž českým studentským filmům. Letos v sekci Studentstvo uvádí snímky natočené v koprodukci ČT.

Korida ve Španělsku, zastávka v Rize, léčebna v Belgii

Podstatná vedle filmů je podle Hovorky na Ji.hlavě také možnost setkání s tvůrci, navíc těmi, kteří se účastní i renomovaných přehlídek, jako jsou ty v Cannes nebo San Sebastianu. „Mluvím o španělské hvězdě, provokatérovi Albertu Serrovi, který přiváží nový film Osamocená odpoledne o slavném toreadorovi a přibližuje v něm trochu drsným způsobem, jak vypadá korida. Věřím, že právě to, že bude Albert Serra v Jihlavě, umožní velmi zajímavou diskusi na toto téma,“ předpokládá Hovorka.

Přijede také americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnsonová, která mimo jiné natočila letošní festivalovou znělku. Přiváží svůj film Smrt Dicka Johnsona, v němž zaznamenala sklonek života svého otce. „Inscenuje možné podoby toho, jak zemře, je to způsob, jak se zasmát tomu, že všichni jsme koneční,“ podotýká Hovorka. Do Jihlavy míří také třeba představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang nebo italský, ale v USA žijící režisér Roberto Minervini.

Nahrávám video
Marek Hovorka představuje program festivalu Ji.hlava
Zdroj: ČT24

Další zahraniční témata současných dokumentů reflektuje soutěžní sekce Opus Bonum. „Přináší například snímek Nejsem s tebou, což je pohled do psychiatrické léčebny v Belgii, nebo snímek Konečná – zajímavé meditativní zastavení v Rize na jedné konečné zastávce, kde lidé čekají na tramvaje a autobusy. Je to pro mě obraz východní Evropy, jako bychom stále na něco čekali,“ doplnil Hovorka. 

Prodloužení festivalu pomohlo debutům i ubytování

V osmadvacátém ročníku se festival prodlužuje, poprvé potrvá deset dní. Počet snímků v programu zůstává přibližně stejný jako jiné roky, pořadatelům ale prodloužení umožnilo vrátit sekci První světla zaměřenou na debuty a druhé filmy. „V ten čas (režiséři) bojují o svou pozici, jestli budou pokračovat, jestli je to bude bavit, a zároveň vnášejí do kinematografie nové nápady, novou energii, takže je zajímavé srovnat jejich filmy s filmy už etablovaných autorů,“ míní Hovorka.

Pořadatele k „natažení“ festivalu vedly i praktické důvody, například lepší dostupnost ubytování pro návštěvníky. „Před rokem to vypadalo tak, že třicet kilometrů kolem Jihlavy byla většina kapacit obsazená a shuttle spoje jezdily sem a tam a bylo to pro diváky velmi nekomfortní. Prodloužení velmi pomohlo, většina bydlí v Jihlavě nebo těsně za Jihlavou. Také máme mnohem více internátů nebo škol. Takže kdokoliv by se chtěl teď rozhodnout a přijet do Jihlavy, tak může,“ zve Hovorka.

Na dokumenty mohou lidé v Jihlavě zajít až do 3. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 21 mminutami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 2 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 3 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...