Festival Ji.hlava promítne na tři sta dokumentů, zahájí ho Prezidentka

Nahrávám video

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Zahajovací film Prezidentka natočil slovenský režisér Marek Šulík. Časosběrný snímek zachycuje pět let Zuzany Čaputové v čele Slovenska, nahlíží do jejího veřejného i soukromého života.

„Dlouhodobě platí, že slovenský film je velmi silný, zvláště v dokumentární nebo hybridní podobě. Letos kromě pozoruhodné Prezidentky uvidíme novinku Petera Kerekese Je to ve hvězdách o italské věštkyni, která radí lidem, jak žít lépe. Přijede i do Jihlavy, ale prý nechce mimo svou kancelář lidem radit. Také uvidíme film Šedá zóna mladé režisérky Daniely Meressy Rusnokové o předčasně narozených dětech,“ doplnil ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. 

Je shoda okolností, že slovenské kinematografii se věnuje i letošní retrospektiva. Pod názvem Máme svoj film! zhodnotí filmovou produkci Slovenského štátu z doby druhé světové války a těsně po ní.

České filmy od Remundy i studentů

Divácky vděčná bývá sekce Česká radost zaměřená na tuzemské počiny. „Jsme velmi zvědaví, jaké reakce například vyvolá nový film Filipa Remundy Štěstí a dobro všem, který natočil kdesi na Sibiři. Držitelka studentského Oscara Marie Dvořáková přiváží portrét o fotografce Marii Tomanové, která prorazila v New Yorku. Anebo režisér Marin Páv ve filmu Dajori sleduje boj za důstojný život romské rodiny,“ zmínil některé z titulů Hovorka.

Z dokumentu Filipa Remundy Štěstí a dobro všem
Zdroj: MFDF Ji.hlava

Festival dává prostor rovněž českým studentským filmům. Letos v sekci Studentstvo uvádí snímky natočené v koprodukci ČT.

Korida ve Španělsku, zastávka v Rize, léčebna v Belgii

Podstatná vedle filmů je podle Hovorky na Ji.hlavě také možnost setkání s tvůrci, navíc těmi, kteří se účastní i renomovaných přehlídek, jako jsou ty v Cannes nebo San Sebastianu. „Mluvím o španělské hvězdě, provokatérovi Albertu Serrovi, který přiváží nový film Osamocená odpoledne o slavném toreadorovi a přibližuje v něm trochu drsným způsobem, jak vypadá korida. Věřím, že právě to, že bude Albert Serra v Jihlavě, umožní velmi zajímavou diskusi na toto téma,“ předpokládá Hovorka.

Přijede také americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnsonová, která mimo jiné natočila letošní festivalovou znělku. Přiváží svůj film Smrt Dicka Johnsona, v němž zaznamenala sklonek života svého otce. „Inscenuje možné podoby toho, jak zemře, je to způsob, jak se zasmát tomu, že všichni jsme koneční,“ podotýká Hovorka. Do Jihlavy míří také třeba představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang nebo italský, ale v USA žijící režisér Roberto Minervini.

Nahrávám video

Další zahraniční témata současných dokumentů reflektuje soutěžní sekce Opus Bonum. „Přináší například snímek Nejsem s tebou, což je pohled do psychiatrické léčebny v Belgii, nebo snímek Konečná – zajímavé meditativní zastavení v Rize na jedné konečné zastávce, kde lidé čekají na tramvaje a autobusy. Je to pro mě obraz východní Evropy, jako bychom stále na něco čekali,“ doplnil Hovorka. 

Prodloužení festivalu pomohlo debutům i ubytování

V osmadvacátém ročníku se festival prodlužuje, poprvé potrvá deset dní. Počet snímků v programu zůstává přibližně stejný jako jiné roky, pořadatelům ale prodloužení umožnilo vrátit sekci První světla zaměřenou na debuty a druhé filmy. „V ten čas (režiséři) bojují o svou pozici, jestli budou pokračovat, jestli je to bude bavit, a zároveň vnášejí do kinematografie nové nápady, novou energii, takže je zajímavé srovnat jejich filmy s filmy už etablovaných autorů,“ míní Hovorka.

Pořadatele k „natažení“ festivalu vedly i praktické důvody, například lepší dostupnost ubytování pro návštěvníky. „Před rokem to vypadalo tak, že třicet kilometrů kolem Jihlavy byla většina kapacit obsazená a shuttle spoje jezdily sem a tam a bylo to pro diváky velmi nekomfortní. Prodloužení velmi pomohlo, většina bydlí v Jihlavě nebo těsně za Jihlavou. Také máme mnohem více internátů nebo škol. Takže kdokoliv by se chtěl teď rozhodnout a přijet do Jihlavy, tak může,“ zve Hovorka.

Na dokumenty mohou lidé v Jihlavě zajít až do 3. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...