Festival Ji.hlava promítne na tři sta dokumentů, zahájí ho Prezidentka

Nahrávám video

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Zahajovací film Prezidentka natočil slovenský režisér Marek Šulík. Časosběrný snímek zachycuje pět let Zuzany Čaputové v čele Slovenska, nahlíží do jejího veřejného i soukromého života.

„Dlouhodobě platí, že slovenský film je velmi silný, zvláště v dokumentární nebo hybridní podobě. Letos kromě pozoruhodné Prezidentky uvidíme novinku Petera Kerekese Je to ve hvězdách o italské věštkyni, která radí lidem, jak žít lépe. Přijede i do Jihlavy, ale prý nechce mimo svou kancelář lidem radit. Také uvidíme film Šedá zóna mladé režisérky Daniely Meressy Rusnokové o předčasně narozených dětech,“ doplnil ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. 

Je shoda okolností, že slovenské kinematografii se věnuje i letošní retrospektiva. Pod názvem Máme svoj film! zhodnotí filmovou produkci Slovenského štátu z doby druhé světové války a těsně po ní.

České filmy od Remundy i studentů

Divácky vděčná bývá sekce Česká radost zaměřená na tuzemské počiny. „Jsme velmi zvědaví, jaké reakce například vyvolá nový film Filipa Remundy Štěstí a dobro všem, který natočil kdesi na Sibiři. Držitelka studentského Oscara Marie Dvořáková přiváží portrét o fotografce Marii Tomanové, která prorazila v New Yorku. Anebo režisér Marin Páv ve filmu Dajori sleduje boj za důstojný život romské rodiny,“ zmínil některé z titulů Hovorka.

Z dokumentu Filipa Remundy Štěstí a dobro všem
Zdroj: MFDF Ji.hlava

Festival dává prostor rovněž českým studentským filmům. Letos v sekci Studentstvo uvádí snímky natočené v koprodukci ČT.

Korida ve Španělsku, zastávka v Rize, léčebna v Belgii

Podstatná vedle filmů je podle Hovorky na Ji.hlavě také možnost setkání s tvůrci, navíc těmi, kteří se účastní i renomovaných přehlídek, jako jsou ty v Cannes nebo San Sebastianu. „Mluvím o španělské hvězdě, provokatérovi Albertu Serrovi, který přiváží nový film Osamocená odpoledne o slavném toreadorovi a přibližuje v něm trochu drsným způsobem, jak vypadá korida. Věřím, že právě to, že bude Albert Serra v Jihlavě, umožní velmi zajímavou diskusi na toto téma,“ předpokládá Hovorka.

Přijede také americká dokumentaristka a kameramanka Kirsten Johnsonová, která mimo jiné natočila letošní festivalovou znělku. Přiváží svůj film Smrt Dicka Johnsona, v němž zaznamenala sklonek života svého otce. „Inscenuje možné podoby toho, jak zemře, je to způsob, jak se zasmát tomu, že všichni jsme koneční,“ podotýká Hovorka. Do Jihlavy míří také třeba představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang nebo italský, ale v USA žijící režisér Roberto Minervini.

Nahrávám video

Další zahraniční témata současných dokumentů reflektuje soutěžní sekce Opus Bonum. „Přináší například snímek Nejsem s tebou, což je pohled do psychiatrické léčebny v Belgii, nebo snímek Konečná – zajímavé meditativní zastavení v Rize na jedné konečné zastávce, kde lidé čekají na tramvaje a autobusy. Je to pro mě obraz východní Evropy, jako bychom stále na něco čekali,“ doplnil Hovorka. 

Prodloužení festivalu pomohlo debutům i ubytování

V osmadvacátém ročníku se festival prodlužuje, poprvé potrvá deset dní. Počet snímků v programu zůstává přibližně stejný jako jiné roky, pořadatelům ale prodloužení umožnilo vrátit sekci První světla zaměřenou na debuty a druhé filmy. „V ten čas (režiséři) bojují o svou pozici, jestli budou pokračovat, jestli je to bude bavit, a zároveň vnášejí do kinematografie nové nápady, novou energii, takže je zajímavé srovnat jejich filmy s filmy už etablovaných autorů,“ míní Hovorka.

Pořadatele k „natažení“ festivalu vedly i praktické důvody, například lepší dostupnost ubytování pro návštěvníky. „Před rokem to vypadalo tak, že třicet kilometrů kolem Jihlavy byla většina kapacit obsazená a shuttle spoje jezdily sem a tam a bylo to pro diváky velmi nekomfortní. Prodloužení velmi pomohlo, většina bydlí v Jihlavě nebo těsně za Jihlavou. Také máme mnohem více internátů nebo škol. Takže kdokoliv by se chtěl teď rozhodnout a přijet do Jihlavy, tak může,“ zve Hovorka.

Na dokumenty mohou lidé v Jihlavě zajít až do 3. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 8 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 11 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled