Dokument

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Britská labouristická ministryně financí Rachel Reevesová v parlamentu představila návrh rozpočtu, kde počítá s dalším zvýšením daní. To ostře kritizuje opozice. Dokument o necelou hodinu dříve unikl na veřejnost, což se dosud nikdy nestalo, incident proto vyvolal pozdvižení. Úřad pro rozpočtovou odpovědnost se omluvil a oznámil, že věc vyšetří.

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v pondělí v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.

Zločiny války v bývalé Jugoslávii jsou opět v centru pozornosti. Milánské státní zastupitelství začalo po třiceti letech prošetřovat už déle známé obvinění, že italští občané, ale nejen oni, údajně jezdili v devadesátých letech během války v bývalé Jugoslávii do Sarajeva na takzvané sniperské safari. „Platili za to, aby mohli přijet na hory obklopující Sarajevo a beztrestně střílet na jeho obyvatele,“ říká investigativní novinář Ezio Gavazzeni.

Ve věku 84 let zemřel v pondělí v Hradci Králové filmový dokumentarista, režisér a pedagog Rudolf Adler. Učil na Katedře dokumentární tvorby FAMU, byl také autorem rozhlasových her a odborných studií o dokumentárním filmu. Věnoval se především filmům se sociální a etnografickou tematikou a dokumentárním portrétům.

Lidé s trestní minulostí i bez ní se zapojili do sociálního vězeňského experimentu, který je součástí kampaně Za zdmi předsudků. Podle vězeňské služby i neziskových organizací ojedinělý projekt boří mýty o odsouzených a otvírá debatu o problematice vězeňství i snížení recidivy.

Začíná festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Program nabízí přes tři sta soutěžních i nesoutěžních snímků. Cenu za přínos světové kinematografii letos získá bolivijský filmový kolektiv Grupo Ukamau, filmovým kolektivům věnuje přehlídka jednu celou sekci. Připravila také třeba retrospektivu na téma jídlo a doba. Dvacátý devátý ročník zahájí český dokument o fenoménu OnlyFans.

Přesně před osmdesáti lety vznikla Organizace spojených národů (OSN). Chartu OSN sice už 26. června 1945 podepsalo padesát zemí, avšak oficiální vznik této mezinárodní organizace se datuje až ke 24. říjnu 1945, kdy Chartu ratifikovala většina signatářských států. OSN tak navázala na odkaz své předchůdkyně Společnosti národů, která vznikla po první světové válce v rámci Versailleské smlouvy „na podporu mezinárodní spolupráce a dosažení míru a bezpečnosti“.

Prohlídkou bývalé textilky v Brněnci na Svitavsku zakončily svůj program v rámci festivalu Meeting Brno takzvané Wintonovy děti a jejich příbuzní. V ruinách továrny, která před druhou světovou válkou patřila rodině Löw-Beer a kde za války působil Oskar Schindler, vzniklo letos na jaře Muzeum přeživších holocaustu. To s pomocí své nadace vybudoval Daniel Löw-Beer, který také hosty po areálu provedl.

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Historici na zámku v Lánech otevřeli zapečetěnou obálku se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která nadiktoval na sklonku života. Podle rychlé expertizy je obsah pravý.

Jde o příběh, který vyvolal vlnu solidarity. Výzva otce vážně nemocné, tehdy dvacetiměsíční Madlen k darování kostní dřeně před půlrokem znamenala velkou odezvu – na sítích, v médiích i na ulicích a v lékařských zařízeních. Dokument Denisy Čížkové „Madlen – dívka, která inspirovala Česko“ zachycuje chvíle, kdy se semkla rodina i část národa. „(Poslední rok) nám ukázal společnost v jiném světle,“ uvedl v pořadu 90‘ ČT24 otec dívky Lukáš Přibyl s tím, že je občas možné věřit v zázraky.

Je to příběh, který vyvolal vlnu solidarity. Prosba otce vážně nemocné Madlen o dárce kostní dřeně měla před půl rokem obrovskou odezvu nejen na sítích, ale i v realitě. A ta odezva trvá dodnes. Do registrů letos vstoupily desetitisíce nových dárců, kteří přinesou naději po celém světě. Nejvýraznější momenty příběhu Madlen přinese v pátek od 20:07 dokument ČT24 Madlen – dívka, která inspirovala Česko.

Beznaděj, frustrace, zmar. Tak na záplavy ve zpravodajském dokumentu režiséra Tomáše Vavrečky Začít znovu vzpomínají lidé, kterým velká voda před rokem změnila život. Zasáhla především Olomoucký a Moravskoslezský kraj a dotkla se celkem na 62 tisíc obyvatel. V pořadu 90' ČT24 o záplavách po uvedení snímku hovořili hasiči, ředitel ČHMÚ, generální ředitel Povodí Odry nebo koordinátorka pro mimořádné události z charitativní organizace. „Pro někoho povodně skončily v září, pro jiné v prosinci. Byť se to zdá neuvěřitelné, dvanáct měsíců poté pro někoho cesta teprve začíná,“ komentovala jedna ze spoluautorek dokumentu Pavla Šamaj.

Česko posílá do utkání o Oscara snímek Ještě nejsem, kým chci být. O nominaci rozhodla Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Producent filmu Lukáš Kokeš cítí po výběru obrovskou satisfakci za odvedenou práci, už samotná účast mezi třemi favority je dle něj „ohromná sranda“. Dokument o životě, díle i nárůstu popularity fotografky Libuše Jarcovjákové si protagonistka prý užívá, i když přiznává, že jsou pro ní současné mediální povinnosti náročné. Výběru se věnovala 90' ČT24 moderovaná Nikolou Reindlovou.

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) se rozhodla za Českou republiku vyslat do boje o Oscara snímek režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Celovečerní dokument zachycuje život fotografky Libuše Jarcovjákové.

Jednu z prvních projekcí a debatu s diváky má za sebou režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Do centra válečného konfliktu vyrazil filmový štáb v říjnu loňského roku se třemi protagonisty, fanoušky ruského vůdce Vladimira Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině, na vlastní oči. „Vidím poprvé v životě sídliště, kde není vůbec nikdo,“ sděluje ve filmu jeden z nich.

Před sto lety v Kyrgyzstánu založili Čechoslováci družstvo s názvem Interhelpo. I když do nehostinné krajiny přijeli pomáhat budovat socialismus, část z nich se stala oběťmi stalinských čistek. Po jejich osudech pátrala organizace Gulag.cz.

Bavič, moderátor, textař, muzikant, herec a vášnivý fotbalový fanoušek. Karel Šíp slaví 80. narozeniny. Patří mezi nejdéle působící televizní osobnosti u nás. Diváci ho znají z řady pořadů, kde vystupoval po boku Jaroslava Uhlíře. Od roku 2005 moderuje pořad Všechnopárty. Jubileum připomněl celovečerní dokument s podtitulem Životpárty.

Unikátní snímek mapující osudy vězeňkyň v brněnské věznici na Cejlu uvede za necelý měsíc Česká televize. Tvůrci po deset let natáčeli s ženami, které obávanou věznicí prošly v době protektorátu i komunistické totality. Čtvrteční premiéru v Brně zhlédla i jedna z posledních žijících pamětnic.

Dokument Reportáž psaná na benzince zkoumá, kde je hranice mezi názorem a faktem a koho lidé vlastně poslouchají, když odmítají autority. Snímek vychází z reportáží o lidech podléhajících dezinformacím, jejichž autorkou je reportérka Respektu Ivana Svobodová. V Událostech, komentářích upozornila, že v pasti dezinformací mohou skončit i lidé mladí a vzdělaní.

V předvečer výročí tragických událostí 15. března 1939, kdy začala nacistická okupace Československa, odvysílala Česká televize dokument, který přináší dosud nezveřejněné barevné záběry prezidenta Edvarda Beneše. Autoři snímku našli unikátní záběry v archivu loni na podzim.

Palestinec Basel Adra a Izraelec Yuval Abraham pocházejí ze států, které v dlouhotrvajícím konfliktu patří každý na opačnou stranu. Přesto tito dva muži společně natočili dokument. Snímek Žádná jiná země získal řadu festivalových cen a také Oscara. Navzdory společné tvorbě Adry a Abrahama ale dál rozděluje. Naposledy v Miami Beach, kde kvůli projekci snímku chtěl starosta nechat zavřít kino.