Dokument

Nejlepším tuzemským dokumentem byl v sobotu na festivalu Ji.hlava vyhlášen Dům bez východu Tomáše Hlaváčka, cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Prezidentka režiséra Marka Šulíka.

V rámci letošního festivalu dokumentů v Jihlavě se představuje snímek Válečný zpravodaj, který popisuje, jak vypadá práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína ve válce na Ukrajině. Film zachycuje také to, jak lidé, kteří v zemi zůstali, v podmínkách konfliktu žijí. Nejvíce zničená města jsou na frontě, rakety však mohou doletět kamkoliv, a západ Ukrajiny je tak stejně ohrožený jako centrální nebo severní část země, popsal v Interview ČT24 Dorazín.

„Síla dokumentárních filmů je v tom, že nám můžou zprostředkovat jinou zkušenost,“ říká ředitel festivalu Ji.hlava Marek Hovorka. Mezinárodní přehlídka dokumentů promítne více než tři sta „zprostředkovatelů“. Letošní ročník otevře 25. října slovenský snímek Prezidentka o Zuzaně Čaputové. Z české tvorby program nabídne například nový počin Filipa Remundy o nacionalistovi ze Sibiře. Svůj pohled na dokumentární tvorbu proberou s diváky i zahraniční hosté, například americká dokumentaristka a filmařka Kirsten Johnsonová nebo španělský provokatér Alberto Serra.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Ve spolupráci s Českou televizí vzniká nový dokument o Karlu Ančerlovi – dirigentovi, který přežil holocaust. Během příprav byly nalezeny i originální partitury z hudebníkova mládí. Jedna ze skladeb zazní v premiéře na koncertě věnovaném památce orchestru terezínských vězňů.

Lidé, kteří se potýkají se ztrátou blízkého, by měli získat větší podporu státu. Do oblasti rodinné politiky je nově začleněna pozůstalostní péče. Na ministerstvu práce a sociálních věcí zároveň vznikl nový odbor, který mimo jiné řeší nastavení koncepce a fungování systému. Životy ovdovělých rodičů v produktivním věku a dopadem traumatu na děti se zabývá dokumentární film „Spojila nás smrt“ redaktorky ČT Ley Surovcové, který měl premiéru v úterý večer na ČT2.

Ukrajina v posledních týdnech zažívá nejhorší ostřelování od února 2022, na následky kterých zemřely desítky lidí. Za statistikami jsou ale i konkrétní jména a příběhy. Kameraman ČT Vojtěch Hönig natáčel s mladou malířkou a básnířkou Veronikou Kožuškovou. Právě její příběh měl poutat na připravovaný filmový projekt pro mladé Ukrajince žijící v blízkosti fronty. Pár hodin po natáčení ale Veroniku zabil ruský raketový útok na Charkov. Ostatní autoři chtějí v projektu pokračovat a pojmenovat ho po ní – Generace Nika.

Dvojice varšavských dokumentaristů sbírala důkazy o tajných aktivitách ruských agentů v Česku a dalších středoevropských zemích. Práci agentů ale nekoordinuje jeden velký plán napsaný v Kremlu, uvedl v pořadu Události, komentáře režisér dokumentu Putinovo hřiště Konrad Szolajski. Pracovníci ruských tajných služeb podle něj nemusejí vytvářet nové konflikty, svých cílů dokážou dosáhnout obratným rozdmýcháváním již existujících sporů a neshod.

Univerzita Karlova má zpátky své zakládací listiny, označované za „objev tisíciletí“. Po jejich koupi před několika lety policie papežský dokument ze čtrnáctého století zajistila, protože byl kradený. Univerzita nyní po podvodníkovi, který jí listiny prodal za 20 milionů, může začít vymáhat peníze.

Množírny psů jsou výnosný ilegální byznys a v Česku jsou jich stovky. Jednu se podařilo najít dokumentaristům České televize při natáčení snímku Továrny na psí prachy. Policisté pak v domě v Prostějově našli skoro sto psů. Zvířata tam živořila jen jako stroje na peníze. Jejich štěňata byla na prodej hlavně v Praze. Pro 168 hodin natáčel Jaroslav Hroch.

Na Olomoucku policie zajistila skoro sto psů v domě, který sloužil k jejich množení. Čivavy, jorkšírské teriéry nebo maltézské psíky pak dle policie prodávali v Praze. Na nový případ týrání upozornili ochránci zvířat společně s dokumentaristy České televize.

Celovečerní dokument Petra Jančárka s názvem Tady Havel, slyšíte mě? ukazuje Václava Havla a jeho poprezidentské období. Sestra boromejka Angelika Ivana Pintířová si při zhlédnutí snímku poplakala, ale také se zasmála a zavzpomínala. Havel byl podle ní citlivý člověk, který spojoval lidi a je potřeba, aby o něm dnes zase bylo slyšet. Lidé od něj někdy očekávali, že vše udělá, ale nebyl spasitel, řekla v pátečním Interview ČT24.

Do kin zamířil nový dokument o Václavu Havlovi. Zásadní osobnost závěru československého a začátku českého veřejného života zachycuje zhruba v posledním desetiletí jeho života. Snímek s názvem Tady Havel, slyšíte mě? chce podle dokumentaristy Petra Jančárka titulního hrdinu ukázat v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Zvláštní vyšetřovatel amerického ministerstva spravedlnosti Robert Hur v úterý hájil závěry vyšetřování v Kongresu v případu prezidenta Joea Bidena a jeho nakládání s dokumenty podléhajícími utajení. Ve své zprávě mimo jiné charakterizoval Bidena jako muže se špatnou pamětí, čerstvě zveřejněný přepis Bidenovy výpovědi ale podle médií přidává k tomuto tvrzení důležitý kontext. Mimo jiné nepotvrzuje, že by si Biden vůbec nepamatoval, kdy zemřel jeho syn Beau, jak zpráva naznačovala.

Od ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii, které si vyžádalo desítky tisíc životů, uplynul rok. Sliby Ankary směrem k postiženým oblastem se nenaplnily, v provizorních podmínkách stále žijí statisíce lidí a mnoho obyvatel zasažené lokality úplně opustilo. Rozezlení vůči úřadům dali najevo i účastníci vigilie za oběti otřesů.

Přesně před rokem zasáhlo jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie katastrofální zemětřesení. V jeho důsledku zahynulo jen v Turecku přes 53 tisíc lidí a další tři miliony přišly o střechu nad hlavou. Zpravodaj ČT Václav Černohorský a kameraman Pavel Němeček o největší katastrofě v novodobých tureckých dějinách natočili reportážní dokument Nejdelší rok, ve kterém se vracejí na postižená místa a který v úterý nabídla 90′ ČT24.

V neděli uplynul měsíc od tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde útočník zabil 14 lidí a dalších 25 zranil. Událost, která zasáhla celé Česko a vyvolala ohlas i v zahraničí, připomněl dokument České televize, který přinesl mimo jiné svědectví tajemnice fakulty Zdeňky Filipové nebo studenta historie Tomáše Hercíka, který pomáhal zasahujícím policistům zorientovat se v budově fakulty. Dokument připravili redaktoři Richard Samko a Johana Šulcová.

Ani rok po pravomocném verdiktu nedostala Univerzita Karlova zpátky ani vzácné historické dokumenty, ani dvacet milionů korun, které za ně zaplatila. V obou případech čeká na další rozhodnutí soudů. Zakládací listiny zmizely z archivu před více než sto lety. Starožitník Josef Salmon je pak získal v roce 2018 a prodal univerzitě, podle soudu se ale dopustil podvodu.

Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.

I pražská kriminálka padesátých a šedesátých let měla svého Maigreta, uvádějí tvůrci dokumentu o Karlu Kalivodovi. Přezdívku inspirovanou fiktivním komisařem si vysloužil svým vyšetřováním v čele pražské i celostátní kriminálky. Posloužil také jako předobraz k dosud reprízovaným televizním detektivkám. Přesto se na něj tak trochu zapomnělo. Dokument Pražský Maigret Karla Kalivodu představí 17. října večer na ČT2.

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

Výstava k výročí v Čapkově památníku představuje nové originální dokumenty. K vidění je rukopis, který Čapek psal sekčnímu šéfovi prvorepublikového premiéra Antonína Švehly či autentické materiály nechávající nahlédnout do redakční práce v době první republiky. Dokumenty památník nedávno získal ze soukromé kolekce. Expozice je k vidění nejméně do konce ledna příštího roku, řekl na sobotní oslavě šedesáti let existence Památníku Karla Čapka ve Staré Huti jeho ředitel Zdeněk Vacek.

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.