Nová strategie proti antisemitismu dává důraz na bezpečnost i vzdělání

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Dokument, který vypracoval resort vnitra ve spolupráci s ministerstvem zahraničí po konzultaci s Federací židovských obcí (FŽO), upozorňuje, že antisemitismus není jen problémem jednotlivých států, ale problémem globálního charakteru. V tuzemsku bylo nejvíce trestných činů motivovaných antisemitismem zaznamenáno v roce 2015, kdy jich bylo 47. To může podle autorů strategie souviset s migrační krizí a s ní spojenými konspiračními teoriemi.

V roce 2018 klesl počet trestných činů na patnáct. V dalších letech se číslo nicméně znovu začalo zvyšovat, což dokument přičítá pandemii covidu-19 a ruské válce na Ukrajině. K poklesu znovu došlo v roce 2023, kdy se počet trestných činů snížil na osmnáct. V loňském roce však opět stoupl, a to na 33.

Znatelný nárůst antisemitských incidentů eviduje i FŽO, která jich v roce 2023 evidovala 4328, což bylo o 2051 více než o rok dříve. Vloni pak bylo zaznamenáno 4694 incidentů. Počet se tak zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší.

Skokový nárůst z předchozích let ovšem podle FŽO zpomalil. Organizace také upozornila, že výčet incidentů není úplný, vychází jen z údajů z otevřených zdrojů. Podle ní ale Česko dál zůstává pro židovskou komunitu bezpečnou zemí.

Nárůst zaznamenávají i další státy

Vyšší počet incidentů evidují třeba také v sousedním Německu. Nevládní dokumentační centrum pro případy antisemitismu Rias v červnu uvedlo, že jich v loňském roce zaznamenalo v průměru 24 denně. Eviduje případy extrémního násilí, útoky i vandalské činy namířené proti židovskému majetku.

Meziroční nárůst antisemitských incidentů podle Rias činí téměř 77 procent. Celkem jich centrum za loňský rok evidovalo 8627. Podstatnou část nicméně řadí do kategorie „zraňující chování“, ve které jsou incidenty, jež nejsou trestnými činy.

S antisemitismem jsou ovšem spojeny i výrazně závažnější události. Například v britském Manchesteru došlo na začátku října k teroristickému útoku na synagogu, při němž zahynuli dva muži i útočník, který před činem slíbil věrnost teroristické organizaci Islámský stát. Organizace Community Security Trust zastupující britské Židy uvedla, že rovněž v Británii se počet antisemitských incidentů navýšil.

V tuzemsku zase policie ve spolupráci s kontrarozvědkou a zahraničními partnery zadržela v červnu skupinu pěti mladých lidí, kteří podle ní na sociálních sítích propagovali Islámský stát a další teroristické organizace a šířili nenávist vůči LGBT+ komunitě, Židům a jiným menšinám. Dva mladíci se podle policie dokonce loni v lednu v Brně pokusili pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu.

Zhoršující se situaci potvrzuje i studie za rok 2023, kterou v červenci loňského roku publikovala Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA). Osm z deseti dotázaných Židů se podle ní domnívá, že antisemitismus v jejich zemi za posledních pět let před šetřením vzrostl. Až 96 procent respondentů pak uvedlo, že se v posledním roce před průzkumem setkalo s nějakou formou antisemitismu. Průzkum se týkal třinácti členských zemí EU, a to včetně Česka, v nichž žije zhruba 96 procent odhadované židovské populace v Unii.

Šetření bylo provedeno ještě před útoky palestinského teroristického hnutí Hamás ze 7. října a následnou izraelskou vojenskou reakcí v Gaze. Zpráva však obsahuje i informace o antisemitismu od dvanácti židovských organizací, které ukazují, že Židé od října 2023 čelí většímu počtu antisemitských incidentů, přičemž některé organizace dle FRA vykázaly nárůst o více než čtyři sta procent.

  • Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je agentura EU sídlící ve Vídni, která svou činnost zahájila v roce 2007.
  • Cílem agentury je přispět k tomu, aby se Evropa stala lepším místem pro život a práci. Pomáhá hájit základní práva všech lidí žijících v Evropské unii.
  • Agentura spolupracuje s partnery na místní i mezinárodní úrovni a politikům i rozhodovacím institucím poskytuje informace a doporučení.
  • V rámci své činnosti FRA shromažďuje a analyzuje právní předpisy a údaje. Poskytuje také nezávislou a na důkazech založenou podporu a odborné znalosti v oblasti základních práv, která jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod Evropské unie.

Zdroje: Wikipedia, Agentura Evropské unie pro základní práva

Příčiny nárůstu antisemitských incidentů

Jak již bylo naznačeno výše, nárůst antisemitismu je spojen s celou řadou faktorů. Vyšší počet incidentů v posledních dvou letech je nicméně úzce spojen s datem 7. října 2023, kdy teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci napadli izraelské pohraničí, kde zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Izrael poté zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a pozemní vojenskou operaci, přičemž podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem od té doby izraelská armáda zabila desítky tisíc Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací tvoří přes osmdesát procent obětí civilisté. Izraelské bombardování Pásmo Gazy zdevastovalo, válka způsobila hlubokou humanitární krizi a podle zprávy panelu OSN na některých místech i hladomor.

Kroky židovského státu v Pásmu Gazy vyvolaly silnou mezinárodní kritiku. Jak ovšem vysvětlují autoři strategie pro boj s antisemitismem, nesouhlas s činy Izraele sám o sobě za antisemitismus považovat nelze. 

„Legitimní kritika států a jejich politiky je v demokratické společnosti zcela běžnou a zdravou součástí společenského dění, veřejné debaty a liberálního formování. Ani Státu Izrael a jeho politickým představitelům se taková kritika nevyhýbá, přičemž odborná debata založená na faktech a platném mezinárodním právu je základem každé demokratické společnosti,“ píše se v dokumentu.

V podobném duchu se přednedávnem vyjádřil také eurokomisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. „Židovští občané jsou nuceni nést odpovědnost za činy Izraele. Toto spojení je nepřijatelné. Není nic špatného na kritice činů jakékoli vlády, ale je naprosto špatné obviňovat Židy zde v Evropě za činy izraelské vlády,“ řekl na začátku října na plenárním zasedání Evropského parlamentu, během něhož europoslanci odsoudili rostoucí antisemitismus v Evropě a vyjádřili nutnost proti němu bojovat.

Výše uvedené ovšem nutně neznamená, že kritika židovského státu s antisemitismem souviset nemůže. „Ve vztahu ke Státu Izrael může občas docházet i k využívání antisemitsky motivovaných nenávistných projevů, zejména pokud jsou kroky Izraele dávány do souvislosti s negativními vlastnostmi, které jsou považovány za univerzální židovské charakterové rysy,“ zdůrazňují autoři strategie.

Stereotypy už od antiky

Co dalšího lze označit za antisemitismus, stanovuje pracovní definice Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA), kterou 25. ledna 2019 přijala v rámci usnesení číslo 463 Poslanecká sněmovna a o pět dní později tak učinil i Senát. Definici přijaly také parlamenty všech členských států Evropské unie, ale i některé další země jako třeba Velká Británie či Izrael.

Antisemitismus je určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám nebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí.
Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu (IHRA)

Antisemitismus tedy můžeme chápat jako nepřátelské chování vůči osobám židovského původu či osobám za Židy považovaným na základě stereotypních představ o Židech, upřesňují autoři strategie boje proti antisemitismu, kteří rovněž upozorňují na fakt, že se rozhodně nejedná o nový fenomén, jelikož v Evropě lze jeho projevy sledovat již od dob antiky.

„Antisemitské postoje často staví na mylném předpokladu, že Židé jsou homogenní celek, kterému jsou vlastní konkrétní znaky (fyzické i charakterové), a podobně jako jiné menšiny, jež jsou vystaveny rasistickému či dalšímu předsudečnému násilí a nenávistným projevům, jsou považováni za podřadné,“ popisují dále tvůrci dokumentu, kteří poukazují též na to, že antisemitismus není jen doménou pravicového, levicového či náboženského extremismu, ale propisuje se i do dalších antisystémových ideologií.

Spjatý je tradičně s konspiračními teoriemi, které se často šíři na internetu. Zahrnovat mohou tradiční motivy, jako je židovská nadvláda nebo ovládání mezinárodních financí, politiky a médií. Nově ovšem tyto teorie pracují třeba s motivem, že součástí židovského spiknutí je úmyslné šíření covidu-19 či očkování.

„Antisemitismus se může projevovat v myšlení jedinců, v kolektivních mýtech, ideologiích, kultuře a folklóru a prosazovat se skrze politiku, výchovu či individuální, kolektivní nebo systémově řízenou diskriminaci a násilí,“ vysvětlují autoři strategie.

Dokument poukazuje také na to, že antisemitismus je ve společnosti stále přítomen i ve své latentní podobě a v podobě každodenních stereotypních představ a projevů. „Některá slovní spojení a vyjádření jsou ve společnosti již tak normalizovaná, že mluvčí či pisatel si ani nemusí uvědomovat, že se o antisemitismus jedná,“ poznamenávají autoři.

Spor o vyvěšení palestinských vlajek

Samotná definice ani příklady toho, co antisemitismem je, nicméně nemusí vždy postačovat k tomu, aby bylo možné jednoznačně říci, zda se o antisemitismus jedná, či nikoliv. Příkladem může být třeba vyvěšení palestinských vlajek na některých českých vysokých školách, k nimž patřily třeba FAMU, UMPRUM či AVU. Palestinské vlajky byly na budovách škol k vidění i 7. října, tedy v den výročí útoku Hamásu na Izrael.

Podle iniciativy Prague4PalestineYouth měla akce upozornit na utrpení civilistů v Gaze a vyzvat české univerzity k přerušení spolupráce s izraelskými akademickými institucemi. Konala se 6. října, tedy před výročím brutálního útoku Hamásu, podle organizátorů na 29 fakultách po celé zemi a v souvislosti se začátkem zimního semestru. 

Kupříkladu skupina 21 senátorů ovšem fakt, že vlajky na budovách vysokých škol visely i 7. října, označila za jasný projev antisemitismu. O projevech antisemitismu psala v dopise také Česko-izraelská smíšená obchodní komora, která vyzvala Českou konferenci rektorů, aby zaujala jasné stanovisko.

Rektorka Akademie múzických umění (AMU) v Praze Ingeborg Radok Žádná vyvěšení vlajek označila za nevhodně načasované. Samotné vyvěšení podle ní ještě nicméně není projevem antisemitismu. Odborník na extremismus Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity zase sdělil, že vyvěšení palestinské vlajky automaticky není projevem extremismu. V den výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael se ale může jevit jako neetické, dodal.

Nejvyšší státní zastupitelství už ve svém stanovisku z roku 2023 konstatovalo, že samotné mávání vlajkou Palestiny jako podněcování k nenávisti vůči židovskému národu posoudit nelze, ledaže by bylo doprovázeno například protižidovskou symbolikou nebo hesly.

Strategie boje proti antisemitismu

Jak již bylo uvedeno, antisemitismus je problémem, který se týká celé řady států. V roce 2021 přijala Evropská komise Strategii EU pro boj proti antisemitismu a podpory židovského života. Z materiálu vyplývají doporučení pro unijní instituce i členské země, přičemž jedním z nich je zpracování vlastních národních strategií. 

I proto vznikla podobná strategie také v tuzemsku, přičemž jejím účelem je právě boj s antisemitismem. Dokument definuje tři základní cíle.

Prvním z nich je podpora zajištění bezpečnosti židovské menšiny a boj proti všem formám antisemitismu. Podle autorů strategie je třeba mimo jiné pokračovat v nastavené spolupráci mezi bezpečnostními složkami státu, dalšími partnery a židovskými organizacemi při zajišťování bezpečnostních i dalších opatření. Mimo to dokument doporučuje třeba také zřídit dle doporoučené evropské strategie pozici koordinátora boje proti antisemitismu, který bude odpovědný za veškerou národní i unijní agendu v této oblasti.

Nutné je dle autorů také zaměřit se na vzdělávání orgánů činných v trestním řízení, aby byly schopny správně identifikovat antisemitské motivy vedoucí k trestnému činu a tento čin řádně zaznamenat a stíhat. Další doporučení pak směřují k cíli získávat více dat o projevech antisemitismu. Jako důležitý bod strategie zmiňuje také efektivnější využití nástrojů, které umožňují čelit nenávisti k židům v on-line prostředí.

Strategie boje proti antisemitismu v Česku na roky 2025 až 2030
(pdf, 527 kB)
Stáhnout

Druhým strategickým cílem je vzdělávání, připomínka a výzkum holocaustu a osvěta o antisemitismu, což podle autorů hraje klíčovou roli v boji proti antisemitismu, rasismu i xenofobii. V dokumentu proto doporučují mimo jiné podporovat vzdělávací aktivity o holocaustu a antisemitismu napříč vzdělávacím systémem a podávat žákům a studentům více informací o přínosu judaismu.

Dalším doporoučením je, aby žáci a studenti navštěvovali místa spojená s dějinami židovského obyvatelstva v Česku či aby do výuky byli nadále zapojování pamětníci holocaustu. Strategie doporučuje třeba také zviditelňovat pozitivní příklady odpůrců holocaustu a antisemitismu. Jako prevence může podle autorů posloužit i připomínání památky obětí holocaustu.

Posledním strategickým cílem je pak podpora židovského života. „Židovská menšina a její tradice a zvyky jsou nedílnou součástí evropské, a tedy i české společnosti již po mnoho staletí,“ stojí v dokumentu, který doporučuje podporovat rozvoj této menšiny či zachovat podmínky pro dodržování jejích tradic včetně obřízky a rituální porážky pro potřeby židovské menšiny. Další doporučení poté zahrnují například finanční podporu a obnovu židovských památek. 

„Tento dokument propojuje bezpečnost, vzdělávání i podporu židovského života a představuje velmi důležitý krok pro ochranu židovské komunity i pro posílení hodnot, na nichž stojí naše demokratická společnost,“ napsala Federace židovských obcí, podle níž by bylo naivní se domnívat, že tato strategie sama o sobě zastaví „současnou tsunami protižidovské nenávisti“. „Ale je to rozhodně dobrý základ, o který se mohou veřejné instituce a orgány, židovská komunita a celá společnost opřít,“ dodala FŽO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš oznámil, že vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust

Premiér Andrej Babiš (ANO) k pátku vložil veškeré akcie holdingu Agrofert do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, když získal souhlasy regulatorních orgánů tří členských států Evropské unie, napsal na sociální síti X. Míní, že dostál nárokům práva pro střet zájmů. Opoziční představitelé jsou přesvědčení o opaku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
před 5 hhodinami

V Krkonoších po srážce na sjezdovce zemřela lyžařka

Na sjezdovce v krkonošském středisku Harrachov na Jablonecku zemřela v pátek odpoledne žena seniorského věku. Srazila se s jiným lyžařem, uvedla policie na síti X. Okolnosti nehody vyšetřuje. K určení příčiny smrti bude nařízena soudní pitva, napsala na webu krajská policejní mluvčí. V této zimní sezoně je to podle Horské služby první taková událost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Víc než polovina Čechů pochybuje, že by se země ubránila útoku

O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí. Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně České republiky samostatně bez hlavní role velmocí.
před 10 hhodinami

Děkanem katolické fakulty UK může být odvolaný Brož nebo církevní právník Dvořáček

O post děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy se uchází bývalý děkan fakulty Jaroslav Brož a církevní právník Jiří Dvořáček. Podle volební komise splňují obě kandidatury všechny náležitosti, uvedl její předseda David Bouma. Fakultu nyní vede rektor univerzity Jiří Zima, od konce loňského září je v nucené správě. Tu na ni uvalilo ministerstvo školství v důsledku sporů, které na fakultě panují několik měsíců a týkají se toho, kdo ji má vést po odvolání Brože. Volba je plánovaná na úterý 3. března.
před 11 hhodinami

Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.
před 11 hhodinami

Na Královéhradecku je ptačí chřipka v chovu s 230 tisíci nosnic

Přes dvě stě třicet tisíc nosnic musí vybít firma z Kosiček na Královéhradecku – v jejím chovu se potvrdila ptačí chřipka. Likvidaci zvířat musela kvůli nákaze provést i před pěti lety. Obnovit chov se jí tehdy podařilo do roka. Podnik dodává na český trh asi půl milionu vajec denně, z toho právě ve své kosičské drůbežárně jich produkuje zhruba třetinu. Vzhledem k velkému počtu a náročnější logistice se budou zvířata utrácet až začátkem příštího týdne, informovala Státní veterinární správa.
před 14 hhodinami
Načítání...