Menšiny

Incidentů spojených s nepřátelstvím či předpojatostí proti Židům přibývá. Výjimkou není ani Česko, kde úřady v roce 2024 zaznamenaly třiatřicet trestných činů motivovaných antisemitismem. Federace židovských obcí (FŽO) v tuzemsku vloni zaznamenala 4694 antisemitských incidentů, což je meziročně o 366 více. I proto pro boj s tímto jevem vznikla nová strategie, kterou schválila končící vláda.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Syrská vláda islamistů, která svrhla režim Bašára Asada, slibuje ochranu mnoha domácích menšin. Masakry alavitů a křesťanů v provincii Latákija a pokračující útoky proti drúzům v regionu Suvajda ukazují, že režim není schopný nebo ochotný svá slova plnit. Zpravodaj ČT24 David Borek v krizovém centru drúzské menšiny, které koordinuje obranu a pomoc ohroženým komunitám, natočil rozhovor s vůdcem, šejkem Muafakem Tarífem. Ten vyzývá Izrael i mezinárodní společenství k ochraně všech etnických a náboženských skupin v Sýrii včetně nejvíce postižených drúzů.

Izraelské jednotky v noci překročily na čtyřech různých místech syrské hranice a zadržely množství výzbroje. Izraelci také v Sýrii vyslýchali podezřelé z pašování zbraní. Při nových střetech v Suvajdě obývané převážně drúzskou menšinou mezitím zahynuli nejméně čtyři lidé, píše agentura AFP s odkazem na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Během červencových bojů mezi muslimy a drúzy Jeruzalém opakovaně bombardoval pozice vládních sil.

Režisér a scenárista Dužan Duong přinesl s lehkostí a vtipem autentický pohled do vietnamské komunity očima první generace, která vyrostla v Čechách. První tuzemský celovečerní viet-film s názvem Letní škola, 2001 se od čtvrtka promítá v kinech. Režisér v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prozradil, že herce sháněl mimo jiné po večerkách, nehtových studiích i na Facebooku. Z velké pražské tržnice Sapa se podle Duonga stalo „turistické místo“.

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly nejméně 89 obětí a desítky dalších lidí při nich byly zraněny, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Do bojů na jihu Sýrie se zapojila i izraelská armáda, podrobnosti k tomu zatím nejsou známy.

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.

Dvojice stejného pohlaví mohou s příchodem roku 2025 nově uzavírat partnerství bez přívlastku „registrované“. Získávají tak většinu manželských práv – včetně společného jmění, příjmení nebo nároku na vdovský či vdovecký důchod. Omezení spojená s adopcí dětí však zůstávají.

Syřanky budou moci chodit na vysokou školu a nový režim nechce rozeštvávat menšiny, jako to dělal po dekády diktátor Bašár Asad. V rozhovoru pro BBC to řekl lídr vládnoucí islamistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šará, který odmítl srovnání HTS s afghánským Talibanem. Kolem dalších témat, jako je otázka zákazu alkoholu nebo povinného nošení hidžábu, ale mlžil.

Lidé v Aleppu říkají, že se tamní život pomalu vrací do normálních kolejí. V centru válkou rozvráceného města stále slaví pád režimu Bašára Asada, jehož vládu svrhli povstalci pod vedením skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Uskupení osobně i na plakátech vyvěšených v druhém největším městě v zemi ujišťuje, že chce Sýrii pro všechny. To sledují zejména zástupci menšin. Ke křesťanství se v Aleppu hlásí až pětina tamních obyvatel. Stejně jako ostatní minority tvrdí, že jejich situace je zatím dobrá a doufají, že taková zůstane i nadále. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Slovenské ministerstvo kultury navrhlo novelu zákona, který by prosadil přísnější pravidla pro užívání jazyka. Ministerstvo požaduje povinnou slovenštinu na poštách nebo v dopravě a výrazně zvyšuje pokuty za porušení. Kritici mluví o omezení práv menšin. Situaci a probíhající politickou diskuzi pečlivě sleduje maďarská menšina i vláda v Budapešti.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

Průzkum veřejného mínění ukázal postoje Čechů a Slováků vůči národnostním menšinám žijícím na území společného státu. Znepokojivým trendem byl zhoršující se vztah většinové společnosti k Romům, Němcům, Polákům či Maďarům. Vzájemný vztah Čechů a Slováků se naopak ani přes blížící se rozpad federace nezhoršil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety došlo k historickému okamžiku v romské komunitě v Československu založením Romského demokratického kongresu. Mezi jeho ambice patřila i spolupráce na přípravě Ústavy České republiky. A jaký byl postoj Romů k chystanému rozdělení Československa?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.