Mladiství se častěji radikalizují on-line. Frustrace může být spouštěč

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Vnitro on-line radikalizaci vidí jako jeden z důvodů, proč také přibývají případy, kdy nezletilí a mladiství vyhrožují násilím. „Jedná se přitom převážně o jednotlivce bez vazeb na známé extremistické struktury, což ztěžuje jejich včasné odhalení,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.

Podle vnitra mají ale tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty v Česku podporu spíše u svých dlouhodobých příznivců. „Nové přívržence z mladších ročníků se jim získávat příliš nedaří, protože je nedokáží oslovovat jazykem a nástroji jejich kultury,“ uvedl ve zprávě resort. Obě skupiny ale podle něj představují bezpečnostní riziko.

Podle expertky na extremismus a radikalizaci z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Barbory Vegrichtové má radikalizace v on-line prostoru narůstající tendenci. „Jedná se skutečně o závažný bezpečnostní problém,“ říká. Znepokojující podle ní je, že extremistické, teroristické a další hybridní organizace využívají právě virtuální prostředí internetu k šíření nenávistné a násilné propagandy a rekrutování nových členů.

„Cílovou skupinou se stávají zejména děti a dospívající, ale stejně tak osoby, které si prošly určitými traumaty nebo trpím určitým nedostatkem, ať již duševním, nebo materiálním,“ vysvětlila s tím, že tyto slabé stránky lidské osobnosti jsou posléze zneužívány k manipulaci, vsugerování pocitu vyvolenosti a normalizaci násilí jako nástroje řešení problémů.

Podle ní se právě kyberprostor stal primárním teritoriem, kde dochází k „výměně a sdílení informací o strategiích a taktikách spáchání aktu extrémního násilí, který může mít podobu masové vraždy nebo teroristického útoku“.

Také resort vnitra píše ve své zprávě, že případy radikalizace mládeže v on-line prostředí spojuje fascinace násilím a nenávist vůči konkrétním společenským skupinám. Uživatelé v internetových komunitách podle resortu využívají anonymity a do různých konverzací se často dostanou přes on-line hry nebo komunitní servery.

„Digitální prostor internetu a sociálních médií se stal pro extremisty, a to nejen v rámci krajní pravice, nenahraditelnou platformou,“ podotýká Vegrichtová. Extremisté pak podle ní „prostřednictvím graficky atraktivních obrazců, sofistikovaných koláží, kompilátů, videí podkreslených sugestivní hudbou, militantních videoher a komunikace na diskuzních fórech šíří své toxické myšlenky, nenávistné slogany, a především rozšiřují svoji členskou základnu“.

Odborníci již dříve hovořili o tom, že někteří mladí muži jsou v on-line prostředí k radikalizaci náchylnější, protože se nacházejí ve fázi utváření vlastní identity a hledání smysluplných sociálních vazeb. Na diskusních fórech nachází jednoduchá vysvětlení složitých společenských problémů, často s označením „viníka“, například menšiny, vlády, žen a podobně. Algoritmy na internetu poté fungují tak, že jim nabízí stále extrémnější obsah, čímž se postupně oddělují od středových a kritických hlasů. Odtud se rekrutují i například komunity takzvané manosféry.

Podle vnitra jde o problém, který vyžaduje systémovou a koordinovanou reakci všech ústředních orgánů státní správy.

Jedním z kroků, který má problém pomoci vyřešit, má být preventivní program Bezpečné dětství, který vláda schválila na počátku června. Program stojí na třech základních pilířích: prevence, detekce a intervence. Kromě regulace přístupu dětí k násilnému obsahu na internetu se má zaměřit také na prostředí v rodině a škole. „Osvěta a vzdělávání je v tomto případě naprosto klíčovým preventivním postupem,“ dodává Vegrichtová.

Spouštěcím faktorem může být frustrace

Podle ní lze z určitých náznaků poznat, že se daný jedinec radikalizuje. Rodiče či pedagogové by měli věnovat pozornost duševnímu rozpoložení a problémům. „Spouštěcím faktorem radikalizace může být například frustrace, sociální izolace či neřešené problémy v osobním životě, nebo přinejmenším rizikovým prekurzorem, který může vést k agresi vůči sobě a okolí,“ podotýká expertka.

Podle ní provází radikalizační proces nespočet změn, které se projevují v chování, projevech a image dotyčného jedince. „Závažným varovným signálem je obdiv ke zbraním, násilným činům, pachatelům teroristických činů a masových vražd, sdílení nebo nekritická adorace podobných skutků. Další indicií k rozpoznání postupujícího procesu je změna návyků, hodnotového rámce, rétoriky, užívání specifických symbolů a gest,“ dodala.

Charakteristickým příkladem je podle ní třeba incelové hnutí, které prostoupilo v posledních letech svět adolescentů a mladé generace. „Postupem času si incelová subkultura vyvinula vlastní terminologii, symboliku a především světonázor, který je sdílen a šířen v mezinárodním měřítku. Pozornost odborné veřejnosti, a především bezpečnostních složek, vzbudila tato platforma v souvislosti s několika násilnými incidenty, počínaje rokem 2014, které se odehrály ve Spojených státech amerických a Kanadě,“ vysvětluje.

Jednalo se o masové vraždy, přičemž pachatelé se otevřeně hlásili k incelovému hnutí či byli jejich oddanými přívrženci. „Incelový ekosystém, který se rozvíjí a metastázuje hlavně v on-line prostoru, a především právě jeho násilný potencionál, představuje znepokojující fenomén a závažnou bezpečnostní hrozbu. V některých státech je problém incelového násilí vnímán jako jistá subkategorie extremismu, nebo se dokonce uvažuje o formě misogynního terorismu,“ dodává.

Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že za přibývajícími incidenty u mládeže mohou i ukázky explicitního násilí na internetu. Hrozbou jsou právě radikální on-line komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle.

Případy z českého prostředí

Příkladem takové radikalizace může být kauza nezletilého mladíka, kterému olomoucký krajský soud udělil šestnáctiměsíční nepodmíněný trest pro trestné činy založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, podpora a propagace terorismu, nedovolené ozbrojování a nebezpečné vyhrožování. Mladík vyzýval na sociálních sítích k násilí proti menšinám a prezentoval příspěvky s nacistickou symbolikou.

Policie v červnu také rozkryla organizovanou skupinu, která se loni měla pokusit zapálit synagogu v Brně. Většina podezřelých je mladší osmnácti let, zapojeny byly dle policie i osoby mladší patnácti let. Skupina podle ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy na Instagramu, Telegramu či TikToku propagovala takzvaný Islámský stát a další teroristické skupiny, šířila nenávist vůči LGBT+ komunitě, Židům a jiným menšinám.

Na začátku září navíc kriminalisté zjistili plánování vraždy. Obětí měla být osoba ze sociálně a ekonomicky slabší skupiny obyvatel. Útok, který loni připravoval jeden z obviněných společně s chlapcem mladším patnácti let, skončil neúspěchem jen díky šťastné náhodě, uvádí policie.

Podezřelí se podle vyšetřovatelů předem navzájem neznali, spojovala je fascinace násilím a radikalizovali se velice rychle na internetu, kde nejdříve vyhledávali videa a texty s tímto obsahem. V obou případech je podle policie alarmující to, že se u pachatelů nízkého věku stíral rozdíl mezi on-line prostředím a realitou – projevilo se to ztrátou kontaktu s realitou, empatie a odpovědnosti, vedoucí přes přípravu až ke spáchání nejzávažnější trestné činnosti.

Rekrutování mladých v Británii na herních platformách

S problémy on-line radikalizace se dlouhodobě potýkají i další evropské státy. Nový britský výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Psychology kupříkladu upozornil na to, že extremistické skupiny využívají herní platformy k náboru a radikalizaci zejména mladých mužů.

Britská protiteroristická policie (CTP), tajná služba MI5 a Národní kriminální agentura v této souvislosti poprvé vydaly společné prohlášení zejména směrem k rodičům, kdy varovaly, že on-line pachatelé „využijí školních prázdnin, protože vědí, že děti mají v tomto období k dispozici méně podpory“. Vyzvaly také rodiče, aby se svými dětmi diskutovali o on-line bezpečnosti, a to i o věcech, jako je nastavení rodičovské kontroly na digitálních zařízeních.

Studie popsala, že extremisté záměrně lákají náctileté hráče na herní platformy, které jsou kvůli své povaze a obrovskému množství obsahu mnohem hůře monitorovatelné než klasické sociální sítě. „První snahy o koordinovanější oslovování mladých lidí prostřednictvím herních platforem jsme u krajně pravicových skupin, jako je například Patriotic Alternative, zaznamenali v době lockdownů,“ uvedl jeden z autorů studie William Allchorn, působící na univerzitě Anglia Ruskin, s odkazem na omezování pohybu během pandemie covidu-19.

Například na Discordu strávil více než tisíc hodin i osmnáctiletý mladík, který vyhrožoval masovou střelbou ve své škole v Edinburghu. Soud jej na konci července odsoudil k šesti letům vězení. Podle serveru The Guardian byl mladý muž zradikalizován on-line na zmíněné platformě, kde komunikoval s pronacistickou skupinou.

Extremisté navíc často používají speciální symboly, aby se vyhnuli detekci automatizovanými nástroji pro boj s extremismem. Britská tajná služba MI5 uvedla, že v roce 2023 byl zaznamenán nejvyšší počet zatčení mladých lidí vyšetřovaných pro terorismus od začátku evidence – 42 z 219 osob bylo mladších sedmnácti let.

V roce 2024 bylo 39 mladých lidí vyšetřováno pro trestné činy související s terorismem. Generální ředitel MI5 Ken McCallum uvedl, že tento trend je „hluboce znepokojivý“.

Podle Vegrichtové se právě herní platformy stávají přístupovým kanálem pro různá extremistická a toxická násilná hnutí. „Násilné větve subkultur pravicových extremistů často rozšiřují v on-line prostředí akceleracionistické (zintenzivnění mezietnických konfliktů, pozn. red.) a apokalyptické narativy. Tyto jsou často inspirovány vizuálními materiály a herními platformami, jako je Call of Duty nebo Grand Theft Auto, což jsou ikonické počítačové hry s celosvětovou proslulostí a popularitou,“ podotýká Vegrichtová.

„Gamifikace je velmi mocným a motivačním instrumentem, a to se týká zejména extremismu a plánování masových vražd. Jedná se v podstatě o využití designových elementů již existujících her v neherním kontextu, s cílem dosáhnout proměny chování,“ vysvětluje. Podle ní je třeba toto téma více rozšířit mezi veřejností a zejména mezi profesemi, které dlouhodobě pracují s dětmi a dospívajícími.

Fascinace násilím

Také belgický koordinační úřad pro analýzu hrozeb (OCAD) uvedl, že za poslední tři roky byla z lidí plánujících útok téměř třetina mladších osmnácti let. OCAD varoval úřady, že se musí na tento nový druh hrozby připravit. „Nový fenomén ve Spojených státech, ale i v Evropě, a dokonce i v Belgii jsou skupiny fascinované bezdůvodným násilím,“ popsal šéf úřadu Gert Vercauteren pro server De Morgen.

„Řadí se mezi pravicové extremisty, ale fascinace násilím je pro ně daleko důležitější než ideologie. Sdílí si videa zachycující brutální zločiny, někdy dokonce i od Islámského státu, a vybízí ostatní k páchání trestných činů. Může se jednat o sexuální násilí nebo méně významné zločiny, za jejich spáchání pak stoupají ve skupinové hierarchii,“ doplnil Vercauteren.

Také němečtí kriminalisté potvrzují, že zejména pravicově extremistické skupiny získávají nové a hlavně mladé členy především na sociálních sítích či dalších platformách. Rekrutují tam nové členy a ty stávající vyzývají k účasti na akcích – například demonstracích namířených proti pochodům hrdosti komunity LGBT+.

Podle českých kriminalistů souvisí například nárůst počtu mladých extremistů i s tím, že se aktivity během pandemie covidu-19 do značné míry přesunuly do on-line prostředí. Extremisté tak získali prostor pro šíření svých názorů a verbování nových lidí.

Náborářům se často podařilo využít pocitu osamělosti mladých lidí a poskytli jim v sociální izolaci pocit sounáležitosti. Kriminalisté navíc upozorňují na obecně větší toleranci k extrémním názorům ve společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 1 hhodinou

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 3 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter a soudce Karel Gobernac.
16:21Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 7 hhodinami

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...