Krajní pravice

Francie bude mít novou vládu až po olympiádě. Levicový blok Nová lidová fronta, který zvítězil v předčasných volbách, se zatím není schopný shodnout s prezidentem Emanuelem Macronem na jménu premiéra. Navíc utrpěl v parlamentu první porážku, když nedokázal prosadit svého poslance z komunistické strany do vedení dolní komory.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Francie kvůli nedělním volbám pošle do ulic tisíce policistů. Panují obavy z nepokojů v silně rozdělené zemi. Zatímco z měst zní řada kritických ohlasů na adresu krajní pravice, která chce omezit přistěhovalce, na venkově a v chudších regionech extremismus bují. Oblasti tíží finanční problémy a řada farmářů se v posledním roce zapojila do stávek. S nadějí nyní hledí směrem k Národnímu sdružení Marine Le Penové.

První kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii bylo katastrofou pro prezidenta Emmanuela Macrona, kterému hrozí naprostá politická izolace. V reakci na bezprecedentní úspěch krajní pravice v nedělních volbách to píší francouzská média. Podle části z nich skončila Macronova éra, ačkoli sám prezident po volbách v úřadě zůstane. Není jisté, zda se ve druhém kole podaří odvrátit vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN). Řada listů vyzývá voliče, aby ve druhém kole voleb nedopustili vítězství politických extrémů. Zemi patrně čeká období politické nestability, shodují se média.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Pouhý týden zbývá do prvního kola parlamentních voleb ve Francii. V průzkumech dál dominuje nacionalistické Národní sdružení. To vyhrálo i nedávné hlasování o Evropském parlamentu. Vůbec nejlépe si tehdy vedlo ve 22tisícovém městě Bruay-la-Buissière na severu Francie. Získalo tam skoro 64 procent.

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Ve Francii protestovaly statisíce lidí proti krajní pravici. Země rozdýchává politický zmatek, který nastal po tom, co Národní sdružení vyhrálo evropské volby a prezident rozpustil parlament. O jeho novém složení se bude rozhodovat v prvním kole za dva týdny a kampaň už běží naplno.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Policii v Drážďanech se v noci na neděli přihlásil sedmnáctiletý mladík, který tvrdí, že v pátek zbil europoslance sociální demokracie (SPD) Matthiase Eckeho. Informovala o tom agentura DPA. Čtyři útočníci Eckeho napadli, když vyvěšoval plakáty v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli jen těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD) před dosud vládní Socialistickou stranou (PS). Třetí skončila krajně pravicová strana Chega (Dost). Informují o tom místní média, podle nichž prezident Marcelo Rebelo de Sousa v úterý zahájí asi týdenní jednání s parlamentními stranami. Lídr vítězné AD Luis Montenegro slíbil, že nebude vládnout s krajní pravicí.

Německo zintenzivní tažení proti krajní pravici, která je hrozbou pro demokracii, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Ohlásila také, že na jejím ministerstvu vzniká jednotka včasného varování před zahraničními manipulacemi a před dezinformačními kampaněmi.

V Berlíně demonstrují desetitisíce lidí proti krajní pravici. K protestu se sešli už poněkolikáté poté, co vyšlo najevo zjištění investigativní skupiny, že zástupci strany Alternativa pro Německo (AfD) a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali o tom, jak z Německa deportovat miliony migrantů, včetně lidí s německým občanstvím. Podle policie protestuje v Berlíně na 150 tisíc lidí, pořadatelé hovoří až o dvojnásobku. Účastníci vytvořili obrovský lidský řetěz.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Na více než pět let poslal ve středu drážďanský soud do vězení Němku z radikální levicové scény za to, že spolu se třemi muži cíleně a brutálně útočila na pravicové extremisty. Úřady nejen v Sasku nyní s napětím vyčkávají, jak levicové skupiny na verdikt zareagují. Ohlášeny jsou demonstrace, které by mohly přerůst v násilnosti. Kritická bude sobota. Pořádková policie v Lipsku kvůli soudu odřekla den otevřených dveří pro veřejnost, o složité situaci hovoří i saský ministr vnitra Armin Schuster.

Ve Francii sílí útoky na volené zástupce, kteří zřizují ve svých městech centra pro migranty. Ve městě Saint Brévin na západě země kvůli tomu rezignoval starosta poté, co mu takoví odpůrci zapálili dům. Muž necítil od vlády dostatečnou podporu a nedostal ani zvláštní ochranu.

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

Některé pravicové extremistické skupiny v České republice se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za rok 2022 staly součástí společenství, která souzní s prokremelskou propagandou. Jejími nástroji se staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Během pandemie covidu-19 se podle resortu v Česku rovněž etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a jeho základním principům. Od oficiálních institucí proto unikají k takzvaným konspiračním teoriím, jejichž vliv podle zprávy v těchto skupinách sílí.