Krajní pravice

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly ve středoněmeckém městě Giessen proti ustavujícímu sjezdu mládežnické organizace strany Alternativa pro Německo (AfD). Proti demonstrantům, kteří blokovali přístupy k místu konání sjezdu, použila policie i vodní děla, informovala agentura DPA. Na místě jsou i zranění. Německá tajná služba označila AfD v květnu za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla – známého jako cordon sanitaire – že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“.

Antisemitských incidentů loni ve srovnání s předminulým rokem v Česku přibylo. Federace židovských obcí (FŽO) jich zaznamenala 4694, meziročně o 366 víc. Počet se zvedl o osm procent a je dosud nejvyšší. Skokový nárůst z předchozích let zpomalil, po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023 a následné válce v Pásmu Gazy ale vzrostla závažnost případů. Za loňský rok FŽO eviduje čtyři fyzické útoky, za předchozí čtyři roky to byly dva.

Ve čtvrtek je to půl století od úmrtí španělského diktátora Francisca Franca – s jeho odkazem se ale země potýká dodnes. Debaty o něm, kromě samotného výročí, znovu rozdmýchal i bývalý král Juan Carlos I., když ve svých pamětech vyjádřil vůči Francovi svůj obdiv. Potomci obětí jeho diktatury požadují, aby za to zaplatil vysokou pokutu.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.

Vládnoucí Liberálnědemokratická strana (LDP) v Japonsku zvolila poprvé v historii do čela ženu, která má šanci stát se v příštích dnech premiérkou. Konzervativní nacionalistka Sanae Takaičiová chce změnit pacifistickou ústavu a uzavřít bezpečnostní alianci s Tchaj-wanem. Jejím cílem je stát se japonskou „Železnou lady“. Podle expertů polarizuje společnost a hrozí zhoršení vztahů Tokia s asijskými zeměmi.

Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Prezident ji přijal a Lecornua pověřil, aby do středy našel politické řešení krize. Podle listu Le Figaro poté Macron převezme odpovědnost. Nový premiér přitom teprve v neděli večer představil ministry své vlády a v úterý měl předstoupit před Národní shromáždění. Zástupci opozice vyzvali k vypsání nových parlamentních voleb a žádají odstoupení prezidenta.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Přibývá mladistvých, kteří se radikalizují v on-line prostředí. Jde o fenomén, který se již delší dobu objevuje v Česku i dalších evropských zemích. Podle zprávy ministerstva vnitra za letošní první pololetí se mladí radikalizují samostatně a je tak těžší případy bez vazeb na známé skupiny odhalit. Spouštěčem může být frustrace či sociální izolace, říká expertka Barbora Vegrichtová, která také zmiňuje, že lze z náznaků vypozorovat, že se mladý člověk radikalizuje.

Německo čelí nárůstu podpory krajní pravice. A to nejen v případě Alternativy pro Německo, která je ve spolkovém parlamentu druhou nejsilnější partají. V někdejší východní komunistické části země posilují také neonacistická hnutí a spolky, jako je například Třetí cesta. Symbolem trendu se stalo město Spremberg v Braniborsku.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Rusko od loňského teroristického útoku na Crocus City Hall, z něhož jsou obviněni převážně Tádžikové, zpřísňuje zákony, které budou mít dopad na pracovníky ze Střední Asie. Proti nim navíc napříč celým Ruskem probíhají razie. Provádí je krajně pravicové organizace, aby nebyly přičítány úřadům, říká politoložka Galija Ibragimovová. Moskva je ale na pracovní síle ze zahraničí do značné míry závislá a v současné době trpí jejím celkovým nedostatkem.

Moldavsko neuvedlo žádný konkrétní důvod, proč jsem nebyl vpuštěn do země, tvrdí europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Uznal, že je právem každé země rozhodnout o vpuštění či nevpuštění konkrétní osoby. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) může být prohlášen za nežádoucí osobu i držitel diplomatického pasu. Dostálovi vytknul postoje vůči Rusku, s jehož vlivem se moldavská politika dlouhodobě potýká. O problematice diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Japonská politika ani týden po volbách nenachází klid. Premiér Šigeru Išiba navzdory debaklu odmítá výzvy k rezignaci. Otazníky navíc vyvolává úspěch krajně pravicové strany Sanseitó. Ta zkopírovala část kampaně amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle mnohých uspěla i díky sázce na sociální sítě.

V žebříčku německých regionů vypadá okres Tuttlingen v Bádensku-Württembersku jako vzor hodný následování. Má výkonné hospodářství, na vysoké úrovni je tam třeba také ochrana životního prostředí a podle odborníků jde o inovativní a perspektivní místo pro život. Přesto právě tam začala ve volbách rekordně bodovat krajní pravice. V západní části země je to neobvyklá kombinace a zdroj obav mainstreamových partají.

Už třetí den trvá násilí ve španělském Torre Pacheco, a to kvůli napadení seniora třemi útočníky. Do pětatřicetitisícového města po incidentu, jenž se stále vyšetřuje, dorazili příznivci krajní pravice, která incidentu využívá, aby se zviditelnila. Z útoku viní migranty ze severní Afriky, již tvoří třicet procent obyvatel Torre Pacheca. Ve městě tak dochází ke střetům a na pořádek musí dohlížet četnictvo. Spolu s voláním po pomstě se po sítích okamžitě začaly šířit i dezinformace.

V Německu výrazně vzrostl počet pravicových extremistů. Loni jich v zemi bylo více než padesát tisíc, skoro o čtvrtinu více než v roce předchozím, informoval německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Citoval z nové zprávy Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV), jenž má v zemi pravomoci civilní kontrarozvědky. Podle Dobrindta přibylo také příznivců krajní levice a islamistů. Ministr zároveň varoval před ruskou špionáží a sabotáží.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.