Bolsonaro se pokusil o převrat, rozhodl nejvyšší soud v Brazílii

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ uvedla soudkyně Carmen Lúcia předtím, než hlasovala pro odsouzení krajně pravicového politika. Těmito slovy odkazovala na pokusy o svržení demokracie v historii země. Dodala, že existují dostatečné důkazy, že Bolsonaro jednal „s cílem narušit demokracii a instituce“.

Kromě pokusu o puč a rozvrácení demokracie se tři soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků, píše Reuters.

Zasedání brazilského nejvyššího soudu k případu exprezidenta Jaira Bolsonara
Zdroj: Reuters/Adriano Machado

Odlišný názor soudce Luize Fuxe, který hlasoval pro zproštění viny, by podle expertů mohl otevřít cestu k právnímu zpochybnění verdiktu, píše Reuters. Takový vývoj by mohl vést k prodloužení celého procesu až do období před prezidentskými volbami v roce 2026, kterých se chce Bolsonaro zúčastnit navzdory zákazu kandidatury, jenž mu byl uložen volebním soudem v roce 2023.

Kauza štěpí společnost

Samotná brazilská společnost je v postoji vůči kauze rozdělená. Někteří podporují proces proti bývalému prezidentovi, zatímco jiní za ním stojí. Část z nich vyšla do ulic, aby politika podpořila, píše AP.

Trump bezprostředně reagoval, že je rozhodnutím soudu překvapený a je velmi nespokojený, uvedl Reuters. Prezident USA již dříve proces nazval „honem na čarodějnice“. V návaznosti na soudní proces také šéf Bílého domu uvalil sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.

Podporovatelé Jaira Bolsonara na shromáždění v Riu de Janeiro
Zdroj: Reuters/Pilar Olivares

Bolsonaro se podle AP soudu osobně neúčastnil. Sedmdesátiletý bývalý prezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.

„Proces století“

Soud je považován v Brazílii za „proces stolet“, podle televize France24 to bylo poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud.

Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře opakovaně vyjadřoval pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019 až 2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.

Exprezident dříve také prohlásil, že „Brazílie se změní, až vypukne občanská válka a uděláme to, co vojenský režim neudělal – zabijeme 30 tisíc lidí,“ píše Reuters.

Zásadní test pro nejvyšší soud, míní expert

Podle Reuters je soud s Bolsonarem zásadním testem pro nejvyšší soud. Ten přijal aktivní strategii na obranu demokratického systému před krajní pravicí, včetně zásahů proti dezinformacím na sociálních sítích i proti samotným politikům.

Hlavní postavou těchto kroků je soudce Alexandre de Moraes, který byl jmenován v roce 2017 konzervativním prezidentem Michelem Temerem. Jeho tvrdý postup vůči Bolsonarovi je oslavován levicí a kritizován pravicí jako účelová perzekuce.

Podle historika Carlose Fica z Federální univerzity v Riu de Janeiro však případ přesahuje samotného Bolsonara. Soud kromě něho odsoudilo i sedm jeho spojenců, z toho pět vojenských důstojníků. Jde o první případ od vzniku brazilské republiky před 140 lety, kdy byli vojáci potrestáni za pokus o svržení demokracie.

„Tento proces je budíčkem pro ozbrojené síly,“ uvedl historik Fico. „Musí si uvědomit, že se něco změnilo – protože doposud nikdy žádný trest nepadl, a teď ano,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...