Bolsonaro se pokusil o převrat, rozhodl nejvyšší soud v Brazílii

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ uvedla soudkyně Carmen Lúcia předtím, než hlasovala pro odsouzení krajně pravicového politika. Těmito slovy odkazovala na pokusy o svržení demokracie v historii země. Dodala, že existují dostatečné důkazy, že Bolsonaro jednal „s cílem narušit demokracii a instituce“.

Kromě pokusu o puč a rozvrácení demokracie se tři soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků, píše Reuters.

Zasedání brazilského nejvyššího soudu k případu exprezidenta Jaira Bolsonara
Zdroj: Reuters/Adriano Machado

Odlišný názor soudce Luize Fuxe, který hlasoval pro zproštění viny, by podle expertů mohl otevřít cestu k právnímu zpochybnění verdiktu, píše Reuters. Takový vývoj by mohl vést k prodloužení celého procesu až do období před prezidentskými volbami v roce 2026, kterých se chce Bolsonaro zúčastnit navzdory zákazu kandidatury, jenž mu byl uložen volebním soudem v roce 2023.

Kauza štěpí společnost

Samotná brazilská společnost je v postoji vůči kauze rozdělená. Někteří podporují proces proti bývalému prezidentovi, zatímco jiní za ním stojí. Část z nich vyšla do ulic, aby politika podpořila, píše AP.

Trump bezprostředně reagoval, že je rozhodnutím soudu překvapený a je velmi nespokojený, uvedl Reuters. Prezident USA již dříve proces nazval „honem na čarodějnice“. V návaznosti na soudní proces také šéf Bílého domu uvalil sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.

Podporovatelé Jaira Bolsonara na shromáždění v Riu de Janeiro
Zdroj: Reuters/Pilar Olivares

Bolsonaro se podle AP soudu osobně neúčastnil. Sedmdesátiletý bývalý prezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.

„Proces století“

Soud je považován v Brazílii za „proces stolet“, podle televize France24 to bylo poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud.

Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře opakovaně vyjadřoval pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019 až 2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.

Exprezident dříve také prohlásil, že „Brazílie se změní, až vypukne občanská válka a uděláme to, co vojenský režim neudělal – zabijeme 30 tisíc lidí,“ píše Reuters.

Zásadní test pro nejvyšší soud, míní expert

Podle Reuters je soud s Bolsonarem zásadním testem pro nejvyšší soud. Ten přijal aktivní strategii na obranu demokratického systému před krajní pravicí, včetně zásahů proti dezinformacím na sociálních sítích i proti samotným politikům.

Hlavní postavou těchto kroků je soudce Alexandre de Moraes, který byl jmenován v roce 2017 konzervativním prezidentem Michelem Temerem. Jeho tvrdý postup vůči Bolsonarovi je oslavován levicí a kritizován pravicí jako účelová perzekuce.

Podle historika Carlose Fica z Federální univerzity v Riu de Janeiro však případ přesahuje samotného Bolsonara. Soud kromě něho odsoudilo i sedm jeho spojenců, z toho pět vojenských důstojníků. Jde o první případ od vzniku brazilské republiky před 140 lety, kdy byli vojáci potrestáni za pokus o svržení demokracie.

„Tento proces je budíčkem pro ozbrojené síly,“ uvedl historik Fico. „Musí si uvědomit, že se něco změnilo – protože doposud nikdy žádný trest nepadl, a teď ano,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 7 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 7 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...