Bolsonaro se pokusil o převrat, rozhodl nejvyšší soud v Brazílii

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

„Tento trestní případ je takřka setkáním Brazílie s její minulostí, přítomností a budoucností,“ uvedla soudkyně Carmen Lúcia předtím, než hlasovala pro odsouzení krajně pravicového politika. Těmito slovy odkazovala na pokusy o svržení demokracie v historii země. Dodala, že existují dostatečné důkazy, že Bolsonaro jednal „s cílem narušit demokracii a instituce“.

Kromě pokusu o puč a rozvrácení demokracie se tři soudci rozhodli odsoudit Bolsonara také za účast v ozbrojené zločinecké organizaci a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků, píše Reuters.

Zasedání brazilského nejvyššího soudu k případu exprezidenta Jaira Bolsonara
Zdroj: Reuters/Adriano Machado

Odlišný názor soudce Luize Fuxe, který hlasoval pro zproštění viny, by podle expertů mohl otevřít cestu k právnímu zpochybnění verdiktu, píše Reuters. Takový vývoj by mohl vést k prodloužení celého procesu až do období před prezidentskými volbami v roce 2026, kterých se chce Bolsonaro zúčastnit navzdory zákazu kandidatury, jenž mu byl uložen volebním soudem v roce 2023.

Kauza štěpí společnost

Samotná brazilská společnost je v postoji vůči kauze rozdělená. Někteří podporují proces proti bývalému prezidentovi, zatímco jiní za ním stojí. Část z nich vyšla do ulic, aby politika podpořila, píše AP.

Trump bezprostředně reagoval, že je rozhodnutím soudu překvapený a je velmi nespokojený, uvedl Reuters. Prezident USA již dříve proces nazval „honem na čarodějnice“. V návaznosti na soudní proces také šéf Bílého domu uvalil sankce na předsedající soudce a zrušil většině členů nejvyššího brazilského soudu víza.

Podporovatelé Jaira Bolsonara na shromáždění v Riu de Janeiro
Zdroj: Reuters/Pilar Olivares

Bolsonaro se podle AP soudu osobně neúčastnil. Sedmdesátiletý bývalý prezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci uvedli, že se proti rozsudku odvolají.

„Proces století“

Soud je považován v Brazílii za „proces stolet“, podle televize France24 to bylo poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud.

Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře opakovaně vyjadřoval pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019 až 2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.

Exprezident dříve také prohlásil, že „Brazílie se změní, až vypukne občanská válka a uděláme to, co vojenský režim neudělal – zabijeme 30 tisíc lidí,“ píše Reuters.

Zásadní test pro nejvyšší soud, míní expert

Podle Reuters je soud s Bolsonarem zásadním testem pro nejvyšší soud. Ten přijal aktivní strategii na obranu demokratického systému před krajní pravicí, včetně zásahů proti dezinformacím na sociálních sítích i proti samotným politikům.

Hlavní postavou těchto kroků je soudce Alexandre de Moraes, který byl jmenován v roce 2017 konzervativním prezidentem Michelem Temerem. Jeho tvrdý postup vůči Bolsonarovi je oslavován levicí a kritizován pravicí jako účelová perzekuce.

Podle historika Carlose Fica z Federální univerzity v Riu de Janeiro však případ přesahuje samotného Bolsonara. Soud kromě něho odsoudilo i sedm jeho spojenců, z toho pět vojenských důstojníků. Jde o první případ od vzniku brazilské republiky před 140 lety, kdy byli vojáci potrestáni za pokus o svržení demokracie.

„Tento proces je budíčkem pro ozbrojené síly,“ uvedl historik Fico. „Musí si uvědomit, že se něco změnilo – protože doposud nikdy žádný trest nepadl, a teď ano,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy.
04:30Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 59 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 2 hhodinami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 2 hhodinami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 4 hhodinami
Načítání...