Odsouzení

Na deset let do vězení poslal německý soud osmdesátiletého bývalého člena východoněmecké tajné služby Stasi, který podle vyšetřovatelů v roce 1974 zastřelil na hraničním přechodu mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Západním Berlínem osmatřicetiletého Poláka, informovala agentura DPA. Případ je v Německu značně neobvyklý. Kdo Poláka zastřelil, se podařilo z archivu tajné služby zjistit až v roce 2016. Úřady vycházely z toho, že se jednalo o zabití, čímž by byl případ promlčený. Po dodatečném vyšetřování ale čin překvalifikovaly na zákeřnou vraždu.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Bývalý poslanec Dominik Feri už obdržel výzvu k nástupu do vězení, kde si má odpykat tříletý trest za znásilnění dívek. Do výkonu trestu má nastoupit ještě v květnu. Lze předpokládat, že stanovená nástupní věznice bude v Teplicích podle místa Feriho trvalého bydliště. Exposlanec se ale může dostavit do jakékoliv věznice v Česku – důležité je, aby dodržel určenou lhůtu.

Třem lidem obviněným v souvislosti s loňským incidentem během jednání u pražského městského soudu, kdy dav mimo jiné vysadil dveře do jednacího sálu, Obvodní soud pro Prahu 2 uložil podmíněné tresty. Jeden navíc musí zaplatit deset tisíc korun. Dva z nich se proti verdiktu brání odporem, soud tak o jejich vině musí rozhodnout v hlavním líčení. ČT o tom informovala mluvčí soudu Marcela Pröllerová. V případu čelí obžalobě celkem sedm lidí, čtyři z nich si ale dosud rozhodnutí nepřevzali, a soud tak v jejich případě nemůže podávat žádné informace. Podle Pröllerové se jim rozhodnutí nyní pokouší doručit policie.

Devítiletý trest vězení za trestné činy, které páchal v devadesátých letech a na počátku století, vyměřil soud Pavlu Vorlickému. Dopustil se podvodů a způsobil škodu ve výši téměř 90 milionů korun. Krajský soud v Brně se k případu vrátil poté, co policie muže, který byl dlouho na útěku, dopadla. Obžalovaný se plně doznal.

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Nejméně devět mrtvých si vyžádaly střety mezi policií a přívrženci opozice, které vypukly poté, co byl senegalský opoziční vůdce Ousmane Sonko ve čtvrtek odsouzen ke dvěma rokům vězení. Bilanci nepokojů oznámil senegalský ministr vnitra.

Ve Spojených státech propustili z vězení muže odsouzeného za ozbrojenou loupež, kterou nespáchal. Na svobodu vyšel po dlouhých 34 letech. Jeho případ není ojedinělý, chybně odsouzení, kteří mají to štěstí a dosáhnou svobody, navíc ne vždy mají nárok na kompenzaci za nespravedlivě zničený život.

České věznice hlásí téměř plný stav. V pětatřiceti zařízeních je skoro dvacet tisíc lidí. Chybí naopak dozorci a v poslední době třeba také práce pro vězněné. Covid, dopady války a energetická krize přiměly řadu firem k omezení výroby. Aktuálně pracuje osmapadesát procent vězňů a vězenkyň.

Kladenský soud ve středu uložil dvěma obžalovaným tresty vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tomáše Čermáka odsoudil k šesti měsícům odnětí svobody, Patrika Tušla k deseti měsícům. Rozsudek není pravomocný. Podle soudce Víta Sochovského se oba dopustili hanobení národa i podněcování k nenávisti. Vyjadřovali se ve veřejně sdíleném videu. Státní zástupce Ondřej Hula novinářům řekl, že jednání obžalovaných považuje za vysoce společensky nebezpečné.

Střelec, který minulý týden u bratislavského gaybaru Tepláreň zabil dva lidi, původně podle šéfa slovenské policie Štefana Hamrana plánoval zaútočit na premiéra Eduarda Hegera. Když mu záměr útoku na ministerského předsedu nevyšel, vybral si jiný vyhlédnutý cíl, a to byla Tepláreň, řekl v úterý Hamran v diskusní relaci televize Joj.

Opoziční hnutí ANO neprosadilo v úterý ve Sněmovně debatu o stanovení maximálních cen energií a o další podpoře v reakci na vyšší ceny elektřiny a plynu. Hnutí SPD neuspělo s návrhem, aby dolní komora zařadila na program schůze diskusi o reparacích od Německa za nacistickou okupaci. Sněmovna poté podpořila změnu, která má omezit administrativu u veřejných zakázek. Poslanci podpořili také návrh zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Během úterního jednání se také rozvinula debata o zvyšujícím se počtu migrantů, kteří mají přecházet české hranice. Zvýšenou nelegální migraci podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) způsobují v posledních týdnech Syřané, kteří do Evropy míří z Turecka.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Ženská věznice Světlá nad Sázavou otevřela před rokem nové oddělení pro těhotné a matky s dítětem do jednoho roku. Od té doby do něj však nebyla umístěna jediná žena. ČT to potvrdila mluvčí věznice Jana Rajdlová. Oddělení o čtyřech pokojích vzniklo pro ženy odsouzené za zvlášť závažný zločin, které jsou zařazeny k výkonu trestu i přes jejich těhotenství nebo rané mateřství. Soud však zatím pokaždé takovým ženám výkon trestu odložil nebo přerušil.

Do Kyjeva v sobotu dorazil k jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským i britský premiér Boris Johnson, před ním se se Zelenským setkal rakouský kancléř Karl Nehammer. Už v pátek Kyjev navštívili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger. Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina, měl ho za muže míru.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Poslanci si během středečního jednání připomněli hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, který následně uznali za genocidu ukrajinského národa. Do Rady České televize sněmovna žádného z uchazečů nezvolila. Pět míst v ní zůstalo po druhých kolech tajných voleb neobsazených. Poslanci naopak obměnili dozorčí rady státních fondů. Daňové zvýhodnění související s pomocí válkou zasažené Ukrajině by mohla dolní komora schvalovat tento pátek, poslanci novelu pustili do třetího čtení.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński odsoudil Izrael za kritiku chystaného polského zákona, který by podle některých hodnocení mohl zmařit snahy Židů o navrácení majetku zabaveného v době holocaustu a komunismu. Polsko nikomu nic nedluží, řekl bývalý polský premiér v rozhovoru s listem Gazeta Polska.

Liberecký krajský soud odsoudil lékaře Jaroslava Bartáka za přípravu zločinu vraždy tří osob a vydírání k osmiletému trestu ve věznici s ostrahou. Celkem má ve vězení být dvacet let. Už dříve dostal dvanáctiletý trest za sexuální obtěžování asistentek. Za trestnou činnost nyní projednávanou u soudu jednašedesátiletému lékaři hrozilo 15 až 20 let vězení. Verdikt není pravomocný, Barták se na místě odvolal.