Odsouzení

Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti poslal na třináct let do vězení česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Informovala o tom ruská agentura TASS s odvoláním na okupační úřady v takzvané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Ruská média původně uváděla, že Hoangu Tranovi hrozí až patnáct let za mřížemi. České ministerstvo zahraničí proti postupu Ruska v tomto případu zásadně protestuje.

Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi. Podle agentury AP ustoupil šéf Bílého domu tlaku. Zákon v úterý jednoznačně schválily také americká Sněmovna reprezentantů a Senát.

Pařížský soud v pondělí odpoledne souhlasil s propuštěním Nicolase Sarkozyho z vězení, kde někdejší francouzský prezident čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye, informovala stanice BFM TV a také tiskové agentury. Sarkozy věznici, kde byl od 21. října, podle místních médií ještě v pondělí opustil. Propuštění je spojeno se soudním dohledem.

Prezident Petr Pavel udělil dvě milosti, svoji ústavní pravomoc využil popáté za více než dva a půl roku ve funkci, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Zbytek trestu odnětí svobody prominul šestasedmdesátileté ženě, která se po naléhání svého vnuka podílela na posílání zásilek obsahujících zakázané látky do vězení. Milost udělil také třiadvacetileté ženě, která v tanečním klubu poskytla kamarádce drogu extázi, v důsledku čehož druhý den kamarádka zemřela. Látku si odsouzená také sama vzala.

Lidé s trestní minulostí i bez ní se zapojili do sociálního vězeňského experimentu, který je součástí kampaně Za zdmi předsudků. Podle vězeňské služby i neziskových organizací ojedinělý projekt boří mýty o odsouzených a otvírá debatu o problematice vězeňství i snížení recidivy.

Amerického rappera a podnikatele v hudebním průmyslu Seana „Diddyho“ Combse poslal soud na čtyři roky a dva měsíce do vězení v případu týkajícím se organizování prostituce. Informuje o tom agentura AP. Porota ho ve sledované kauze shledala vinným už v červenci, hrozil mu i více než desetiletý trest odnětí svobody.

Brazilská prokuratura obvinila Eduarda Bolsonara, syna exprezidenta Jaira Bolsonara, z maření procesu u nejvyššího soudu. Jeho otec v něm čelil obžalobě kvůli pokusu o převrat, soud jej tento měsíc odsoudil k trestu vězení 27 let. Bolsonaro mladší se podle prokuratury snažil lobbováním u amerických úřadů „zastrašit brazilské soudce, aby exprezidenta do vězení neposlali“, informovala agentura AFP.

Za pád lanovky na severu Itálie, při kterém před čtyřmi lety zahynulo čtrnáct cestujících, byli odsouzeni tři lidé. Soud schválil dohodu mezi obžalobou a obžalovanými, napsala agentura ANSA. Dva lidé byli zproštěni viny.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti. Mimo jiné dvěma ženám potrestaným za porušování zákazu řízení a za řízení po požití návykové látky. Jedna z nich je samoživitelka, druhá se dlouhodobě léčí s velmi závažným onkologickým onemocněním. Tuto svou ústavní pravomoc prezident využil už počtvrté a celkem dosud udělil už sedmnáct milostí.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Olomoucký vrchní soud ve čtvrtek potvrdil tresty dvěma obžalovaným ve vedlejší větvi korupčního případu na radnici Brna-střed, kauzy Stoka. Tehdejším technikům správy nemovitostí městské části Marku Slovákovi a Jakubovi Churému uložil podmíněné a peněžité tresty. Odsoudil je navíc také za korupční činy, výši trestu to však neovlivnilo. Případ třetího obžalovaného Vlastimila Ströera, který podle obžaloby za zakázky uplácel, vrátil soud zpět k novému projednání.

Petr Kramný odsouzený za vraždu své manželky a dcery v Egyptě v roce 2013 podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). České televizi to potvrdil tiskový odbor soudu a spolek Šalamoun, který se případem zabývá už přes deset let. Muž, který si za dvojnásobnou vraždu odpykává 28 let ve vězení, se pokoušel o obnovu řízení. Soudy mu však nevyhověly, naposledy neuspěl loni u Ústavního soudu. Ministerstvo spravedlnosti má na stole také podnět k stížnosti pro porušení zákona. O tom, zda ji ministr spravedlnosti podá, zatím nebylo rozhodnuto.

Zastupitelstvo Holešova na Kroměřížsku ve středu neschválilo sloučení 1. a 2. základní školy (ZŠ). Původně to prosazovalo vedení města, změnilo však názor. Důvodem je podle starosty Milana Fritze (ANO) případ pohlavního zneužívání na 2. ZŠ, kterým se zabývá soud. Obě školy stojí ve Smetanových sadech v centru města. Plán na jejich sloučení v minulých dnech kritizovali někteří rodiče, žáci i pedagogové.

Státní zástupce poslal znovu před soud aktivistu Jaroslava Popelku. Za nenastoupení do vězení loni v létě mu hrozí až dva roky odnětí svobody. České televizi to řekl mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti Michal Tománek. Popelka si aktuálně odpykává ve vězení svůj dřívější trest. Za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky mu byla nejprve uložena podmínka a zákaz pobytu v Praze. Nerespektoval ale pravidla, a tak mu soud uložil roční vězení.

Firmy mají zájem o odsouzené v českých věznicích. Představují pro ně levnou a spolehlivou pracovní sílu. Pro vězně je zase práce zdrojem peněz například pro umoření dluhů. Z osmnácti tisíc jich téměř deset tisíc pracuje. Zpravidla jde o kompletaci a výrobou nábytku, hraček, elektroniky, ale i šití oblečení či práci v kuchyních a prádelnách. „Loni sice padesát firem vypovědělo nebo ukončilo smlouvu ve vězeňské službě, ale dalších více než sedmdesát přibylo,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Věznice spolupracují i s neziskovými organizacemi.

Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal Robertu Tempelovi odškodnění ve výši 8,892 milionu korun. Muž byl nezákonně odsouzen za dvojnásobnou vraždu, ve vězení byl téměř dvacet let. Za stíhání a čas strávený za mřížemi požadoval po státu skoro devadesát milionů. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Podle právního zástupce státu Miloše Borovičky jde pravděpodobně o nejvyšší odškodnění, které kdy mělo v souvislosti s nezákonným stíháním ministerstvo spravedlnosti vyplatit. Pokud by odvolací soud úterní rozhodnutí potvrdil, dostal by muž dohromady asi třináct milionů.

Britský premiér Keir Starmer letos poprvé odpovídal na otázky poslanců během tradičních interpelací. Poslanci se jej hlavně ptali na otázky ohledně více než deset let starého případu pákistánských gangů, které páchaly sexuální násilí na anglických dívkách. Vláda se s opozicí přela o to, zda byly případy dostatečně vyšetřeny, či zda je má policie znovu otevřít.

Bývalý vůdce krajně pravicové skupiny Proud Boys („hrdí hoši“) Enrique Tarrio požádal nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o milost. Tarria soud poslal na 22 let za mříže za zorganizování spiknutí, jehož cílem bylo zabránit pokojnému předání moci Joeu Bidenovi po prezidentských volbách v roce 2020.

Na deset let do vězení poslal německý soud osmdesátiletého bývalého člena východoněmecké tajné služby Stasi, který podle vyšetřovatelů v roce 1974 zastřelil na hraničním přechodu mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Západním Berlínem osmatřicetiletého Poláka, informovala agentura DPA. Případ je v Německu značně neobvyklý. Kdo Poláka zastřelil, se podařilo z archivu tajné služby zjistit až v roce 2016. Úřady vycházely z toho, že se jednalo o zabití, čímž by byl případ promlčený. Po dodatečném vyšetřování ale čin překvalifikovaly na zákeřnou vraždu.

Britské úřady si nevědí rady s přeplněnými věznicemi. Rozhodly se proto zkrátit dobu, po níž je možné odsouzené předčasně propustit na svobodu. Věří, že to káznicím uleví a podaří se v nich znovu nastolit pořádek. Plán ale od začátku naráží na potíže.

O využívání nových elektronických náramků pro vězně není mezi soudci zájem. V současnosti zařízení hlídají 31 domácích vězňů a čtyři obviněné, u kterých nahrazují vazbu. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. Za dodání a provoz náramků na sedm let stát zaplatí přes 93 milionů korun. Nové náramky v Česku fungují čtvrt roku.

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.