Do Sýrie by se mohlo z Německa vrátit 80 procent Syřanů, předvídá Merz

Nahrávám video

Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem to oznámil německý kancléř Friedrich Merz. Spolková republika má dle něj zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané. Naopak trestané občany Sýrie chce Merz do vlasti deportovat co nejdříve. V Německu žije s různým statusem téměř milion Syřanů, většina do země přišla během uprchlické vlny v letech 2015 a 2016.

„V delší perspektivě příštích tří let, a to bylo i přání prezidenta Šary, by mělo 80 procent Syřanek a Syřanů, kteří se nyní zdržují v Německu, vrátit do vlasti,“ prohlásil Merz. Zdůraznil, že Berlín má zájem na tom, aby v zemi zůstali dobře integrovaní Syřané, zmínil například lékaře či inženýry.

Kancléř rovněž požádal Šaru, aby jeho země přijala přednostně ty Syřany, kteří se v Německu dopustili trestných činů. Dodal, že jde o „malou skupinu, která dělá problémy“.

Šara na brífinku zdůraznil, že Damašek má zájem na tom, aby se do vlasti vrátili lidé, kteří z ní uprchli před válkou. Pomoci by měli s obnovou země. „Válka skončila, ale boj o obnovu teprve začal,“ řekl prozatímní prezident. Podle Merze je Německo připraveno s hospodářskou a politickou stabilizací Sýrie pomoci.

Německo a Sýrie se dohodly, že vytvoří společnou operační skupinu, která bude pomáhat Syřanům při návratu z Německa do vlasti. Šaru kancléř vyzval, aby v Sýrii „vytvořil prostor“ pro to, aby se mohli vrátit všichni – bez ohledu na etnický původ či náboženské vyznání.

Šará prý vítá „všechny syrské uprchlíky“

Syrský prozatímní prezident uvedl, že jsou v zemi vítáni všichni syrští uprchlíci. Dodal, že je vnímá jako obrovský lidský kapitál, který může pomoci s navázáním dobrých politických i hospodářských vztahů s Německem i dalšími zeměmi, do kterých dříve uprchli.

Šará se v pondělí dopoledne sešel i s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, jednal se zástupci německého hospodářství a po poledni jednal s Merzem. Návštěvu doprovázejí přísná bezpečnostní opatření i protesty Šarových odpůrců.

Autoritářský režim někdejšího syrského vládce Bašára Asada padl v Sýrii v prosinci 2024, a to pod tlakem ofenzivy povstalců z islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Prozatímním prezidentem se stal právě vůdce povstalců Šará. Skončila tím oficiálně i syrská válka, která začala už v roce 2011.

V Německu pád Asadova režimu vyvolal debatu, zda není na čase, aby se syrští uprchlíci vrátili do vlasti a pomohli ji znovu vybudovat. Například německý ministr zahraničí Johann Wadephul ale loni na podzim po návštěvě Damašku zapochyboval, zda je možné, aby se Syřané začali hromadně vracet vzhledem k míře destrukce. Popudil tím část svých kolegů z konzervativní unie CDU/CSU, kteří prosazují přísnější migrační politiku.

Podle údajů ministerstva vnitra nyní pobývá v Německu s různým statusem zhruba 950 tisíc Syřanů, většina z nich přišla v letech 2015 a 2016 ve velké uprchlické vlně. Řada z nich už ale po deseti letech v zemi má německé občanství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 57 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...