Občanství

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Přistěhovalci, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech bez patřičných dokladů a uzavřeli manželství s americkými občany, budou moci nově žádat o povolení k pobytu bez hrozby vyhoštění. V úterý to oznámil americký prezident Joe Biden, který se podle agentury AP tak snaží vyvážit svou imigrační politiku po nedávném omezení azylových procesů na jižní hranici USA. Nový program nabízí cestu k americkému občanství asi půl milionu lidí.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Asi pět tisíc cizinců dostane každý rok české občanství. Nejčastěji jde o Ukrajince a Slováky, a také o Rusy, z jejichž strany stoupl po začátku otevřené agrese Kremlu vůči Ukrajině zájem o polovinu.

Ruské jednotky unesly od začátku války z napadené Ukrajiny bezmála dvacet tisíc dětí, tvrdí kyjevské úřady. Rozsáhlý válečný zločin prý nese rysy detailně propracované akce – zahrnuje mimo jiné vynucenou změnu identity i občanství na ruské, nezřídka pod nátlakem. Často ji provází systematická převýchova a dokonce příprava na budoucí službu v ruských ozbrojených silách.

Spolková vláda přepracovala testy, které skládají uchazeči o německé občanství. Podle magazínu Der Spiegel mají nové testové otázky zabránit získat německý pas antisemitsky smýšlejícím osobám. Ministryně vnitra Nancy Faeserová uvedla, že v testech budou mít napříště větší váhu témata jako antisemitismus, právo Izraele na existenci či život Židů v Německu.

Ukrajina chce umožnit svým občanům žijícím v zahraničí, aby měli dvojí občanství. Tamní úřady přitom často ignorují ruské občany, kteří by naopak chtěli získat ukrajinskou příslušnost. Při posledním sčítání lidu Rusové tvořili šestinu ukrajinské populace.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Gérard Depardieu býval pro diváky dobrotivý Gal Obelix nebo romantický našeptávač Cyrano z Bergeracu. Vnímání francouzského herce skrze filmové postavy ale stále více zastiňují jeho provokativní – jedno, zda chtěně, či nechtěně – činy. K dřívějším kontroverzím kvůli přijetí ruského občanství přibylo v poslední době urážlivé chování při návštěvě v Severní Koreji či obvinění ze sexuálního obtěžování. Nejnověji ho v úterý obvinila španělská spisovatelka a novinářka Ruth Bazaová. Francouzští filmaři odmítají s Depardieuem spolupracovat, zatímco prezident Macron i hercova rodina varují před mediálním lynčem.

Na okupovaných částech Ukrajiny probíhá nucená rusifikace. Dokazují to svědectví uprchlíků z těchto oblastí i dalších lidí, se kterými mluvili novináři ze čtrnácti evropských veřejnoprávních médií. Kdo nemá ruský pas, často se nedostane ani do nemocnice. Důchodcům nechodí penze. Rodičům hrozí, že je úřady deportují a jejich děti pošlou do sirotčince. Násilné porušťování se může týkat až jedenácti milionů lidí, kteří podle OSN žijí na okupovaném východě a jihu Ukrajiny.

Matka zabitého mladíka s českým občanstvím popsala zpravodaji ČT Davidu Borkovi poslední momenty synova života. Když z pásma Gazy zaútočili teroristé, nacházel se Oran Elfasi na jihu Izraele u své přítelkyně v kibucu Nirim. Jeho kořeny ale vedou na Ostravsko, kde se narodil jeho dědeček, který po druhé světové válce odešel do nově vznikajícího židovského státu.

V Melitopolu funguje silné odbojové hnutí, které se zaměřuje na likvidaci ruské vojenské techniky a skladiště s vojenským materiálem, řekl tamní ukrajinský starosta Ivan Fedorov. Rusové podle něj vytvořili z města velkou vojenskou základnu a zároveň obyvatelé, kteří neutekli na západ, čelí tlaku, aby přijali ruské občanství a ruské pasy. Bez nich nemají přístup ani k lékařské péči.

Úřady na Ruskem ovládaných ukrajinských územích nutí tamní Ukrajince, aby přijímali ruské občanství. Když to nechtějí udělat, hrozí jim postihy, včetně deportace nebo vazby, uvedli výzkumníci z americké Yaleovy univerzity. Potvrdili tak předchozí zprávy ukrajinských úřadů, které na nucené změny občanství na okupovaných územích opakovaně upozorňovaly.

Rusko propustilo jedenáct ukrajinských válečných zajatců do Maďarska, kde čelili nátlaku, aby přijali maďarské občanství, a byli zastrašováni nepravdivými výroky, informovaly o tom deník The Kyiv Independent a Rádio Svobodná Evropa (RSE). Budapešť tvrdí, že transfer byl organizován výhradně mezi ruskou pravoslavnou církví a maďarskou charitou Maltézského řádu. Pět z jedenácti zajatců se již vrátilo na Ukrajinu.

Ústavní soud (ÚS) zrušil verdikt nad Markétou Svobodovou, jednou z úřednic, která se podílela na rozhodování o občanství Josefiny Czerninové. Právě díky sporně vydanému osvědčení o občanství mohli potomci šlechtičny restituovat majetek, na který by jinak neměli nárok. Svobodová a její kolegyně Ivana Odarčenková po vleklém procesu dostaly jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Verdikt nad Odarčenkovou ÚS zrušil už v květnu. Rozhodnutí o stížnosti Svobodové tak bylo očekávané.

Ve Spojených státech roste zájem o slovenský pas, jehož získání ulehčila loňská změna zákona. Jednou z možností je prokázat československé občanství maximálně u praprarodičů. Těch, kterým úřady vyhoví, ale ubývá. Lidé s kořeny na Slovensku se proto obrací na tamní úřady, a to v době, kdy si Bratislava připomíná 75 let od otevření amerického konzulátu.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Argentina začala zasahovat proti porodní turistice. Od invaze na Ukrajině létají do Buenos Aires tisíce Rusek ve vysokém stupni těhotenství. Narozené děti v Argentině získávají automaticky místní občanství. Pasy jihoamerické země po krátké době dostanou i sami rodiče. Rusové přijíždějí, aby uprchli před válkou, špatným počasím, šedou realitou současného Ruska i pro kvalitní zdravotní služby.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Pro veřejnost se poprvé otevřelo město Radžar na pomezí Izraele, Libanonu a Golanských výšin. Prakticky z nuly v něm startuje turistický ruch, který láká zdejší unikátní komunita muslimských alávitů i možnost podívat se zblízka na sousední Libanon, oddělený hranicí střeženou jednotkami OSN.

Palestinské město Náblus na Západním břehu se v posledních týdnech stalo ohniskem nepokojů. Oblast obývají muslimové i Židé a operují tam radikální palestinské skupiny. Uprostřed konfliktu se ocitla i malá vesnice, ve které bydlí Samaritáni – starobylá komunita, která mluví arabsky, ale vyznává náboženství příbuzné židovskému. A snaží se zůstat neutrální.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom v sobotu ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu. V sobotu proti ní pokračovaly v Rusku protesty.

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.