Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
Soudci nejvyššího soudu zvrátili rozhodnutí nižšího soudu, který zablokoval praxi, jež limitovala počet lidí, kteří každý den mohli požádat o azyl. Dělo se tak za administrativy prezidenta Baracka Obamy a za Trumpova prvního funkčního období. Podle odpůrců tato praxe vytvořila humanitární krizi, protože pak tisíce lidí čekaly v provizorních přístřešcích, až přijdou na řadu.
Trumpova administrativa krok označila za nezbytný s tím, že se počet žadatelů o azyl přicházejících na hranici USA zvýšil. Zmíněné opatření se nyní nepoužívá, ale byla zavedena jiná omezení týkající se žadatelů o azyl. Trumpova administrativa uvádí, že počet žadatelů omezovaly republikánské i demokratické vlády a že „jde o klíčový nástroj, který by měl zůstat dostupný“.
Nynější případ je jedním z několika imigračních sporů současné vlády, mezi něž se řadí také snaha Trumpovy administrativy odebrat garantované právo na občanství dětem narozeným v USA, jejichž rodiče občany nejsou, a snaha odebrat legální dočasnou ochranu migrantům prchajícím před nestabilitou a ozbrojenými konflikty.
Podle federálního zákona musí mít migranti, kteří přicestují do USA, možnost požádat o azyl a jejich případ musí být posouzen z hlediska obav z pronásledování v jejich domovských zemích.
Ministerstvo spravedlnosti naopak argumentuje tím, že lidé zadržení úřady do země ještě nedorazili, a proto imigrační úředníci nemusí umožnit podání žádosti. Lidé, kterým je nakonec udělen azyl, nemohou být vyhoštěni. Mohou legálně pracovat, přivést si nejbližší rodinu, požádat o legální pobyt a usilovat o občanství, připomíná AP. Zástupci žadatelů o azyl uvádějí, že zákon již dlouho stanoví, že každý, kdo dorazí na hraniční přechod, by měl být prověřen, a že blokování příjezdů je „v rozporu s ideály USA“.
Omezení bylo poprvé použito za Obamy
Omezení počtu příchozích žadatelů o azyl bylo poprvé použito za vlády prezidenta Obamy, když se na hlavním hraničním přechodu do San Diega z mexické Tijuany objevilo mnoho Haiťanů. Během prvního funkčního období Trumpa v Bílém domě bylo rozšířeno na všechny hraniční přechody z Mexika.
Skončilo v roce 2020, kdy vláda zavedla přísnější omezení během pandemie koronaviru, a prezident Joe Biden jej v roce 2021 formálně zrušil. Ve stejném roce kalifornský federální soudce shledal, že kvótový systém porušuje práva žadatelů o azyl a zákon vyžadující prověřování.
Nejvyšší soud dle AP rozhodoval i o dalším sledovaném případu. Podle agentury se postavil na stranu výrobce herbicidu Roundup, což dle AP zřejmě zablokuje tisíce žalob, jež tvrdí, že u přípravku nebylo doplněno varování, že může způsobovat rakovinu. Agentura Reuters rozhodnutí označuje za významné právní vítězství pro německý agrochemický koncern Bayer, který výrobce Roundupu, americkou společnost Monsanto, převzal v roce 2018.
Soud v Bostonu zablokoval nařízení omezující korespondenční volbu
Verdikt týkající se kroků administrativy prezidenta Trumpa ve čtvrtek kromě Nejvyššího soudu vynesla také federální soudkyně v Bostonu, která zablokovala nařízení, jehož cílem bylo zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby. Soudkyně Indira Talwaniová rozhodla ve prospěch skupiny států vedených demokraty, které argumentovaly tím, že se republikánský prezident snaží nezákonně vměšovat do správy států a federálních voleb.
Soudkyně prohlásila klíčové části Trumpova nařízení za protiústavní, neboť shledala, že šéf Bílého domu překročil své pravomoci při pokusu o zásadní změnu volebních postupů, které jsou od roku 1789 v kompetenci jednotlivých států a místních samospráv.
„Ústava neuděluje prezidentovi žádné konkrétní pravomoci v oblasti voleb,“ podotkla Talwaniová, kterou do funkce jmenoval Obama. Dodala, že hlava státu nemá žádnou pravomoc nařídit ministerstvu vnitřní bezpečnosti USA, aby sestavilo seznamy oprávněných voličů pro použití v jednotlivých státech, a že poštovní služba USA nemá zákonné oprávnění přijímat jakékoli závazné předpisy týkající se korespondenčního hlasování.
Talwaniová zakázala vládě prosazovat Trumpův příkaz před volbami 3. listopadu, které rozhodnou o tom, zda si republikáni udrží kontrolu nad Kongresem. Nařídila, aby do příštího týdne administrativa předložila zprávu popisující kroky, které podnikla k dodržení jejího rozhodnutí.
Právní poradce ministra vnitřní bezpečnosti James Percival na sociálních sítích označil rozhodnutí soudu za „justiční sabotáž“. Dodal, že Trump postupuje v souladu se zákonem, aby chránil volby, a vyjádřil naději, že administrativa nakonec spor vyhraje.
