Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
Evropa dle předsedkyně EK disponuje bezpečným zázemím i obrovskými průmyslovými kapacitami, které lze využít. „Nemáme však bojem prověřené znalosti a zkušenosti, které Ukrajina získala během války,“ uvedla s tím, že EU a Kyjev musejí „spojit své silné stránky“.
Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu podle ní ukázala, jak důležité je pro evropskou bezpečnost mít možnost rychle a ve velkém nasazovat bezpilotní systémy, které jsou ověřené v boji. Uzavřená dohoda má podle ní zároveň ukázat, že právě teď je správný čas investovat do Ukrajiny, protože to znamená zároveň investovat do společné evropské bezpečnosti.
Von der Leyenová přicestovala na Ukrajinu ve středu ráno, jedná se o její jedenáctou návštěvu země od začátku rozsáhlé ruské invaze. Avizovala, že oznámí projekty spolupráce v obranném průmyslu.
Probrat má také přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií a přípravy napadené země na zimu. Doplnila, že návštěvu uskutečňuje v době, kdy Kyjev nabyl na vojenské síle a situace v obraně proti ruské agresi se na Ukrajině obrací k lepšímu.
Ukrajinské firmy získají přístup k programům EU
Ukrajinské firmy získají přístup ke zbrojním programům Evropské unie a dalším více než 300 milionům eur. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova je to součástí dohod, které podepsal s komisařem EU pro obranu Andriusem Kubiliusem.
„Prostřednictvím nového nástroje EU na podporu Ukrajiny BraveTech mohou naše firmy čerpat 260 milionů eur na rozšíření výroby a 35,3 milionu eur na inovace,“ upřesnil Fedorov. Podle něj jde o dohodu, z níž budou mít prospěch obě strany. „Spojujeme zdroje EU s našimi technologiemi prověřenými v boji, abychom vybudovali bezpečnější Evropu,“ dodal.
Koncem června vyplatila EK prvních 3,9 miliardy eur (94,6 miliardy korun) z půjčky pro Ukrajinu, jejíž celková výše činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze mají být určeny na pořízení dronů.
Ukrajina současně požádala partnery z EU, aby jí poskytli na vojenskou pomoc dalších 6,6 miliardy eur (asi 160 miliard korun), aby mohla využít nynějšího „okna příležitosti“ na bojišti k dosažení převahy nad Ruskem.
Vyjednávání o přistoupení k EU a příprava na zimu
Ukrajina v úterý oficiálně otevřela další dvě kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do EU. Konkrétně bylo zahájeno projednávání takzvaného šestého tematického bloku (klastru), který sdružuje kapitoly týkající se vnějších vztahů.
V době stupňujících se ruských vzdušných útoků Kyjev pokračuje v přípravách na zabezpečení poničené energetické sítě a zajištění dodávek tepla pro obyvatelstvo před následující zimou.
Kyjev si dlouhodobě stěžuje zejména na nedostatek střel do systémů protivzdušné obrany, o věci jednal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na nedávném summitu NATO s prezidentem USA Donaldem Trumpem a tento týden v Paříži s představiteli evropských zemí. Předešlou zimu čelili Ukrajinci rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny a tepla v důsledku ruských útoků.
Vučič přijel do Kyjeva
Na summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny přicestoval do Kyjeva ve středu i srbský prezident Vučič. Vyjádřil naději, že schůzka podpoří země na jejich cestě do Evropské unie. Jde o první Vučičovu návštěvu Kyjeva od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Loni se srbský prezident, který udržuje přátelské vztahy s Moskvou, zúčastnil regionálního summitu v jihoukrajinské Oděse.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že cílem pátého summitu Ukrajina – jihovýchodní Evropa je posílit politickou koordinaci i spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany.
Summitu se kromě Vučiče účastní také prezidenti Rumunska, Moldavska a Albánie Nicušor Dan, Maia Sanduová a Bajram Begaj. Z Chorvatska a Slovinska přijeli předsedové vlád Andrej Plenković a Janez Janša. Další státy, například Severní Makedonii a Černou Horu, zastupují jejich ministři zahraničí.
Srbsko pod Vučičovým vedením balancuje mezi svými tradičními vazbami na Rusko a Evropskou unií. O členství v Unii se balkánská země oficiálně uchází, v praxi ale její integrace už řadu let nepostupuje. V rusko-ukrajinské válce se Srbsko označuje za neutrální. Ačkoliv Bělehrad ruskou invazi odsoudil, nepřipojil se k západním sankcím uvaleným na Moskvu za její agresi vůči Ukrajině.
