Rusko-ukrajinská válka

Po čtyřech letech plnohodnotné ruské invaze se podle Ukrajiny stále nevrátilo přibližně dvacet tisíc dětí, které Rusové deportovali na okupovaná území nebo přímo do Ruska. Redaktorka České televize Dominika Vřešťálová hovořila s dívkou z Chersonské oblasti Valerijí Sydorovovou, kterou ruské úřady nechaly převézt na Krym krátce po invazi. Po několika měsících se s pomocí příbuzných dokázala vrátit. Rusové byli podle ní na příjezd ukrajinských dětí dobře připraveni a pokoušeli se je převychovat. Do Česka dorazila na pozvání organizace Člověk v tísni, která se situaci lidí na okupovaných územích věnuje.

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo v pondělí večer zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie. V noci na úterý také čelila dalšímu vzdušnému ruskému útoku, úřady hlásí zraněné v Záporoží.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.

Čtvrtý rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině výrazně poznamenal návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. USA snížily pomoc Kyjevu téměř na nulu a tlačí na uzavření dohody, která by válku co nejdříve zastavila, přičemž mnohdy viní napadenou zemi, že dosažení míru brzdí. Zatímco Ukrajina však ukázala vůli se dohodnout i za cenu bolestných ústupků, Rusko všechny dosavadní návrhy odmítlo a trvá na svých maximalistických požadavcích, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podrobení Moskvou.

Nejméně tři lidi zabily a několik dalších zranily noční ruské útoky na Ukrajinu, informují úřady. Dva lidé nepřežili útok na Oděskou oblast, jeden člověk zemřel při úderu na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Nálet hlásí v pondělí ráno i Charkov na východě země. Ukrajinské síly zasáhly podle zpráv na sociálních sítích důležitou ropnou čerpací stanici v Tatarstánu.

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.

České humanitární organizace loni pomohly 880 tisícům Ukrajinců. Informovali o tom zástupci organizací, podle nichž jsou dodávky pomoci stále nebezpečnější. Za čtyři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze vybrali Češi na humanitární pomoc napadené zemi přes 3,4 miliardy korun, dodaly organizace. Už dříve upozornily, že aktuální návrh státního rozpočtu podporu Ukrajiny výrazně omezuje. Podle organizace Dárek pro Putina roste podpora Čechů pro nákup zbraní pro bránící se zemi.

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.

Nejméně sedm lidí zabily a patnáct zranily středeční ruské útoky na obec Družkivka v Doněcké oblasti, oznámil šéf regionální správy Vadym Filaškin na telegramu. Dříve informoval o osmi zraněných. Rusové podle něj kazetovou municí zasáhli trh, kde se ráno shromažďují lidé. V Chersonské oblasti zabila ruská armáda dva lidi, uvedla prokuratura. Agentura AFP informovala o dvou obětech ruských útoků také v Dněpropetrovské oblasti. O zabitých a raněných civilistech po ruských útocích informovaly úřady i v dalších ukrajinských regionech.

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval šéf NATO Mark Rutte. Podle něj ruské útoky nesvědčí o seriózním mírovém úsilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává reakci USA.

Lidé na Ukrajině mají po masivních ruských útocích problém s přísunem elektrické energie. Pomáhají jim proto i české sbírky, Češi poslali Paměti národa dvanáct milionů korun, iniciativě Dárek pro Putina dokonce 160 milionů. Nadační fond Evy Pavlové pomohl financovat vysokokapacitní generátor s výkonem 620 kW pro nemocnici v Charkově, kam ho Paměť národa během příštích hodin převeze. Fond přispěl také půlmilionovým darem. Iniciativa Dárek pro Putina pořídila dvě obří elektrocentrály, které mohou zásobovat elektřinou stovky domácností, větší supermarket nebo malou nemocnici. Napadené zemi pomůže také ministerstvo zahraničí, které uvolnilo deset milionů na generátory, maximum v rámci současného rozpočtového provizoria.

Nový ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov má ambiciózní cíl: slibuje revoluční změny, které zreformují armádu a povedou mimo jiné k vymýcení korupce v resortu. Hodlá se zaměřit i na rozvoj technologií a digitalizaci, tedy na oblasti, k nimž má blízko z doby svého úspěšného působení v čele ministerstva pro digitální transformaci. Právě tento úřad se pod jeho vedením zapojil i do řady inovativních projektů pro armádu.

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.