Rusko-ukrajinská válka

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Doživotní tresty vězení udělil ruský soud osmi mužům za jejich údajný podíl na bombovém útoku, který v říjnu 2022 vážně poničil Krymský most spojující okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS. Devatenáct kilometrů dlouhá silniční a železniční stavba, jejíž provoz v roce 2018 zahájil ruský prezident Vladimir Putin, symbolizuje podle agentur Reuters a AFP protiprávní anexi Krymu Ruskem v roce 2014.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Odhalený korupční skandál na Ukrajině je důkazem, že tamní systém kontroly funguje. V Interview ČT24 to řekl předseda Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman. Země udělala za poslední dekádu v tomto ohledu velký krok kupředu a přijetí do Evropské unie by jí v boji proti korupci ještě pomohlo, míní Krogman.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Téměř třetina všech bitev se nyní odehrává v oblasti strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev vyslal další speciální síly, které podle něj svádějí těžké boje s okupanty. Moskva tvrdí, že ovládla v Pokrovsku desítky budov. Pokračují také vzájemné vzdušné údery.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to ve čtvrtek napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Čtvrtek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám. Kromě Oděsy útočili Rusové na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Rusko podniklo další masivní vzdušný úder na Ukrajinu. Podle nezávislých pozorovatelů se Kyjev stal terčem jednoho z nejrozsáhlejších ruských bombardování od začátku plnohodnotné invaze. Nejméně čtyři lidé zemřeli a asi tři desítky utrpěly zranění. Dalších několik desítek zraněných hlásí Záporoží.

Klíčem každé armády je pěchota, včetně té ukrajinské. I když se válka s novými technologiemi změnila, jen vojáci na nejtěžších místech fronty určují, kdo drží území pod kontrolou. S pěchotou 58. brigády, která už rok a půl brání území na severu Charkovské oblasti, natáčeli zpravodajka Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.

Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) v New Yorku. Rusko neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití, uvedl prezident. Posléze Pavel uvedl, že Kyjev získal v rámci české muniční iniciativy už 3,5 milionu kusů munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před RB OSN prohlásil, že bez Číny by putinovské Rusko bylo ničím a že ruský vůdce Vladimir Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce.

Rusko v noci na středu podniklo masivní vzdušný útok na východoukrajinský Charkov. Nálet zaznamenal i štáb České televize, který se ve městě nyní nachází a podle nějž zaznělo nejméně šestnáct výbuchů. Většina útočících dronů mířila na tamní průmyslovou čtvrť.

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

Při průniku ruských dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink Aliance.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Rusové v noci na neděli provedli další masivní útoky na ukrajinská města. Kromě raket použili rekordní počet dronů, přes osm set. V Kyjevě svými údery zabili několik lidí včetně malého dítěte a další dvě desítky včetně těhotné ženy zranili. V důsledku úderu utrpěla škody i hlavní vládní budova. Cílem ruských útoků se stala také města Kryvyj Rih, Kremenčuk, Záporoží či Oděsa. Ukrajina zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země.

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Do Maďarska neproudí ruská ropa, dle tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártó je příčinou ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinský šéf diplomacie Andrij Sybiha vzkázal Szijjártóvi, ať si jeho země stěžuje Rusku. Přerušení dodávek ropovodem Družba později oznámil i slovenský přepravce ropy Transpetrol, podle něhož je problém mimo slovenské území.

Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.

Americký prezident Donald Trump se setkal s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle informací amerických médií má být výsledkem jednání další summit, kterého by se měl zúčastnit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters byli oproti původní dohodě tři lidé na každé straně. Šéf Bílého domu přivítal Putina podáním ruky na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Trump chce najít cestu k příměří v rusko-ukrajinské válce.