Rusko-ukrajinská válka

Rusko porušilo energetické příměří ohlášené americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zatímco Ukrajina v noci neútočila na ruské rafinerie. Podle agentury Reuters to v pondělí ve videoprojevu na bezpečnostní konferenci ve Varšavě uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň vyzval Spojené státy, aby donutily Moskvu příměří dodržovat. Kreml uvedl, že ke zprávám o příměří nemá co říci. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů. Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva.

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.

Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty a cizince v Kyjevě, aby město opustili, a uvedlo, že jeho armáda bude na město i nadále podnikat masivní údery. V noci na sobotu zaútočila Moskva na další důležitý most v Kyjevě, tentokrát byl zasažen Severní most přes Dněpr a dva lidé utrpěli zranění. Ruské dronové útoky ve čtvrtek a pátek ve městě poškodily Jižní most. Moldavsko hlásí, že některé ruské drony a rakety explodovaly nad jeho územím. Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského odpoví na ruské útoky na civilní cíle údery na rafinerie.

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil prezident Moskvou napadené země Volodymyr Zelenskyj. Rusko také podle něj připravuje intenzivnější útoky na velká ukrajinská města, aby je v době přicházející zimy izolovalo od zbytku země.

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.

Sedm lidí zranil útok ruského dronu na osobní vlak mezi Charkovem a Izjumem, oznámil šéf ukrajinských železnic Oleksandr Percovskyj. Ukrajinské úřady také uvádějí, že nejméně šest lidí přišlo o život při ruských úderech na jihu země, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem. Pět lidí zranil ruský útok na výškovou budovu v Kyjevě. Ukrajina útočila na námořní základnu v ruském přístavu Novorossijsk, místní úřady uvádějí mrtvé a zraněné.

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.

Rusko v poslední době ve velkém útočí na Ukrajinu modernizovanými drony s proudovým pohonem. Moskva je využívá mimo jiné pro nový způsob teroru vůči Kyjevu, který už týden čelí téměř nepřetržitým náletům. Drony s proudovým pohonem jsou rychlejší než starší typy a obtížněji sestřelitelné. Napadená země proto zatím stále hledá účinný způsob obrany.

Ukrajinské síly zasáhly na ruské vojenské letecké základně Engels u Saratova strategický bombardér Tu-95MS, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev zasáhl i rafinerii v Jaroslavli, vzdálenou tisícovku kilometrů od frontové linie, doplnil. Řada ukrajinských měst hlásí po ruských útocích mrtvé a zraněné. Okupanti zasáhli mimo jiné hobbymarket či poštovní terminály.

Rusko pokračuje v devastaci ukrajinského kulturního dědictví. V poslední době zesílilo útoky na válkou již tak ohrožený knižní trh – během léta zničilo ve skladech či tiskárnách třetinu roční produkce ukrajinských nakladatelů včetně velké části učebnic. Představitelé odvětví varují před kolapsem sektoru, který by Ukrajině vzal právo mluvit vlastním hlasem.

Americká armáda zřídila letos v lednu v Evropě nový moderní prapor specializující se na takzvanou válku budoucnosti – tedy boj s útočnými drony a pozemními roboty. Cílem bylo poučit se z rusko-ukrajinské války a vyvinout špičkové vojenské systémy a taktiky k boji proti ruské hrozbě, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Po změně ve vedení armády USA se ale klíčová jednotka ruší, aby se zaměřila na více „tradiční úkoly“.

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.

Pár kilometrů od frontové linie zachraňují ukrajinští paramedici lidské životy. Jedna z takzvaných stabilizačních stanic, kam vojáci každý den přivážejí raněné, se nachází na okraji Záporoží. Natáčel tam zpravodaj ČT Jan Řápek.

Rusko ve své válce proti Ukrajině používá sexuální násilí jako zbraň a nástroj teroru a zastrašování. Opakovaně na to – navzdory popírání Moskvy – upozorňují úřady napadené země, OSN i organizace pomáhající obětem s tím, že jde o zločiny proti lidskosti. Sexuálnímu násilí ze strany ruských sil nejsou vystavené jen ženy, ale agresor ho systematicky využívá i vůči mužům – válečným zajatcům i vězněným civilistům.

Rusko odmítlo myšlenku příměří s Ukrajinou v Černém moři s argumentem, že nevidí důvod pro „polovičatá opatření“, která by nabídla bránící se zemi oddech. Moskva kromě toho hrozí, že v zimě Ukrajinu „zmrazí“. Kyjev na to reagoval s ironií.

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.