Rusko-ukrajinská válka

Ukrajina v noci provedla rozsáhlý dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast. Zasáhla při něm rafinerii a velké logistické centrum, další velký sklad zasáhla také v Tambovské oblasti. Rusko v noci udeřilo na Oděskou oblast, kde poté útočilo i na zasahující hasiče. V sobotu pak opět pokračovalo v dronových úderech na obyvatele Chersonu a v Záporoží provedlo dvojitý úder na osobní vlak.

Síly ukrajinské zpravodajské služby SBU zničily ruský bombardér Tupolev Tu-95, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zničení stroje potvrdila i SBU. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi osm set kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Kyjev později ohlásil také zásah ruské rafinerie v Jaroslavli, jedné z největších v zemi, a dvou tankerů a remorkéru v Azovském a Černém moři. Pokračovaly rovněž ruské útoky na Ukrajinu.

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.

Ukrajina zasáhla v ruském Volgogradu střelami Flamingo závod Titan-Barrikady, který vyrábí mimo jiné odpalovací zařízení pro raketové systémy. Uvádějí to zprávy na sociálních sítích a informoval o tom i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na blíže nejmenovanou továrnu potvrdily rovněž úřady Volgogradské oblasti, které tvrdí, že nálet zranil deset lidí. Ukrajinská zpravodajská služba SBU později sdělila, že opět zasáhla ropnou stanici, která dodává palivo Moskvě. Ukrajina za sobotu uvádí po ruských útocích nejméně jednu oběť a přes dvacet zraněných.

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.

Rusko za květen na Ukrajinu vyslalo 8150 dronů s dlouhým doletem. Bylo to nejvíce od začátku plnohodnotné pozemní ruské invaze na Ukrajinu, uvádí agentura AFP ve své analýze, kterou sestavila na základě hlášení zveřejňovaných pravidelně ukrajinskými vzdušnými silami. Ukrajina opakovaně žádá západní spojence, aby podpořili její protivzdušnou obranu.

Útoky ukrajinských dronů stále více komplikují Rusům zásobování nelegálně anektovaného Krymu. Okupační správa Chersonské oblasti kvůli tomu omezila provoz na jedné části hlavní silnice spojující Krym přes okupovaný východ Ukrajiny s Ruskem. Ukrajinské drony komplikují invazním vojskům rovněž provoz na silnici z přístavního Mariupolu do Doněcku.

Nejméně pět lidí zabily ruské útoky na část Doněcké oblasti ovládané Ukrajinou. Ruská vojska při ostřelování Chersonu zasáhla rodinu na dětském hřišti: otec byl zabit, matka a dvě dcery ve věku tří a šesti let utrpěly zranění. Rusko také podniklo rozsáhlý útok na město Černihiv, v přilehlém regionu zabil úder Moskvy nejméně jednoho člověka. Ukrajina své údery mířila na vojenské cíle, podle ruských úřadů ale zasáhla také některé obce.

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.

V Rusku narůstá nervozita z ukrajinských dronů dlouhého doletu. Někteří Moskvané vyjadřují obavy nebo nespokojenost s chováním úřadů po nedělním ukrajinském útoku. Během něj přeletělo hranici pět set až tisíc ukrajinských bezpilotních letounů. Rozšiřující se dosah ukrajinských zbraní si uvědomují nejen civilisté, ale i ruské úřady, armáda a klíčové podniky. Na hrozbu dronů se připravují, přestože se nacházejí stovky až tisíce kilometrů od hranic obou zemí.

Ukrajinská armáda i regionální představitelé informovali o útocích ruských dronů a o bojových střetech na frontové linii v posledních 24 hodinách, a to navzdory stále platnému třídennímu příměří zprostředkovanému Spojenými státy. Podle ukrajinských úřadů přišlo při těchto ruských útocích o život pět lidí a nejméně sedmnáct dalších utrpělo zranění. Moskva rovněž obvinila Kyjev z porušování příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se válku ukončit nechystá a že Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky.

Rusko nedodržuje klid zbraní vyhlášený Ukrajinou od půlnoci z úterý na středu, porušilo ho v 1820 případech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že ve středu večer rozhodne o dalších krocích. Dříve varoval, že Kyjev zrcadlově odpoví na případné porušování klidu zbraní Moskvou. Ukrajinské úřady hlásí po ruských útocích mrtvé a zraněné. Moskva zasáhla mimo jiné školku v Sumách. Děti uvnitř nebyly, ale zemřela členka ostrahy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil od půlnoci na středu 6. května klid zbraní, dobu trvání nestanovil. Ruské ministerstvo obrany před tím vyhlásilo příměří na 8. a 9. května, u příležitosti oslav konce druhé světové války. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina považuje lidský život za nesrovnatelně větší hodnotu než „oslavy“ jakéhokoli výročí, a vyzval ruské vedení, aby podniklo „skutečné kroky k ukončení své války“.

Rusko se znovu pokouší zatáhnout Bělorusko do války proti Ukrajině, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích po poradě s hlavním velitelem armády. Poukázal na zprávy rozvědky o přeskupování ruských sil, pohybech vojsk v Bělorusku, výstavbě silnic a dělostřeleckých postavení u hranic s Ukrajinou.