V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
„Když v roce 2022 začala válka, takhle nad námi nelétali, ale v poslední době se to děje pořád,“ řekl stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) policista Ion Tabac, jenž 9. srpna zasahoval ve vesnici Crocmaz blízko moldavské jihovýchodní hranice u výbuchu dronu, který tam poškodil hospodářskou budovu.
Incidentů s ruskými drony blízko hranic s Ukrajinou je víc. Například v noci na 9. září zasáhl ruský dron hraniční přechod Tudora – Starokazače, kde podle prezidentky Maii Sanduové zabil dva lidi a tři zranil. Mezi zraněnými byl moldavský řidič, zbylí zranění a dvě oběti byli Ukrajinci.
Dne 5. října zase blíže neupřesněný ruský projektil – moldavské úřady nespecifikovaly, zda šlo o dron či raketu – dopadl na hraniční přechod Palanca – Majaky-Udobne, odrazil se a zasáhl autobus stojící u hraniční závory. Zranění utrpěl moldavský pohraničník, poškozen byl autobus a kabina pro členy pohraniční stráže.
Výbuchy u Kišiněva i na severu země
Ruské zbraně ale neohrožují jen příhraniční oblasti. Třeba 18. září vybuchl ruský dron v obci Colonita na předměstí Kišiněva a jeho trosky dopadly na zemědělskou půdu necelých šest a půl kilometru od centra hlavního města.
O šest dní později zase vlétly na oblohu nad Moldavskem čtyři drony, z nichž jeden se zřítil u vesnice Cotiujeni v okrese Briceni až na samém severu země.
K patrně dosud nejvýraznějšímu narušení moldavského vzdušného prostoru došlo 3. října, kdy do něj během několika minut vlétly a explodovaly dva drony a tři rakety. Dva z výbuchů nastaly zhruba dvaatřicet kilometrů od hlavního města Kišiněva.
Podle prezidentky Sanduové šlo i o zbraně Banderol, které bývají označovány za střely s plochou dráhou letu či za hybridní drony. První ruský Banderol vlétl nad Moldavsko už v srpnu a jeho výbuch způsobil lesní požár u obce Talmaza na jihu země.
Zatím poslední podobný incident se udál v noci na neděli, kdy blíže nespecifikovaný dron, který systémy pro sledování vzdušného prostoru ani nezaznamenaly, explodoval v lese v okrese Anenii Noi zhruba v polovině cesty mezi Kišiněvem a podněsterským Tiraspolem.
Několikanásobný nárůst oproti loňsku
Moldavské ministerstvo obrany uvedlo, že od začátku letošního roku do 24. září zaznamenalo 44 případů narušení vzdušného prostoru země. Za celý loňský rok jich přitom bylo sedmnáct, v roce 2024 deset, o rok dříve šest a v prvním roce plnohodnotné ruské války proti Ukrajině čtyři.
Počet narušení tak od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu k letošnímu 24. září dosáhl 81 případů. Z toho šlo o 45 dronů, dvanáct dronů-návnad, šest raket, sedmnáct incidentů s troskami dronů či raket a jeden balón.
Přes padesát ilegálních vletů do moldavského vzdušného prostoru zaznamenaných do 24. září se obešlo bez dopadů na zem, zatímco v sedmnácti byl zaznamenán dopad, i když bez škod, a v třinácti došlo k explozi.
Více než desetkrát byl za tuto dobu vzdušný prostor země uzavřen kvůli možnému nebezpečí pro civilní letadla. Například 9. září se zpozdil odlet ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z Kišiněva na pohřeb zesnulého norského krále Haralda V. Letadlo dostalo povolení vzlétnout až po potvrzení, že ruský dron dopadl na zem.
Dvanáct dalších narušení za dva týdny
Od 24. září do 7. října pak podle moldavského resortu obrany, na který se odvolává deník El País, přibylo dalších dvanáct narušení vzdušného prostoru země, přičemž v jedenácti případech bylo způsobeno drony a v jednom případě raketou. Celkem tedy Rusko narušilo moldavský vzdušný prostor letos už šestapadesátkrát.
Stanice RFE/RL s odkazem na data moldavské policie uvádí, že od začátku plnohodnotné ruské invaze k letošnímu 5. říjnu je evidováno už celkem 48 případů dopadu ruských dronů a raket či trosek raket – sestřelených ukrajinskou protivzdušnou obranou u hranic – na moldavské území. Podle těchto údajů došlo k výraznému nárůstu zejména v posledních třech měsících.
Ne všechna narušení ale moldavské systémy sledování vzdušného prostoru zaznamenají. Týká se to třeba případů, kdy drony letí příliš nízko a příliš rychle.
Kišiněv má jen přenosné systémy krátkého doletu
Moldavský bezpečnostní expert a bývalý šéf tamní pohraniční policie Rosian Vasiloi míní, že některé útoky byly „předem promyšlené“. „Těmito akcemi se Rusko snaží otestovat naši reakční schopnost,“ řekl deníku El País s tím, že by Kišiněv měl uzavřít dohodu s Bukureští, která by rumunským stíhačkám umožnila přelétávat moldavský vzdušný prostor a ničit jakékoli neidentifikované vzdušné objekty.
Moldavsko už v reakci na rostoucí ohrožení ruskými drony a raketami oznámilo, že plánuje na hranicích s Ukrajinou vybudovat ochranné kryty. Jinak je ale proti ruským zbraním v podstatě bezmocné.
Má sice dva radarové systémy, které je dokáží detekovat, a systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu, třeba přenosné MANPADS. Chybí mu ale systémy středního nebo dlouhého doletu, které by ruské projektily sestřelily nad Ukrajinou či Černým mořem, shrnuje RFE/RL.
Omezené prostředky protivzdušné obrany, kterými Kišiněv disponuje, jsou podle prezidentky Sanduové vyhrazeny pro ochranu kritické infrastruktury.
V červenci se sice Evropská unie zavázala vynaložit 120 milionů eur na systém protivzdušné obrany středního doletu pro Moldavsko, podle expertů ale bude jeho pořízení a nasazení nějakou dobu trvat. V současné rusko-ukrajinské válce tedy zemi zřejmě nepomůže, uzavřela stanice.
