Rakety

Satelitní snímky ukazují, že izraelské letectvo při sobotním útoku zasáhlo budovy, které Írán používá k míchání pevného paliva pro balistické rakety, řekli agentuře Reuters dva američtí výzkumníci – bývalý zbrojní inspektor OSN David Albright a expert organizace CNA, která se zabývá analýzou veřejné politiky a výzkumem v oblasti národní bezpečnosti, Decker Eveleth. Jejich slova následně nepřímo potvrdil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Izraelská armáda oznámila, že libanonské teroristické hnutí Hizballáh od pátečního večera vypálilo na židovský stát zhruba 320 střel. Jeruzalém mezitím dál cílí na pozice Hizballáhu v sousední zemi. Při úderech na tři libanonské vesnice severně a jižně od Bejrútu zemřelo patnáct lidí, píše AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Na jihu Libanonu utrpěl v noci zranění další příslušník mírových sil OSN. Zasáhl ho neznámý projektil, sdělila mise UNIFIL.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že poškodila a vyřadila z provozu ruskou minolovku Alexandr Obuchov, která kotvila v Kaliningradské oblasti. Podle HUR jde o druhou ruskou válečnou loď, kterou se jí letos podařilo zneškodnit v Baltském moři. Ukrajina také uvedla, že zasáhla velký ropný sklad na okupovaném Krymu. Rusové mezitím útočili na ukrajinská města. Ve Slovjansku v Doněcké oblasti nejméně jednoho člověka zabili, Cherson hlásí nejméně dvacet zraněných.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, francouzský premiér Michel Barnier, jeho britský kolega Keir Starmer, šéf unijní diplomacie Josep Borrell či generální tajemník OSN António Guterres odsoudili eskalaci na Blízkém východě poté, co Írán v úterý večer odpálil téměř 200 raket na Izrael. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil přesvědčení, že se íránský útok podařilo odrazit. Reagovala i česká diplomacie. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24.

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije, prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Rusové v noci na neděli zasáhli město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dva lidi zabili a několik dalších zranili včetně dvou dětí, uvedla oblastní správa. Dalších nejméně pět mrtvých hlásí po ruských útocích Doněcká oblast, cílem okupantů se tam stal mimo jiné hotel. Rumunsko potvrdilo, že jeden z dronů, kterými Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo, opět narušil jeho vzdušný prostor. Údajně ruský dron narušil i vzdušný prostor Lotyšska, kde také spadl.

Tři izraelští civilisté zemřeli při střeleckém útoku na hranici mezi okupovaným Západním břehem Jordánu a Jordánskem, v blízkosti hraničního přechodu Allenbyho most, uvedla izraelská armáda. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh zaútočilo v noci na neděli raketami na izraelské příhraniční oblasti, armáda židovského státu odpověděla údery na vojenské objekty Hizballáhu. Desítky raket vypálených z Libanonu zasáhly izraelské pohraniční město Kirjat Šmona, informoval server Times of Israel (ToI).

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) povolil firmě SpaceX obnovit lety opakovaně použitelných nosných raket Falcon 9 navzdory pokračujícímu vyšetřování anomálie z předchozí mise, která vedla k pozastavení letů. FAA to podle agentury Reuters oznámil v pátek.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun bez DPH, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. O zakázce ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem dvanáct vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Vláda dále ve středu schválila například nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden. Uvedl rovněž, že válka v Pásmu Gazy by měla okamžitě skončit a Izrael poté nesmí Gazu okupovat. Biden také na závěr summitu čelil řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zasedáním Rady NATO–Ukrajina na summitu ve Washingtonu uvedl, že je nutné zachovat jednotu se všemi aliančními partnery. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Kyjev podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 225 milionů dolarů (5,3 miliardy korun). Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad pět set kilometrů.

Pondělní ruský útok na Kyjev poškodil také dětskou nemocnici Ochmatdyt. „Mezi lidmi je tu obrovská míra solidarity. Velké ukrajinské banky vybraly pro nemocnici za tři hodiny v přepočtu 50 milionů korun,“ okomentovala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Ta se štábem mohla natáčet přímo v poničené nemocnici, mimo jiné i s evakuovanými pacienty a jejich rodiči. Pondělní útoky nepřežilo v Kyjevě přes třicet lidí, z toho dva právě v Ochmatdytu. Největší dětská nemocnice v zemi se v době útoku starala podle ředitele o přibližně 670 pacientů.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.

Zbrojovkou společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku otřásl výbuch. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF FM. V části podniku vyrábějícího palivo do raket následně vypukl požár, který už se podařilo uhasit. Na místě zemřel jeden člověk. Příčinu exploze vedení podniku nezná. Firma dodávala výzbroj polské armádě a některé své výrobky posílala i ukrajinským vojákům.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Z iráckého města Zumár bylo v neděli večer na americkou základnu v severovýchodní Sýrii odpáleno nejméně pět raket, napsala agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované irácké bezpečnostní zdroje. Podle nejmenovaného amerického představitele nezpůsobil úder mezi americkými vojáky žádné oběti. Podle Reuters jde o první útok proti americkým silám v oblasti od února, kdy Íránem podporované skupiny útoky proti americkým vojákům zastavily. Incident se odehrál den po návratu iráckého premiéra Muhammada Súdáního ze Spojených států, kde se setkal se šéfem Bílého domu Joem Bidenem.

Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS tvrdí, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka začala hořet ruská loď Kommuna, záchranná loď ponorek z roku 1915, která je nejstarší v ruském námořnictvu a vůbec nejstarší vojenskou lodí ve službě na světě.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

V neděli večer jednal izraelský válečný kabinet po nočním vzdušném útoku z Íránu, který proti židovskému státu vyslal přes tři sta dronů a raket. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Teherán už Izrael varoval, aby se k ní neuchyloval. Americký prezident Joe Biden ujistil izraelského premiéra o pevné podpoře, odrazuje jej ale od odvetné akce.