Rakety strana 5 z 5

Ukrajinský boeing, který letos v lednu omylem sestřelila íránská armáda, byl v intervalu pětadvaceti vteřin zasažen dvěma raketami. Ukázala to analýza záznamů ze dvou černých skříněk z havarovaného stroje. Pasažéři letu z Teheránu do Kyjeva byli po prvním zásahu patrně ještě naživu. Incident si vyžádal životy všech 176 lidí na palubě, Írán přijal oficiálně odpovědnost až tři dny po nehodě.

Severní Korea vypálila několik střel s plochou dráhou letu o krátkém doletu do moře mezi Korejským poloostrovem a Japonskem. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na velení jihokorejské armády. To rovněž uvedlo, že dále sleduje vývoj a spolu s americkými zpravodajskými službami test vyhodnocuje.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Saúdská Arábie uznává právo Spojených států na sebeobranu. V souvislosti se zabitím íránského generála Kásima Solejmáního americkým dronem to v rozhovoru pro ČT řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Šéf tamní diplomacie také tvrdí, že vražda novináře Džamála Chášakdžího, k níž dal podle vyšetřovatelky OSN příkaz Rijád, je „velkým zločinem“, jehož pachatelé už však byli potrestáni.

Severní Korea oznámila, že provedla „velice významný“ test na základně Sohe, kterou v minulosti využívala k vynášení raket do vesmíru. Test se uskutečnil v pátek v noci a byl úspěšný, uvedla státní média bez dalších podrobností. Nejnovější výzkumné poznatky v obranné sféře byly podle severokorejské agentury KCNA využity k dalšímu posílení „spolehlivého jaderného odstrašování“.

Poté, co Izrael zabil v Gaze vysoce postaveného člena teroristické skupiny Islámský džihád, byla na izraelské území vypálena z Gazy řada raket. Sirény hlásící příchod raketového útoku se ozvaly i během živého vstupu zpravodaje ČT Davida Borka z jihoizraelského města Ašdod. „Lidé mají čtyřicet pět sekund, aby se skryli do krytů nebo na místa, kde jim zástavba poskytuje alespoň částečnou ochranu,“ popsal situaci Borek. Krátce po sirénách se ozvala detonace izraelského protiraketového systému.

Útočná kapacita i kreativita nevypočitatelného severokorejského režimu stále sílí, varují mezinárodní vyjednavači i experti, kteří sledují obnovené severokorejské raketové testy. Podle odborníků Pchjongjang relativního diplomatického klidu využívá hlavně k tomu, aby zdokonalil systémy, které ohrožují zejména jih Korejského poloostrova, ale také Japonsko. Tedy klíčové spojence USA.

Spojené státy jednají s asijskými spojenci o možném rozmístění raket středního a krátkého doletu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vysoce postavené pracovnice ministerstva zahraničí USA. Konzultace probíhají na základě nedávného rozhodnutí americké administrativy odstoupit od smlouvy s Ruskem o omezení tohoto typu zbraní.

Rusko oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i Spojené státy. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „USA nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Dmitrij Peskov řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení.

Rusko během dvou let vyvine pozemní verzi námořních střel s plochou dráhou letu Kalibr a novou pozemní verzi nadzvukové rakety. Chce tak odpovědět Spojeným státům na odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.

Rusko je ochotné jednat se Spojenými státy o vzájemných inspekcích, aby zachránilo smlouvu o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF). Uvedlo to ruské ministerstvo zahraničí. Moskva ovšem kategoricky vylučuje, že by se inspekce týkaly pouze Ruska.