Ukrajina útočí britskými střelami Storm Shadow. Nepřítele mate speciálními projektily

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Storm Shadow je řízená střela s plochou dráhou letu, kterou společně vyvinuly Británie a Francie. Obvykle je odpalována ze vzduchu a díky technologii stealth je těžko zachytitelná radarem. Zbraň může výrazně ovlivnit situaci na bojišti.

„Pro ruskou protivzdušnou obranu to bude noční můra. Mám podezření, že v blízké době budeme svědky zničení důležitých cílů,“ řekl webu The Telegraph nezávislý analytik obrany a bezpečnosti Oliver Alexander.

Loni v létě podobným způsobem zasáhly do bojů americké salvové raketomety HIMARS, které přinutily ruské generály přesunout své zásobovací linie dále od frontové linie. Jejich dostřel je přibližně 65 kilometrů. Současný nejvyšší dosah zbraní dodaných ze Západu je podle CNN zhruba osmdesát kilometrů.

Storm Shadow ale možnosti ukrajinské armády výrazně navýšily, mohou totiž zasáhnout cíle vzdálené až 250 kilometrů. Ukrajina je tak nyní schopna trefit jakýkoliv cíl na svém území, včetně celého Krymu. Střely tak z hlediska doletu „skutečně mění pravidla hry“, citovala ve středu CNN nejmenovaného amerického vojenského představitele.

Rakety jsou schopny doletět rovněž hluboko do ruského teritoria. Londýn ale dostal od Kyjeva ujištění, že zbraně využije jen v rámci svého svrchovaného území.

Ukrajina předtím neúspěšně usilovala o získání taktických balistických střel ATACMS americké výroby, které mají dolet až 297 kilometrů. Střely Storm Shadow se jim ale takřka vyrovnají.

Britský ministr obrany Ben Wallace ale zároveň upozornil, že dosah britských raket „není ve stejné lize“ jako ruské raketové systémy. Některé z nich totiž mají dostřel ještě vyšší.

Matení ruské obrany

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské letectvo střelami Storm Shadow v pátek zasáhlo dva průmyslové objekty v okupovaném Luhansku přibližně osmdesát kilometrů za frontovou linií. O dalších útocích v oblasti pak tamní okupační správa informovala v sobotu a pondělí.

Ruská média napsala, že při úderech byla odpálena také nejméně jedna americká raketa MALD. Ty nenesou žádnou výbušnou hlavici, používají ale sofistikovanou technologii, pomocí které dokáží napodobit jakýkoliv letoun a oklamat radary nepřítele, čímž odvádí pozornost od skutečného cíle.

Střely MALD jsou záměrně velmi malé a váží jen kolem 45 kilogramů. Jeden letoun jich tak může odpálit v roji hned několik a vyčerpat tak schopnosti protivzdušné obrany. Rakety byly vyvinuty po válce v Perském zálivu v roce 1991, aby západním armádám umožnily snáze pronikat robustními systémy protivzdušné obrany s radarovým naváděním. 

Na použití těchto raket upozornila ruská média pár hodin poté, co Ukrajina zaútočila britskými střelami. Fotografie úlomků MALD vyvolaly spekulace, že USA dodávají na Ukrajinu více svých nejsofistikovanějších zbraní, než dříve oznámily. Jde o velmi moderní technologii, kterou americká armáda využívá od roku 2014.

Rusko v pondělí proklamovalo, že se protivzdušné obraně podařilo i navzdory tomu jednu střelu Storm Shadow zlikvidovat. „Prostředky protivzdušné obrany bylo během uplynulých 24 hodin zlikvidováno sedm protiradarových střel HARM, jedna řízená střela dalekého dosahu Storm Shadow a také deset kusů munice vypálených ze salvových raketometů HIMARS,“ citovala agentura Interfax mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova. Místo, kde byla údajně střela Storm Shadow zlikvidována, neupřesnil.

Britská pomoc

„Nebudeme prostě stát opodál, zatímco Rusko zabíjí civilisty,“ řekl Wallace poslancům v dolní komoře britského parlamentu, když oznamoval předání zbraní Ukrajině. Armáda střely podle Wallace využije při vytlačování Ruska z „ukrajinského svrchovaného území“. Britská podpora Kyjeva je podle něj „zodpovědná, přesně vyměřená a koordinovaná“.

Podle Moskvy ale svědčí dodávka střel o „bezprecedentní úrovni“ zapojení Londýna do konfliktu na Ukrajině. V pátečním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí také sdělilo, že si vyhrazuje právo „neutralizovat hrozby“, které mohou být spojené s použitím těchto raket.

 V minulosti se západní spojenci Kyjeva zdráhali Ukrajině poskytnout zbraně s dlouhým doletem kvůli obavám, že by Kreml takovéto dodávky mohl vnímat jako hlubší zapojení Západu do konfliktu nebo že by mohl přikročit k eskalaci bojů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 40 mminutami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 1 hhodinou

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.
před 2 hhodinami

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő.
16:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli dva Češi, další se zranil

Při výstupu na Mont Blanc zemřeli v noci na středu dva Češi, sdělili francouzští četníci z Chamonix specializovaní na operace v Alpách (PGHM). Třetí účastník výpravy, který podle nich také pocházel z tuzemska, utrpěl zranění.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tbilisi po dvaceti letech obnoví tramvajovou dopravu

„Výběrové řízení na projektování a výstavbu nové tramvajové trati, která propojí Didi Dighomi se stanicí metra Didube, vyhrálo konsorcium registrované v Turecku,“ oznámil tbiliský starosta Kacha Kaladze na středečním zasedání městské rady. Tramvajová doprava ve městě skončila v prosinci 2006.
před 3 hhodinami

Devět zemí EU chce konec financování MOV kvůli účasti Ruska na olympiádě

Ministři devíti zemí Evropské unie (EU) odpovědní za sportovní problematiku vyzvali komisaře Glenna Micallefa, aby EU přestala financovat Mezinárodní olympijský výbor (MOV) kvůli jeho rozhodnutí zrušit zákaz pro Ruský olympijský výbor. Ruští sportovci se tak budou moci účastnit olympijských her v roce 2028 v Los Angeles. Otevřený dopis podepsali ministři ze Švédska, Estonska, Nizozemska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska, Finska a Dánska, uvedl server Politico.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.