Ukrajina útočí britskými střelami Storm Shadow. Nepřítele mate speciálními projektily

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Storm Shadow je řízená střela s plochou dráhou letu, kterou společně vyvinuly Británie a Francie. Obvykle je odpalována ze vzduchu a díky technologii stealth je těžko zachytitelná radarem. Zbraň může výrazně ovlivnit situaci na bojišti.

„Pro ruskou protivzdušnou obranu to bude noční můra. Mám podezření, že v blízké době budeme svědky zničení důležitých cílů,“ řekl webu The Telegraph nezávislý analytik obrany a bezpečnosti Oliver Alexander.

Loni v létě podobným způsobem zasáhly do bojů americké salvové raketomety HIMARS, které přinutily ruské generály přesunout své zásobovací linie dále od frontové linie. Jejich dostřel je přibližně 65 kilometrů. Současný nejvyšší dosah zbraní dodaných ze Západu je podle CNN zhruba osmdesát kilometrů.

Storm Shadow ale možnosti ukrajinské armády výrazně navýšily, mohou totiž zasáhnout cíle vzdálené až 250 kilometrů. Ukrajina je tak nyní schopna trefit jakýkoliv cíl na svém území, včetně celého Krymu. Střely tak z hlediska doletu „skutečně mění pravidla hry“, citovala ve středu CNN nejmenovaného amerického vojenského představitele.

Rakety jsou schopny doletět rovněž hluboko do ruského teritoria. Londýn ale dostal od Kyjeva ujištění, že zbraně využije jen v rámci svého svrchovaného území.

Ukrajina předtím neúspěšně usilovala o získání taktických balistických střel ATACMS americké výroby, které mají dolet až 297 kilometrů. Střely Storm Shadow se jim ale takřka vyrovnají.

Britský ministr obrany Ben Wallace ale zároveň upozornil, že dosah britských raket „není ve stejné lize“ jako ruské raketové systémy. Některé z nich totiž mají dostřel ještě vyšší.

Matení ruské obrany

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské letectvo střelami Storm Shadow v pátek zasáhlo dva průmyslové objekty v okupovaném Luhansku přibližně osmdesát kilometrů za frontovou linií. O dalších útocích v oblasti pak tamní okupační správa informovala v sobotu a pondělí.

Ruská média napsala, že při úderech byla odpálena také nejméně jedna americká raketa MALD. Ty nenesou žádnou výbušnou hlavici, používají ale sofistikovanou technologii, pomocí které dokáží napodobit jakýkoliv letoun a oklamat radary nepřítele, čímž odvádí pozornost od skutečného cíle.

Střely MALD jsou záměrně velmi malé a váží jen kolem 45 kilogramů. Jeden letoun jich tak může odpálit v roji hned několik a vyčerpat tak schopnosti protivzdušné obrany. Rakety byly vyvinuty po válce v Perském zálivu v roce 1991, aby západním armádám umožnily snáze pronikat robustními systémy protivzdušné obrany s radarovým naváděním. 

Na použití těchto raket upozornila ruská média pár hodin poté, co Ukrajina zaútočila britskými střelami. Fotografie úlomků MALD vyvolaly spekulace, že USA dodávají na Ukrajinu více svých nejsofistikovanějších zbraní, než dříve oznámily. Jde o velmi moderní technologii, kterou americká armáda využívá od roku 2014.

Rusko v pondělí proklamovalo, že se protivzdušné obraně podařilo i navzdory tomu jednu střelu Storm Shadow zlikvidovat. „Prostředky protivzdušné obrany bylo během uplynulých 24 hodin zlikvidováno sedm protiradarových střel HARM, jedna řízená střela dalekého dosahu Storm Shadow a také deset kusů munice vypálených ze salvových raketometů HIMARS,“ citovala agentura Interfax mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova. Místo, kde byla údajně střela Storm Shadow zlikvidována, neupřesnil.

Britská pomoc

„Nebudeme prostě stát opodál, zatímco Rusko zabíjí civilisty,“ řekl Wallace poslancům v dolní komoře britského parlamentu, když oznamoval předání zbraní Ukrajině. Armáda střely podle Wallace využije při vytlačování Ruska z „ukrajinského svrchovaného území“. Britská podpora Kyjeva je podle něj „zodpovědná, přesně vyměřená a koordinovaná“.

Podle Moskvy ale svědčí dodávka střel o „bezprecedentní úrovni“ zapojení Londýna do konfliktu na Ukrajině. V pátečním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí také sdělilo, že si vyhrazuje právo „neutralizovat hrozby“, které mohou být spojené s použitím těchto raket.

 V minulosti se západní spojenci Kyjeva zdráhali Ukrajině poskytnout zbraně s dlouhým doletem kvůli obavám, že by Kreml takovéto dodávky mohl vnímat jako hlubší zapojení Západu do konfliktu nebo že by mohl přikročit k eskalaci bojů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V islandském referendu zatím těsně vede obnovení přístupových jednání s EU

Po sečtení zhruba 87 tisíc hlasů v islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie je zatím 51,2 procenta hlasů pro a 48,8 procenta proti, uvedlo veřejnoprávní médium RÚV. Volební místnosti se uzavřely s úderem půlnoci SELČ (22:00 místního času).
před 27 mminutami

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 1 hhodinou

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 5 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.