Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Je potřeba pokračovat ve válečném úsilí a zvýšit tlak zejména na ruskou ekonomiku,“ řekl Macron. „Nesmíme podléhat žádnému zdání o rozdělení mezi Evropany a Američany. Potřebujeme Spojené státy, abychom měli mír. Spojené státy potřebují nás, aby byl tento mír pevný a trvalý,“ doplnil francouzský prezident v poslední den své oficiální návštěvy Číny.

Reuters i AFP upozornily na čtvrteční text německého deníku, v němž novináři zveřejnili úryvky z poznámek z pondělních rozhovorů Macrona a Zelenského s evropskými lídry včetně německého kancléře Friedricha Merze. Francouzský i německý lídr podle deníku vyjádřili skepsi vůči úmyslům americké vlády a jejích vyslanců při snaze o vyjednání míru mezi Ruskem a Ukrajinou.

Macron podle Der Spiegel zmínil riziko, že „Spojené státy zradí Ukrajinu v otázce území, aniž by poskytly jasné záruky v oblasti bezpečnosti.“ Merz podle deníku Zelenskému řekl, že musí být v následujících dnech velmi opatrný, a vyjádřil nedůvěru vůči americkým vyjednavačům Stevu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi.

Francouzský prezident neodpověděl na otázky novinářů, zda svým prohlášením reagoval na zprávu německého deníku. Podle AFP doplnil, že Evropané a Američané mají stejné představy o bezpečnostních zárukách pro napadenou zemi.

Snaha o čínský tlak na Rusko

Spojené státy v listopadu po konzultacích s ruskými činiteli zveřejnily plán ukončení bojů, který počítal s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Následně o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, několikrát vyjednávali zástupci Ukrajiny, USA a evropských zemí. O změněném dokumentu pak v úterý jednali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem Kushner a Witkoff.

Macron uvedl, že při své návštěvě Číny se několikrát setkal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Francouzský prezident už před cestou řekl, že se bude snažit Peking přimět, aby začal vyvíjet tlak na Rusko kvůli uzavření příměří na Ukrajině. Čína však po dobu Macronovy návštěvy nevykazovala žádné přesvědčivé známky vývoje v otázce podpory Moskvy.

Francouzský lídr tvrdí, že „viděl vůli prezidenta přispět ke stabilitě a míru“. Podle Macrona vzal Si Ťin-pching v úvahu argumenty pro pevný a trvalý mír, které mu sdělil jménem Evropanů. „Takže ano, pokročili jsme,“ doplnil francouzský prezident v poslední den své návštěvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 8 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled