Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

5 minut
Události: Vyšší schodek rozpočtu
Zdroj: ČT24

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.

„Vidím jako nereálné, že by schodek naplánovaný minulou vládou Petra Fialy ve výši 241 miliard mohl být dodržen, protože už když jsme nastupovali 15. prosince, naše vláda Andreje Babiše, tak už tehdy byl schodek nějakých 266 miliard,“ poznamenala Schillerová.

Podle opozičního místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) se má státní rozpočet dodržovat. Vidí tam zároveň vliv toho, že byly volby a střídala se vláda na konci fiskálního roku. „Při střídání vlád je samozřejmě složité, aby ke konci roku se začalo šetřit nebo nějakým způsobem řezat výdaje, které mohou počkat na další rok tak, aby ten rozpočet vyšel,“ doplnil.

Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na začátku listopadu po představení nové makroekonomické prognózy ještě ujišťoval, že vláda má letošní plánovaný schodek 241 miliard pod kontrolou. „Z čísel, které vidíme, tak předpokládám, že daňové příjmy, jak byly prognózovány, buď budou dodrženy nebo budou překročeny. Vytváří to předpoklady, abychom letošní deficit dodrželi,“ prohlásil.

Růst schodku

Jenže teď už je pravděpodobnost dodržení deficitu jen teoretická. Ještě na konci října byl přitom schodek 183 miliard, na konci listopadu ale už přes 232 miliard a 10. prosince poskočil na více než 270 miliard. K 21. prosinci pak dosáhl skoro 275 miliard korun.

Stanjura po předání ministerstva odešel z vysoké politiky a na žádost ČT o vyjádření nereagoval. Jeho stranický kolega a ekonomický expert ODS Skopeček chce počkat s hlubšími analýzami letošního schodku na začátek příštího roku. „Podívat se na výdaje, které třeba byly vyšší, než jak byly předpokládány. Ale znovu říkám, mně to radost nedělá, i kdyby to měl být o dvacet, o třicet miliard vyšší deficit, než který byl schválen,“ dodal.

Schodky rozpočtu v roce 2025 ( v mld. KČ)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

„Naše vláda, aniž bych se chtěla jakkoli vymlouvat, byla jmenována 15. prosince. Stanjurovo pověstné letadlo narazilo. To, jakým způsobem bývalý ministr financí rozpočtoval, že podsekával výdaje, nafukoval příjmy,“ konstatovala Schillerová.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala v této souvislosti podotkl, že jeho hnutí na to nemělo minulé roky žádný vliv. „A teď je to umění možného,“ podotkl.

Loňské varování Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada už loni na podzim upozorňovala, že v rozpočtu můžou na konci letoška chybět desítky miliard. Vládě třeba vytýkala, že na obnovitelné zdroje vyčlenila v návrhu rozpočtu o dvacet miliard méně, než bylo potřeba. A také, že v návrhu rozpočtu chybělo přes deset miliard na platy nepedagogických pracovníků.

Ministerstvo financí zveřejní podrobné výsledky hospodaření státu za letošní rok 6. ledna. Loni například v posledních jedenácti dnech roku poklesl schodek státního rozpočtu o zhruba jednu miliardu korun.

Fialův kabinet od roku 2022 schodek státního rozpočtu postupně snižoval. Zatímco v covidovém roce dosáhl deficit skoro 420 miliard, loni už to bylo zhruba o 150 miliard méně. Letos, jak už zaznělo, měl dosáhnout celoroční schodek 241 miliard. Je ale téměř jisté, že bude vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...