Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Nahrávám video

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.

„Vidím jako nereálné, že by schodek naplánovaný minulou vládou Petra Fialy ve výši 241 miliard mohl být dodržen, protože už když jsme nastupovali 15. prosince, naše vláda Andreje Babiše, tak už tehdy byl schodek nějakých 266 miliard,“ poznamenala Schillerová.

Podle opozičního místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) se má státní rozpočet dodržovat. Vidí tam zároveň vliv toho, že byly volby a střídala se vláda na konci fiskálního roku. „Při střídání vlád je samozřejmě složité, aby ke konci roku se začalo šetřit nebo nějakým způsobem řezat výdaje, které mohou počkat na další rok tak, aby ten rozpočet vyšel,“ doplnil.

Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na začátku listopadu po představení nové makroekonomické prognózy ještě ujišťoval, že vláda má letošní plánovaný schodek 241 miliard pod kontrolou. „Z čísel, které vidíme, tak předpokládám, že daňové příjmy, jak byly prognózovány, buď budou dodrženy nebo budou překročeny. Vytváří to předpoklady, abychom letošní deficit dodrželi,“ prohlásil.

Růst schodku

Jenže teď už je pravděpodobnost dodržení deficitu jen teoretická. Ještě na konci října byl přitom schodek 183 miliard, na konci listopadu ale už přes 232 miliard a 10. prosince poskočil na více než 270 miliard. K 21. prosinci pak dosáhl skoro 275 miliard korun.

Stanjura po předání ministerstva odešel z vysoké politiky a na žádost ČT o vyjádření nereagoval. Jeho stranický kolega a ekonomický expert ODS Skopeček chce počkat s hlubšími analýzami letošního schodku na začátek příštího roku. „Podívat se na výdaje, které třeba byly vyšší, než jak byly předpokládány. Ale znovu říkám, mně to radost nedělá, i kdyby to měl být o dvacet, o třicet miliard vyšší deficit, než který byl schválen,“ dodal.

Schodky rozpočtu v roce 2025 ( v mld. KČ)
Zdroj: Ministerstvo financí ČR

„Naše vláda, aniž bych se chtěla jakkoli vymlouvat, byla jmenována 15. prosince. Stanjurovo pověstné letadlo narazilo. To, jakým způsobem bývalý ministr financí rozpočtoval, že podsekával výdaje, nafukoval příjmy,“ konstatovala Schillerová.

Předseda poslanců SPD Radim Fiala v této souvislosti podotkl, že jeho hnutí na to nemělo minulé roky žádný vliv. „A teď je to umění možného,“ podotkl.

Loňské varování Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada už loni na podzim upozorňovala, že v rozpočtu můžou na konci letoška chybět desítky miliard. Vládě třeba vytýkala, že na obnovitelné zdroje vyčlenila v návrhu rozpočtu o dvacet miliard méně, než bylo potřeba. A také, že v návrhu rozpočtu chybělo přes deset miliard na platy nepedagogických pracovníků.

Ministerstvo financí zveřejní podrobné výsledky hospodaření státu za letošní rok 6. ledna. Loni například v posledních jedenácti dnech roku poklesl schodek státního rozpočtu o zhruba jednu miliardu korun.

Fialův kabinet od roku 2022 schodek státního rozpočtu postupně snižoval. Zatímco v covidovém roce dosáhl deficit skoro 420 miliard, loni už to bylo zhruba o 150 miliard méně. Letos, jak už zaznělo, měl dosáhnout celoroční schodek 241 miliard. Je ale téměř jisté, že bude vyšší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 5 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 22 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 22 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.