Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl k prognóze, že hlavním motorem hospodářského růstu je spotřeba domácností. V letošním roce se zvýší o 3,1 procenta, příští rok bude její růst tříprocentní.
Ke spotřebě domácností přispívá zejména silný růst mezd. Jejich objem by se měl letos zvýšit o 7,1 procenta, což by odpovídalo reálnému růstu mezd zhruba o pět procent. V příštím roce podle prognózy růst mezd mírně zvolní, jejich objem se zvýší o 5,9 procenta, což by podle Stanjury odpovídalo reálnému růstu zhruba o 3,5 procenta.
Růst mezd podporuje situace na trhu práce. Česko dlouhodobě patří mezi tři země Evropské unie s nejnižší nezaměstnaností, a to i přes mírné ochlazení trhu práce v posledním roce. Letos nezaměstnanost v metodice Českého statistického úřadu dosáhne podle prognózy 2,7 procenta po loňských 2,6 procenta, příští rok dále vzroste na 2,8 procenta.
Ke zvýšení HDP přispívají podle Stanjury i vládní investice, které zrychlují v závěrečném čtvrtletí roku. „Naopak soukromé investice jsou částečně utlumeny kvůli nejistotám v ekonomice,“ podotkl ministr. Celkově letos ministerstvo očekává růst investic o 0,2 procenta, příští rok se dynamika zrychlí na tříprocentní růst.
Pro příští rok se čeká zpomalení růstu
Celková ekonomická aktivita v příštím roce podle ministerstva mírně zpomalí na 2,2 procenta. Zpomalení růstu souvisí podle ministerstva s celní politikou Spojených států. „Momentálně to vypadá, že negativní dopady amerických cel se posouvají v čase. Spadnou méně do roku 2025 a víc se projeví v roce 2026,“ řekl náměstek ministra Tomáš Holub.
Naopak pozitivní přínos pro českou ekonomiku přinese v příštím roce stimulační balíček německé vlády. Vzhledem k provázanosti obou ekonomik ministerstvo očekává, že balíček posílí český růst o 0,2 procentního bodu.
Průměrná inflace by měla podle prognózy být v příštím roce 2,3 procenta.
Deficit českých veřejných financí by měl letos být 1,9 procenta HDP, čímž by se snížil z loňských dvou procent. Příští rok zůstane deficit na současné úrovni, očekává prognóza.
Zadlužení Česka by letos mělo vzrůst na 43,9 procenta HDP z loňských 43,3 procenta. Proti srpnové predikci se odhad letošní míry zadlužení snížil o 0,3 procentního bodu, podle Stanjury to souvisí se zlepšením odhadu hospodářského růstu. Ministr zdůraznil, že Česko patří mezi třetinu nejméně zadlužených zemí Evropské unie.
Centrální banka je pro letošní rok skeptičtější než ministerstvo
Česká národní banka (ČNB) naopak výhled hospodářského růstu zhoršila. V letošním roce se podle ní HDP zvýší o 2,3 procenta a příští rok o 2,4 procenta. V srpnu ČNB čekala pro oba roky hospodářský růst 2,6 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,5 procenta, v srpnu ji odhadovala na 2,6 procenta.
V příštím roce očekává centrální banka zvolnění inflace na průměrných 2,2 procenta, v roce 2027 její opětovné zrychlení na 2,5 procenta. Hospodářský růst by měl podle prognózy ČNB v roce 2027 výrazně zrychlit a měl by dosáhnout 2,8 procenta.
„Česká republika pokračuje v solidním ekonomickém růstu. Hlavním tahounem ekonomiky je spotřeba domácností,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl.
Prognóza ČNB také očekává silnější kurz koruny, než s jakým počítala srpnová predikce. Letos bude podle aktuální prognózy průměrný kurz koruny 24,70 CZK/EUR, proti srpnovému odhadu by česká měna měla být o 20 haléřů silnější. V příštím roce koruna podle ČNB posílí na průměrných 24,60 CZK/EUR, na stejné úrovni kurz zůstane i v roce 2027.
