Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Listopadová hypoteční dynamika si drží stále solidní jak objemy, tak počty nových hypoték, což odráží jak pokračující růst cen nemovitostí, ale i vyšší kupní sílu díky pokračujícímu silnému tempu mezd. Pokud nenastane negativní šok v podobě vyšších úrokových sazeb, přísnější regulace či dalšího nárůstu nezaměstnanosti, uvidíme vyšší roční čísla nejen za rok 2025,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

Meziroční pokles průměrné sazby o 0,37 procentního bodu snižuje průměrnou měsíční splátku o více než 900 korun, tedy o procento čistého příjmu žadatele o hypotéku. Průměrná velikost nově poskytnuté hypotéky v listopadu mírně stoupla na 4,38 milionu korun. A její meziroční nárůst o více než půl milionu korun zvedá průměrnou splátku o téměř tři tisíce korun, tedy o více než tři procenta příjmu, podotkla asociace. Kombinace poklesu úrokové sazby a průměrné hypotéky v letošním listopadu ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 2500 korun.

Pokud hypotéky udrží dynamiku z posledních dvou měsíců, tedy za říjen až listopad, letošní objem nových hypoték bez refinancování by podle asociace mohl dosáhnout 322 miliard korun, odhadla asociace. To je přes čtyřicet procent více v porovnání s loňskem, což je nezměněný výhled z posledních měsíců.

Počet nových hypoték v listopadu podle ní klesl o 5,3 procenta meziměsíčně na 6413 kusů, což je o ovšem o čtrnáct procent více než před rokem. Od počátku roku dosáhl počet nových hypoték 69 700 kusů, o 23,5 procenta meziročně více.

Objem externě refinancovaných a navýšených úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v listopadu klesl na 8,9 miliardy korun. To je téměř 1,3násobek loňského průměru necelých čtyř miliard refinancovaných v loňském roce a více než trojnásobně více než v roce 2023.

Pokles sazeb se dle expertů neočekává

„Objemy nových hypoték pozorované už po řadu měsíců naznačují, že se domácnosti se zájmem o hypotéku smířily s představou úrokových sazeb na výrazně vyšších úrovních, než jsme vídali dříve. Poslední vývoj mezibankovních úrokových sazeb naznačuje, že v dalších měsících už se žádný pokles hypotečních sazeb čekat nedá, ba dokonce že je poměrně pravděpodobný jejich růst,“ dodal ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

S tím souhlasí i další experti. „Do konce roku sazby určitě neklesnou. Očekává se spíše zvyšování sazeb v roce 2026,“ uvedla hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.

„Zdá se pravděpodobné, že v důsledku pozvolného zdražování takzvaných úrokových swapů budeme nyní svědky mírného zvýšení úrokových sazeb. Několik bank již k takovému kroku v minulých dnech přistoupilo a lze čekat, že další banky budou následovat. Nečekám nic horšího než zdražení o jednu či dvě desetiny procentního bodu,“ doplnil místopředseda představenstva Gepard Finance a hypoteční analytik David Eim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 1 hhodinou

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...