Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

„Listopadová hypoteční dynamika si drží stále solidní jak objemy, tak počty nových hypoték, což odráží jak pokračující růst cen nemovitostí, ale i vyšší kupní sílu díky pokračujícímu silnému tempu mezd. Pokud nenastane negativní šok v podobě vyšších úrokových sazeb, přísnější regulace či dalšího nárůstu nezaměstnanosti, uvidíme vyšší roční čísla nejen za rok 2025,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel.

Meziroční pokles průměrné sazby o 0,37 procentního bodu snižuje průměrnou měsíční splátku o více než 900 korun, tedy o procento čistého příjmu žadatele o hypotéku. Průměrná velikost nově poskytnuté hypotéky v listopadu mírně stoupla na 4,38 milionu korun. A její meziroční nárůst o více než půl milionu korun zvedá průměrnou splátku o téměř tři tisíce korun, tedy o více než tři procenta příjmu, podotkla asociace. Kombinace poklesu úrokové sazby a průměrné hypotéky v letošním listopadu ve srovnání s průměrnými hodnotami z roku 2024 zvýšily průměrnou měsíční splátku hypotéky o 2500 korun.

Pokud hypotéky udrží dynamiku z posledních dvou měsíců, tedy za říjen až listopad, letošní objem nových hypoték bez refinancování by podle asociace mohl dosáhnout 322 miliard korun, odhadla asociace. To je přes čtyřicet procent více v porovnání s loňskem, což je nezměněný výhled z posledních měsíců.

Počet nových hypoték v listopadu podle ní klesl o 5,3 procenta meziměsíčně na 6413 kusů, což je o ovšem o čtrnáct procent více než před rokem. Od počátku roku dosáhl počet nových hypoték 69 700 kusů, o 23,5 procenta meziročně více.

Objem externě refinancovaných a navýšených úvěrů, tedy interně či z jiné instituce, v listopadu klesl na 8,9 miliardy korun. To je téměř 1,3násobek loňského průměru necelých čtyř miliard refinancovaných v loňském roce a více než trojnásobně více než v roce 2023.

Pokles sazeb se dle expertů neočekává

„Objemy nových hypoték pozorované už po řadu měsíců naznačují, že se domácnosti se zájmem o hypotéku smířily s představou úrokových sazeb na výrazně vyšších úrovních, než jsme vídali dříve. Poslední vývoj mezibankovních úrokových sazeb naznačuje, že v dalších měsících už se žádný pokles hypotečních sazeb čekat nedá, ba dokonce že je poměrně pravděpodobný jejich růst,“ dodal ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

S tím souhlasí i další experti. „Do konce roku sazby určitě neklesnou. Očekává se spíše zvyšování sazeb v roce 2026,“ uvedla hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová.

„Zdá se pravděpodobné, že v důsledku pozvolného zdražování takzvaných úrokových swapů budeme nyní svědky mírného zvýšení úrokových sazeb. Několik bank již k takovému kroku v minulých dnech přistoupilo a lze čekat, že další banky budou následovat. Nečekám nic horšího než zdražení o jednu či dvě desetiny procentního bodu,“ doplnil místopředseda představenstva Gepard Finance a hypoteční analytik David Eim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 2 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 4 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...