Banky

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypoteční úvěry za 26,1 miliardy korun. Oproti říjnu to představuje pokles o jedno procento. Meziroční růst činil 62 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,85 procenta z říjnových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Policisté zadrželi dva muže, kteří podle nich v uplynulých měsících zasílali lidem podvodné SMS zprávy a prostřednictvím získaných údajů je pak připravili o desítky milionů korun. Podezřelým ve věku mezi dvaceti a 35 lety hrozí až dvanáct let vězení. Jeden z mužů je stíhán na svobodě, druhý je ve vazbě, řekl vedoucí brněnského oddělení kybernetické kriminality Stanislav Kovárník.

Při půjčování peněz se v letošním roce chovalo vysoce rizikově sedm procent lidí. Ve srovnání s loňskem jde o výrazný pokles. Zároveň stoupl počet Čechů, kteří se nechovají rizikově vůbec, a to z dvaačtyřiceti na 48 procent. Lidé si nejčastěji půjčují od bank, s velkým odstupem následují příbuzní a známí či splátkové společnosti. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v říjnu hypoteční úvěry za 26,4 miliardy korun, což je proti září nárůst o devět procent. Meziroční růst činil 64 procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,9 procenta ze zářijových 4,96 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v září hypoteční úvěry za 24,2 miliardy korun, což je proti mimořádnému srpnu pokles o 8,1 miliardy. Meziroční růst tak stále činil osmdesát procent. Úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,96 procenta ze srpnových 4,98 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Pravidla pro hypotéky se mění, od září si banky budou účtovat poplatek za předčasnou úhradu úvěru ve výši až jednoho procenta ze zbývajícího dluhu. Zájem o pořízení vlastního bydlení na úvěr přitom v posledních měsících narůstá.

Úrokové sazby na spořicích účtech dál klesají. Ze všech bank, které Česká televize oslovila, nabízejí pětiprocentní úrok za určitých podmínek už jen dvě. Investiční poradci upozorňují, že zejména na dlouhodobé spoření tyto produkty vhodné nejsou.

Policie i banky varují před podvodnými brigádami. Práce většinou spočívá v přeposílání peněz či lajkování příspěvků. Podvodníci se zájemce snaží využít jako takzvané bílé koně a legalizovat pomocí nich výdělky z nezákonné činnosti. Lidem, kteří se i nevědomky do takové činnosti zapojí, hrozí trestní stíhání a v některých případech i vězení.

Český finanční sektor je odolný, vzrostla v něm ale systémová rizika, která by v případě nepříznivého vývoje měla citelný dopad na kapitálové vybavení bank, ukázaly zátěžové testy České národní banky (ČNB). Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy, kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Její sazba je 0,5 procenta, podle ČNB to pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.

Pokud by české úřady chtěly více potírat internetové podvody, kdy například falešní politici či celebrity vytvoření či upravení umělou inteligencí lákají na investice slibující zázračné zbohatnutí, vedlo by to podle šéfa Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáše Kintra ke svazování dynamiky a svobody internetu. Expert na IT a kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla v Otázkách Václava Moravce upozornil, že nárůst internetové kriminality je celosvětově v posledních letech obrovský. A je tak dle něj třeba povědomí o těchto hrozbách dostat i do domácností.

Česká měna dál posiluje pod 25 korun za euro a zatím tak překonává odhady centrálních bankéřů. Ti v dubnu předpovídali, že se v průměru bude ve druhém čtvrtletí stále držet nad pětadvaceti korunami za euro. S podobnými hodnotami počítají až do přelomu příštího roku. Pro exportéry to sice znamená menší výdělky, ale dobrá zpráva to je před letní sezonou pro lidi, kteří se chystají do zahraničí. Na silné koruně vydělají také ti, kdo zboží z ciziny dovážejí.

Ruské soudy nařídily zabavení majetku italské bankovní skupiny UniCredit v hodnotě v přepočtu 11,5 miliardy korun a také majetku Deutsche Bank zhruba za šest miliard korun. Zasažena bude i Commerzbank za více než 2,2 miliardy korun. Banky poskytly záruky na stavbu rafinerie na zpracování plynu. Byl to společný projekt Gazpromu a německé společnosti Linde, který se však neuskutečnil.

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pondělí debatovala se zástupci resortu financí, České bankovní asociace, sekce obranného průmyslu z Hospodářské komory a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Řada z firem ze zbrojního sektoru si totiž stěžuje, že jsou ze strany bank diskriminované. Odmítají jim prý poskytnout úvěr nebo třeba vést účet. Podle ministryně bude pro lepší komunikaci mezi všemi stranami zřízena expertní skupina, v níž budou figurovat jak zástupci jejího resortu, tak bank.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Zdražování od nového roku přibrzdilo. Asociace peněžních domů i ministerstvo financí odhadují, že inflace v lednu klesla pod tři procenta. Analytici proto očekávají, že centrální banka příští týden znovu sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt až půl procentního bodu. Levnější úvěry by také podpořily spotřebu domácností.

Banky v Česku loni zaznamenaly 69 685 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Je to trojnásobek proti předchozímu roku. Jde jak o případy, kdy klienti přišli o peníze, tak o neúspěšné pokusy. Škoda činila 1,35 miliardy korun, informovala Česká bankovní asociace. Podle statistik Policie ČR činil loni celkový nárůst kyberpodvodů v Česku 5,5 procenta, byl tak nejnižší od roku 2017.

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Šest tuzemských bank spustilo možnost poslání platby skrze telefonní číslo. Služba platby na kontakt má za cíl transakce zjednodušit a omezit chyby při jejich zadávání. Registr přitom spravuje centrální banka. Další dvě banky se spuštěním služby počítají v průběhu příštího roku.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.