Banky strana 2 z 5

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Ve sněmovně se v úterý v podvečer sešli zástupci koaličních stran k jednání o finální podobě daně z mimořádných zisků bank, energetických firem, rafinérií a těžařů. Očekávala se dohoda o sazbě na další roky, ale i vymezení okruhu dotčených firem. Některé koaliční strany by totiž chtěly parametry takzvané válečné daně, s nimiž přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pozměnit. Ani po několika hodinách se ale zástupci koaličních stran nedokázali na finální podobě daně dohodnout. Další schůzka se má podle informací ČT konat v pátek.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neřekl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku musí kabinet podle něj rozhodnout do 10. září.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Posílat platby by brzy mohlo být možné pouze se znalostí telefonního čísla. Novinku připravuje Česká bankovní asociace (ČBA) společně s centrální bankou. Podobný systém funguje ve Spojených státech, v Lotyšsku nebo na Slovensku. Takzvaná platba na kontakt má transakce zjednodušit.

Španělská vláda v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a s drahými energiemi.

Česká národní banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 procentech. Zároveň ponechala beze změny i další dva limity pro poskytování hypoték. ČNB o tom informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala jarní Zprávu o finanční stabilitě. Stejně tak ponechala beze změny takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů České národní banky vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.

Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.

Česká národní banka ve čtvrtek znovu zvedla úrokové sazby, což se kromě hypoték projeví i v ceně dalších úvěrů, které zdražením reagovaly už na předchozí kroky ČNB. Suma, kterou mají lidi půjčenou, se blíží dvěma bilionům a je větší než jeden státní rozpočet. Lidé také nyní stále častěji řeší spořicí účty a především investice. Podle některých analytiků jde navíc, s ohledem na inflaci, o výhodnější cestu. Menší banky se vyššími úroky na spořicích účtech snaží přilákat nové klienty.

Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům z Ruska a Běloruska své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti v minulosti sloužily účty některých českých bank ruským oligarchům k praní peněz. Byly totiž součástí systému anonymních offshorových firem. Český resort spravedlnosti nyní chystá zákon, který má zamezit používání účtů pro finance nejasného původu. Podle webu Investigace.cz legalizoval přes Česko peníze například syn ruského exministra dopravy Denis Kacyv.

Spojené státy oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Také Velká Británie zmrazila aktiva Sberbank a Moskevské kreditní banky a oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Naopak státy EU se zatím neshodly na nových sankcích proti Rusku. Různé názory měly na embargo na ruské uhlí či na zákaz ruské lodní dopravy.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Tajné služby a Finanční analytický úřad se v rámci sankcí podle informací České televize zajímají o majetek ruského bankéře Romana Popova. Ten má blízko k prominetům Putinova režimu a v Česku ho policie obvinila v kauze nevýhodného nákupu dluhopisů se škodou téměř jeden a půl miliardy korun. Popov v tuto chvíli není na evropském ani českém sankčním seznamu. Úředníci ale zkoumají, zda ho tam nezařadit.

Postoj Číny k Rusku zůstává nejasný. Čínský velvyslanec sice ve Washingtonu připustil, že partnerství Pekingu s Moskvou má svoje limity vyplývající z charty OSN, ale země dosud invazi na Ukrajinu neodsoudila a je považována za tichého spojence Ruska. Evropská unie ji podezřívá, že je připravena dodávat mu polovodiče a další technické komponenty, aby zmírnila dopad sankcí. Čínské rafinerie také v tichosti skupují levnou ruskou ropu.

Ministerstvo vnitra udělilo od začátku války na Ukrajině už téměř 180 tisíc víz určených pro lidi zasažené ruskou invazí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Česko na hraně počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopno absorbovat. V zemi je už podle něj přes 270 tisíc lidí, kteří přišli z Ukrajiny.

Banka Sberbank CZ spadající pod střechu ruské Sberbank oznámila na svých internetových stránkách, že dočasně omezila všechny karetní transakce, zastavené zůstává i internetové bankovnictví. Své pobočky v pondělí neotevře. Důvodem je podle banky výrazný odliv vkladů klientů kvůli konfliktu na Ukrajině.

Evropská komise (EK) se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Velkou Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. K sankci, která bývá na ekonomickém poli označována za jednu z nejsilnějších, Unie přistupuje poté, co s postupem souhlasila Itálie, Maďarsko a Kypr a co cílené (a nikoliv plošné) škrtání připustilo Německo. Západ chce také paralyzovat aktiva ruské centrální banky a zabránit ruským oligarchům ve využívání svých majetků na západních trzích. SWIFT se na zavedení nových opatření už připravuje.