Banky strana 2 z 5

Banky v Česku loni zaznamenaly 69 685 klientů, které napadli kyberpodvodníci. Je to trojnásobek proti předchozímu roku. Jde jak o případy, kdy klienti přišli o peníze, tak o neúspěšné pokusy. Škoda činila 1,35 miliardy korun, informovala Česká bankovní asociace. Podle statistik Policie ČR činil loni celkový nárůst kyberpodvodů v Česku 5,5 procenta, byl tak nejnižší od roku 2017.

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles téměř o čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Šest tuzemských bank spustilo možnost poslání platby skrze telefonní číslo. Služba platby na kontakt má za cíl transakce zjednodušit a omezit chyby při jejich zadávání. Registr přitom spravuje centrální banka. Další dvě banky se spuštěním služby počítají v průběhu příštího roku.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Bývalý americký prezident Donald Trump se při budování svého realitního impéria léta dopouštěl podvodu, rozhodl v úterý soud v New Yorku. Informovala o tom agentura AP, podle níž soudce vynesl verdikt v občanskoprávní žalobě, kterou podala newyorská generální prokurátorka Letitia Jamesová. Trump a jeho společnost podle soudu podváděli mimo jiné banky či pojišťovny tím, že masivně nadhodnocovali svůj majetek a zveličovali jeho čistou hodnotu v dokumentech používaných při uzavírání obchodů a zajišťování financování. Trump rozhodnutí soudu kritizoval, hodlá se odvolat.

Poprvé od konce roku 2021 se meziročně zvýšil objem poskytnutých hypotečních úvěrů, zatímco úvěrová sazba 5,78 procenta byla nejnižší za poslední rok. Podle Hypomonitoru České bankovní asociace poskytly banky a spořitelny v srpnu hypotéky za čtrnáct miliard korun – o 40 procent více než loni. Je to ale podle bank hlavně tím, že loni v srpnu bylo hypoték obzvlášť málo. Do Hypomonitoru dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

České domácnosti loni navýšily své úspory o sedm procent na skoro šest bilionů korun. Více ukládají zejména do termínovaných produktů a také do investic. Zároveň se domácnosti loni rekordně zadlužovaly u bank i nebankovních subjektů, podle dat resortu financí dluh stoupl téměř o pět procent.

Česká národní banka (ČNB) rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Podotkla také, že finanční sektor je vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji a banky jsou dostatečně kapitálově vybaveny i pro déletrvající potíže.

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Řada zbrojních firem včetně těch českých vyrábí kvůli ruské agresi na Ukrajině naplno. Poptávka se navíc dál zvyšuje. Společnosti ale narážejí na problém, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. Evropská komise už začala řešit, jak obranný průmysl ve válečné době více podpořit.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Akcie evropských bank v pondělí ráno prudce oslabovaly. Trhy totiž neuklidnilo nedělní oznámení, že švýcarská banka UBS převezme rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech. S postupem dne se však na trhy vrátila důvěra a většina akcií rostla. Například index STOXX 600 nejdříve ztrácel zhruba tři procenta. Odpoledne se ale trend jeho vývoje otočil a index nakonec jedno procento přidal. Hlavní evropské akciové indexy končily den v zisku, rostly i hlavní americké indexy.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Platba kartou je považována za standard, někteří obchodníci ale přesto začínají prodávat jen za hotové, dokonce i v centrech velkých měst. Nejčastěji proto, že chtějí ušetřit na poplatcích bankám. Pro některé to totiž můžou být i desítky tisíc ročně.

Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy korun, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky (ČNB). Data za loňský prosinec se ale ještě budou revidovat a údaje centrální banka zveřejní na konci února.

Podle policie prudce přibylo kyberútoků. Jen letos jich už prověřila víc než patnáct tisíc, o polovinu víc než za celý loňský rok, a varuje, že zvláště teď před Vánocemi je riziko ještě větší. Škody se už nyní pohybují v řádu stovek milionů korun.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Ve sněmovně se v úterý v podvečer sešli zástupci koaličních stran k jednání o finální podobě daně z mimořádných zisků bank, energetických firem, rafinérií a těžařů. Očekávala se dohoda o sazbě na další roky, ale i vymezení okruhu dotčených firem. Některé koaliční strany by totiž chtěly parametry takzvané válečné daně, s nimiž přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pozměnit. Ani po několika hodinách se ale zástupci koaličních stran nedokázali na finální podobě daně dohodnout. Další schůzka se má podle informací ČT konat v pátek.

Ve sněmovně se sešly dva koaliční návrhy upravující podobu daně z mimořádných zisků. První předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koaliční Piráti k jeho verzi vznesli svůj pozměňovací návrh. Chtějí v něm snížit ministrem navrhovanou sazbu daně z šedesáti procent na čtyřicet a požadují, aby se platila již za letošek. Navrhují také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky. Stanjurův návrh počítá se zdaněním až za rok 2023.

Mimořádný zisk nad rámec průměru z posledních čtyř let zdaní stát bankám, petrolejářským firmám, těžařům fosilních paliv a energetickým společnostem 60 procenty od příštího roku. Takzvaná windfall tax bude existovat ještě další dva roky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává, že státu přinese napřesrok 85 miliard korun, z toho banky zaplatí 33 miliard. Získané peníze chce vláda použít na opatření proti vysokým cenám energií. Ministr jedná s opozicí o způsobu schválení nové daně, je podle něj potřeba, aby byla odsouhlasena do konce kalendářního roku.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neřekl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku musí kabinet podle něj rozhodnout do 10. září.