Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.
Hnutí STAN hledá v koalici podporu pro zavedení speciální bankovní daně
Události: Hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky (zdroj: ČT24)
Vláda díky dani z neočekávaných zisků pro energetické firmy či banky spolu s odvodem z nadměrných příjmů energetických společností loni vybrala skoro 58 miliard. Letos plánuje hlavně od výrobců elektřiny získat přes 17 miliard, v příštím roce pak dalších deset miliard.
Sněmovna schválila daň z mimořádných zisků pro energetické firmy, banky či rafinerie 4. listopadu 2022. Původně měla platit tři roky. Koalice ale teď vede debatu, zda ji o rok nezkrátit. A to v případě, že by letošní a loňský výnos mimořádné daně v součtu pokryl energetickou pomoc firmám i domácnostem v roce 2023.
„V okamžiku, kdy se ukáže, že příjmy budou zhruba stejné jako výdaje, z mého pohledu není žádný důvod, aby ta daň pokračovala i v roce 2025,“ tvrdí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). To se nelíbí především KDU-ČSL, jisté výhrady mají také Piráti.
K čemu by výnosy sloužily?
Třeba hnutí STAN se také obává, že plánovaný výnos pro příští rok ve výši deseti miliard bude ve státním rozpočtu chybět. I proto chce otevřít debatu o sektorové dani pro banky. Důvodem je také fakt, že banky loni na mimořádné dani odvedly 730 milionů. Původně vláda očekávala až 33 miliard.
„Jsme ochotni se bavit o diskuzi o nějakém typu sektorové daně. Banky v mnoha případech, a to teď nemyslím nijak pejorativně, je to asi přirozené, optimalizovaly, jakým způsobem se chovaly k České republice,“ sdělil Rakušan, který dodal, že potřebujeme „posílení příjmové stránky rozpočtu“.
„Pro nás je důležité, k čemu by ta daň a její výnosy sloužily. Pokud by to bylo třeba pro podporu bydlení, což je pro nás priorita, tak si dovedeme představit takovou daň,“ uvádí místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda.
„Klidně o tom diskutujme. Myslím si, že je potřeba, aby se vyhodnotila windfall tax a aby se případně přijaly navazující kroky,“ říká předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) připustil, že už s ministrem Stanjurou o změnách v odvodech bank mluvil. „Mezi probíranými tématy samozřejmě byly i možné varianty, jak reagovat na kroky bankovního sektoru, jejichž výsledkem byl minimální odvod bank v rámci windfall tax,“ potvrdil mluvčí resortu průmyslu Vojtěch Srnka.
Podrobněji Síkela ani Stanjura svá jednání o vyšším zdanění bank komentovat nechtějí. „Platí, že jakékoliv rozhodnutí připravit návrh sektorové daně by muselo vzejít z koaličního jednání,“ dodal Stanjura.
ODS a opozice jsou proti
ODS zároveň upozorňuje, že zavádět bankovní daň nechce. „ODS byla vždycky proti sektorovým daním. Banky toto daňové břemeno přenesou na své klienty,“ varuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
Vládní strany chtějí dopady daně z neočekávaných zisků i možné důsledky jejího zrušení vyhodnotit v létě. Možnost zavedení nové daně kritizují i obě opoziční hnutí. „Pokud zatížíme i bankovní sektor další dodatečnou daní, tak se to zase promítne do úroku,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
„My jsme se vždycky obávali dopadu na drobné střadatele, dopadu na české firmy, protože banky to na úkor svého zisku nikdy neudělají,“ souhlasí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Zisky bank stále rostou
Kritické k případné sektorové dani jsou i samotné banky. „Každá další nová daň obecně řečeno vnáší do systému další komplexitu, nepředvídatelnost,“ tvrdí prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.
Loni přitom pokořily zisky finančních domů novou hranici – zhruba 50 jich dohromady vydělalo po zdanění přes 104 miliard korun. V minulých měsících těžily hlavně z vysokých úrokových sazeb. Až na několik málo výjimek, jako je třeba covidová krize, rostou bankám čisté zisky dlouhodobě. Ještě před deseti lety se pohybovaly kolem šedesáti miliard.
Skoro 19 miliard korun vykázala Česká spořitelna. Výdělky ČSOB a Komerční banky se pohybují mezi patnácti a šestnácti miliardami. Následují banky UniCredit, Raiffeisen a Moneta. Právě těchto šest nejsilnějších hráčů na tuzemském trhu zaplatí z loňských zisků onu mimořádnou daň.