Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.
V říjnu 2022 ještě očekával ministr financí od daně z mimořádných zisků bank vysoké rozpočtové příjmy. Během loňska ale začal resort financí plánovaný výnos šedesátiprocentní daně snižovat. Ještě v listopadu Stanjurův náměstek Marek Mora zodpovědný za rozpočet poslance ubezpečoval, že resort očekává jednotky miliard.
Tyto ambice se nenaplnily. Ve středu šéf státní kasy oznámil, že výtěžek daně za minulý rok byl u bank 0,7 miliardy. Finanční správa pak České televizi upřesnila, že banky zaplatily na dani z neočekávaných zisků 730 milionů.
Náměstek Marek Mora vysvětluje nižší výnos daně rychlým zvyšováním úroků na spořících účtech. Tím podle něj bankám klesly očekávané zisky. „Asi se na to připravily, ale otázka je, čemu říkáte optimalizace, banky prostě udělaly to, že než aby to zaplatily státu, tak to zaplatily občanům nebo jakýmkoli jiným vkladatelům včetně firem,“ uvedl Mora.
Obdobně mluví i ministr Stanjura a upozorňuje na vyšší výběr srážkové patnáctiprocentní daně, kterou banky odvádějí z připsaných úroků střadatelů. Vloni na ní stát získal o sedm a půl miliardy víc než rok před tím. „První odhady (vysokého výběru z windfall tax) byly v okamžiku, kdy vznikl první materiál NERVu. Nepočítalo se s tím, že Windfall bude zvýšen o dvacet procent průměrného zisku. Druhý důvod vidíme na plnění daně z příjmu fyzických osob, na srážkové dani. Banky zvýšily úroky na spořících účtech.“
Měli jste nerealistická očekávání, vzkazuje opozice
„Od začátku jsme říkali, že očekávání vlády jsou zcela nerealistická, co se týče našeho sektoru. To se vlastně potvrdilo,“ konstatoval mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša. Sněmovní opozice je o poznání kritičtější a od vlády bude chtít v dolní komoře vysvětlení.
„Když se vybere 2,5 procenta toho, co se předpokládalo, tak je potřeba se legitimně ptát, kde je problém. Je v tom, že se banky situaci extrémně dobře přizpůsobily a optimalizovaly?“ ptá se místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher. „Že se tam nevybere prakticky nic, to jsme říkali od začátku, takže to se potvrdilo. Konstrukce (ministerstva financí) byla chybně nastavená,“ dodal místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (STAN).
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) si myslí, že číslo je nutné do budoucna daleko víc rozložit. „Kolik skončilo někde jinde a kolik skončilo na účtech občanů,“ podotkl.
Přesnější odhad měl resort financí u výnosu daně z mimořádných zisků od výrobců a distributorů energií. Zatímco původně stát očekával kolem padesáti miliard, nakonec získal do rozpočtu 34 a půl miliardy. Stanjura to vysvětluje loňským rychlejším zlevňováním energií. Dalších 18 a půl miliardy zaplatili státu výrobci elektřiny díky mimořádnému odvodu z nadměrných příjmů.
Poslanci schválili ve sněmovně daň z neočekávaných zisků pro banky či energetické firmy na začátku listopadu roku 2022. Pro tehdy hlasovala velká většina vládních poslanců, naopak sněmovní opozice zákon nepodpořila.
