Finanční správa

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Účtenky vykázané několika subjekty zároveň dosáhly hodnoty v řádu desítek milionů, řekla generální ředitelka Finanční správy České republiky (FS) Simona Hornochová. S ekonomem Petrem Jánským z Univerzity Karlovy hovořila Otázkách Václava Moravce o možnostech zlepšení daňového systému a jeho nedokonalostech, které umožňují daňové úniky. Dotkli se i regulace kryptoaktiv nebo odstranění švarcsystému.

Kromě mimořádné okamžité dávky, kterou pomáhají vyřídit přímo v zasažených oblastech mobilní týmy úřadu práce, mohou lidé zasažení povodní využít i další úlevy a formy pomoci. V místě povodní se pohybují také mobilní týmy pojišťoven, které pomohou s hlášením pojistných událostí nebo vyplácením okamžitých záloh.

Stírací losy jsou nejrozšířenějším druhem hazardu. Olomoučtí vědci zjistili, že jedenašedesát procent oslovených lidí losy vnímá jako hru s nízkým rizikem. Odborníci ale upozorňují, že i tady hrozí závislost. Podle dat Finanční správy za ně hráči (včetně jejich elektronické podoby) za letošního půl roku utratili čtyři a tři čtvrtě miliardy korun.

Řada lidí nechala platbu daně z nemovitosti na poslední dva dny, potvrdil pro ČT mluvčí Finanční správy ČR Tomáš Weiss. Správa evidovala k půlnoci 29. května inkaso daně z nemovitosti asi 11,8 miliardy korun, což je více než polovina z celkové předpokládané částky. Lhůta pro zaplacení celé daně nebo její poloviny končí v pátek, daň však lze bez sankce uhradit do 3. června. Pokud její výše přesahuje pět tisíc, lze ji uhradit ve dvou splátkách. Daň z nemovitých věcí (DNV) v Česku každý rok zaplatí více než čtyři miliony lidí.

Od začátku měsíce přibývá podvodů, jejichž strůjci se vydávají za finanční správu. Cílí na lidi, kteří si chtějí vyzvednout přeplatek na dani – ten přitom chodí automaticky – a kradou citlivé údaje k bankovním účtům.

Úterý 2. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny finančních úřadů jsou stejně jako celý minulý týden otevřeny od 8:00 do 17:00. Kdo podává přiznání elektronicky, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním přiznání o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta. Mluvčí Finančního úřadu pro hlavní město Praha Miroslava Bardonková upozornila mimo jiné na nejčastější chyby při vyplňování daňového přiznání – zejména na špatný formát a scházející podpis.

Na přiznání k dani z příjmů v papírové podobě mají lidé čas už jen týden. Finanční správa k pondělí přijala milion sto padesát tisíc podání. Je to asi jednačtyřicet procent z očekávaného počtu. Většina lidí už ho odesílá elektronicky. To je potřeba udělat do 2. května. Pokud ho zpracovává daňový poradce, má čas do 1. července.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost dalších změn v konsolidačním balíčku, který v tomto týdnu projednává sněmovna. Vládní koalice by podle něj mohla podpořit i některé pozměňovací návrhy opozice. „Všechny nejsou takové, že by razantně snižovaly tempo konsolidace a snižování deficitu. Jsou i jiné. A ty určitě poctivě zvážíme,“ řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) zopakoval, že změny zákona znamenají výrazný nárůst daní. Kabinet podle něj neví, co má dělat, chybí mu vize.

Agrofert musí zaplatit státu přes milion jako daňový doplatek za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo. Jak upozornil Deník N, pravomocně o tom rozhodla finanční správa. Situací kolem daně za reklamu v Čapím hnízdě se zabývá i policie, která má podezření na daňové úniky.

Finanční správa doměřila firmám z koncernu Agrofert na dani za reklamu v konferenčním centru Čapí hnízdo více než 1,2 milionu korun. Podle berních úředníků 21 firem koncernu u společnosti Farma Čapí hnízdo nakoupilo za šest let reklamní služby za víc než 190 milionů korun. Vyplývá to ze závěrů dohlídky, kterou na přelomu roku kvůli reklamě provedlo ministerstvo financí, informoval server iRozhlas. Rozhodnutí o doměření daně není pravomocné, firmy z Agrofertu se obrátily na Odvolací finanční ředitelství. Podezřením na daňové úniky spojené s Farmou Čapí hnízdo se zabývá policie.

Více než 48 miliard korun vyplacených jako kompenzační bonus, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým byla státem v důsledku pandemie onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 zakázána nebo omezena jejich činnost, splnilo svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podpora podle kontrolorů splnila cíl a zmírnila dopady vládních opatření, která zasáhla zejména živnostníky. Někteří příjemci ale bonus zneužili, uvedl NKÚ.

Finanční správa chce vybudovat nový informační systém, který by měl mimo jiné pomoct k efektivnějšímu výběru daní a zjišťování daňových úniků. V neděli to v pořadu Otázky Václava Moravce řekla nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Systém by měl být uveden do provozu na přelomu let 2025 a 2026.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Lidé, kteří loni získali příjem osvobozený od daně vyšší než pět milionů korun, ho musí oznámit finančnímu úřadu v termínu podání daňového přiznání. Upozornila na to Finanční správa. Lhůta pro podání daňového přiznání v papírové podobě končí v pondělí, v elektronické podobě 2. května. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do 3. července.

Na podání daňového přiznání v papírové podobě zbývá čas už jen do pondělí 3. dubna. Elektronicky to bude možné až do 2. května – a lidí, kteří se on-line formě nevyhnou, je letos výrazně více než dříve. Důvodem jsou automaticky zakládané datové schránky například všem živnostníkům. Momentálně je mají asi čtyři miliony uživatelů.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Zástupci finančních úřadů začali jezdit do vybraných obcí, kde nesídlí jejich úřady. Lidem radí s podáním daňového přiznání. Zatím jich odevzdali jen přibližně desetinu. Zbývá na to zhruba měsíc, pokud živnostníci volí papírovou formu. Letos ale výrazně přibylo lidí s povinností elektronického podání.

Novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství se od 1. března stane někdejší náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, potvrdil šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bývalá generální ředitelka Tatjana Richterová skončila na vlastní žádost loni v březnu, od jejího odchodu řídil Finanční správu její zástupce Jan Ronovský.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prověří postup Finanční správy v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo. Novinářům řekl, že bude zkoumat, zda nedošlo k pochybení. Připomněl také, že kauza ještě není uzavřená, protože odložení případu policií a dozorujícím státním zástupcem nyní prověřuje pražské vrchní státní zastupitelství.