Osm cizinců a dva Čechy stíhají policisté za rozsáhlé krácení DPH při provozování taxislužeb a přepravy přes digitální platformy. Škodu způsobenou státu dvěma skupinami pachatelů vyčíslili celkem na 300 milionů korun. Stíhaní čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a ze zkrácení daně. Na společné tiskové konferenci to uvedli představitelé policie, celníků a finanční správy. Kauza souvisí s platformami Uber a Bolt.
Organizovaná skupina si podle vyšetřovatelů najímala od roku 2022 až do současnosti řidiče ze zemí na východ od Česka a pomohla jim v tuzemsku zlegalizovat pobyt. Zároveň vybudovala a řídila síť desítek vzájemně propojených firem, pro něž řidiči jezdili. Tyto firmy fungovaly pod Boltem či Uberem, jimž odesílaly částky zaplacené za přepravu jednotlivými zákazníky. Platformy si strhly servisní poplatek a zbylé peníze zaslaly na bankovní účty firem, které pak výdělek nezdanily.
„Na případu je unikátní rychlost zakládání společností, do kterých se převáděli řidiči a vozy. Společnost zůstala ve velmi krátké době prázdná a daň se z ní neodvedla. Na hulváta, nadrzo. Vy už si ani nevymýšlíte, proč byste tu daň měl zkrátit – prostě ji nezaplatíte,“ popsal šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.
Tato trestná činnost je podle něj celoevropským trendem a novým způsobem páchání. „Osoby z postsovětských struktur využívají zákonné mezery v jednotlivých zemích, kde působí,“ podotkl Mazánek s tím, že jim slouží vysoce průtokové účty, na nichž zůstávají peníze jen pár dní a rychle mizí do zahraničí k výběrům v hotovosti.
„Případ je pro nás dalším příkladem toho, že organizovaný zločin se přesouvá do oblasti ekonomiky a digitálních služeb,“ zmínil šéf policejní centrály. „Za nás je vždy nejúčinnější prevence, která jde mimo policii. V tomto případě by to mělo být přenastavení vnitřních procesů v těch franšízách, to znamená v Uberu a Boltu – měly by si uzavřít nové smlouvy se společnostmi, které to provozují, a víc si ty věci kontrolovat,“ apeloval Mazánek na provozovatele platforem.
Jiří Žežulka z Generálního finančního ředitelství uvedl, že stát s Boltem i Uberem uzavřel memorandum o výměně informací a nyní s nimi jedná o změně jejich interních procesů. Aktuální kauzu Carvon označil za jeden z největších daňových případů v oblasti taxislužeb v Česku. Cílem vytvořené struktury bylo podle vyšetřovatelů nejen systematicky krátit daňovou povinnost, ale také získat neoprávněnou ekonomickou výhodu oproti konkurenci.
„Bolt aktuálně s Generálním finančním ředitelstvím jedná o konkrétních změnách interních procesů,“ sdělil mluvčí platformy Jan Huk. Podrobnosti ale odmítl blíže komentovat, protože by podle něho mohly vést k hledání nových způsobů, jak je obejít.
Stovky vykořisťovaných řidičů
Případem se zabýval plzeňský pátrací odbor celníků, ačkoliv jízdy se podle jeho šéfa Reného Pillera uskutečňovaly zejména v Praze a středních Čechách. Piller zmínil, že zapojených řidičů byly stovky, přičemž řada z nich žila v nuzných podmínkách. Jejich možné vykořisťování ovšem není součástí aktuálního trestního řízení, které se zaměřilo na daňovou stránku věci.
Stíhaní lidé čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině a ze zkrácení daně. Sedm z nich poslal soud do vazby. Podle informací ČTK jsou to Uzbekové, což policie nechtěla komentovat. Členové skupiny měli přesně rozdělené role – někteří zajišťovali řízení společností či nábor řidičů, další měli na starosti účetní servis nebo správu bankovních účtů.
Spoluobvinění Češi pomáhali podle Mazánka ostatním pachatelům s vytvářením zázemí v Česku, tedy například se zaregistrováním společností nebo s pobytovou agendou. Stíhaným hrozí až třináct let vězení, kauzu dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.
