Jiří Mazánek

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

V Praze v úterý začala ve spolupráci s Policií ČR a Interpolem celosvětová konference o problematice sázek na zmanipulovaná sportovní utkání. Představitelé řekli, že si chtějí vyměnit zkušenosti a reagovat na žebříček společnosti Sportradar, v němž Česku patří podle počtu podezřelých případů nelichotivé druhé místo.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Vláda ve středu rozhodla o přípravě opatření proti legalizaci peněz přes takzvané průtokové účty. Podle policie skrze ně v minulých letech posílaly dále do světa miliardy korun zejména firmy ze zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa totiž neumožňuje tyto finance zmrazit. Kabinet proto navrhne zákon, který by dal soudům pravomoc tyto peníze nejasného původu zabavit.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Proruští hackeři útočí hlavně na média, bankovní a státní instituce v demokratických zemích. Počet trestných činů v kyberprostoru se meziročně zdvojnásobil. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kriminalita se po konci pandemie koronaviru začala vracet na původní úroveň.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Stát se chce zaměřit na původ peněz, které přicházejí na účty českých bank z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa ale neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Má to změnit novela zákona, o níž jedná ministerstvo spravedlnosti. Pracují na ní i zástupci Finančního analytického úřadu (FAÚ), kteří jinak uplatňují protiruské sankce.

Země Evropské unie zařadily obcházení sankcí na seznam evropských zločinů. Podle Rady Unie to může otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank nebo oligarchů. Tuzemská policie prověřuje desítky případů možného vyhýbání se postihům – komplikuje to ale špatná spolupráce s některými státy.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle Aktuálně.cz odložila prověřování kybernetického útoku, který před dvěma lety zasáhl Fakultní nemocnici Brno. Pachatele se kriminalistům nepodařilo najít. Nemocnice v březnu 2020 následkem kybernetického útoku přišla například o některá administrativní a ekonomická data.

Loni v Česku v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně přibylo případů nebezpečného vyhrožování a pokusů zastrašovat představitele veřejné moci hrozbami teroristických útoků. V posledním roce také narostl počet trestných činů v kyberprostoru, případů daňové kriminality, investičních podvodů a vznikaly nové mezinárodní převaděčské gangy. Vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost republiky je podle ní vliv ruskojazyčných kriminálních organizací.

Česká televize rozkryla další majetek napojený na představitele režimu Vladimira Putina. Prezident Obchodní a průmyslové komory Ruské federace Sergej Katyrin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta, vlastní hlavní část turistického areálu Gejzírpark poblíž Karlových Varů. Katyrin byl v minulosti podezřelý ze zpronevěry peněz obchodní komory.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti v minulosti sloužily účty některých českých bank ruským oligarchům k praní peněz. Byly totiž součástí systému anonymních offshorových firem. Český resort spravedlnosti nyní chystá zákon, který má zamezit používání účtů pro finance nejasného původu. Podle webu Investigace.cz legalizoval přes Česko peníze například syn ruského exministra dopravy Denis Kacyv.

Česko hledá další majetek Rusů napojených na Putinův režim. Zaměřuje se také na transakce na bankovních účtech. Potvrzuje se, že Rusové do země v posledních letech posílali větší sumy peněz přes firmy v daňových rájích. Podle informací ČT se v pátek situací na utajené schůzce zabývali zástupci policie, Finančního analytického útvaru a Bezpečnostní informační služby.

České ministerstvo financí se snaží vypátrat tuzemský majetek těch ruských podnikatelů , kteří mají vazby na režim prezidenta Vladimira Putina. Úkol je náročný, protože řada lukrativních nemovitostí skončila ve vlastnictví firem s anonymními vlastníky. A navíc je mnoho budov financovaných ruským kapitálem provozováno pod hlavičkou pravoslavné církve.

Česko podle policie zůstává státem, kde se rozmáhá praní špinavých peněz pro gangy z východní Evropy. Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek mluví o možném ohrožení národní bezpečnosti. Šanci naopak vidí ve změně zákonů. Detektivové také varují, že se znovu vrací éra takzvaných bílých koní, tedy lidí, kteří legalizaci peněz umožňují.

Vyznamenání sto třiceti policistů, hasičů, záchranářů a vojáků ve Vlachovicích na Zlínsku udělalo formální tečku za likvidací výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Šlo o největší, nejdražší a také nejdelší bezpečnostní opatření v dějinách Česka. Co ale ještě zdaleka neskončilo, je vyšetřování příčin explozí.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) chce zpřísnit legislativu proti praní špinavých peněz. Podle šéfa útvaru Jiřího Mazánka nyní detektivové nemohou účinně zasahovat například proti gangům ze zemí bývalého Sovětského svazu, které přes Česko legalizují peníze. Kvůli špatné spolupráci se zeměmi původu se totiž nedaří prokázat, že finance pochází z trestné činností a peníze tak není možné zabavit.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Dodal, že o záměru ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií a nemůže se k němu blíže vyjádřit. Šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký sdělil, že informace ke kauze Zeman získával legitimním způsobem a že je při jednáních s ústavními činiteli využíval vždy na základě předchozích konzultací s dozorovým státním zástupcem i se Sladkým.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) potvrdilo, že informace v případu soudce Sováka podezřelého z korupce neunikly od státních zástupců. ČT to sdělil mluvčí NSZ Petr Malý. Vyšetřování případu kritizovala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), která vinila z úniku informací státní zástupce. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová proto požádala NSZ o dohled nad vyšetřováním případu.

Soudce pražského vrchního soudu propustil po třech měsících z vazby Zdeňka Sováka, který čelí stíhání v kauze ovlivňování odvolacích řízení. Muž opustil libereckou vazební věznici v pátek ráno, píše server Seznam Zprávy s odkazem na zdroj obeznámený s případem. Sovákovi hrozí v případě prokázání viny až dvanáct let vězení.

Česká republika se v posledních letech přiřadila k místům, která zahraničním skupinám slouží k praní špinavých peněz. Vyplývá to ze zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu. Peníze často putují přes síť firem v daňových rájích, které v Česku kupují nemovitosti. Zjistit původ těchto financí je podle detektivů velmi složité.