Loni v Česku v souvislosti s koronavirovou pandemií výrazně přibylo případů nebezpečného vyhrožování a pokusů zastrašovat představitele veřejné moci hrozbami teroristických útoků. V posledním roce také narostl počet trestných činů v kyberprostoru, případů daňové kriminality, investičních podvodů a vznikaly nové mezinárodní převaděčské gangy. Vyplývá to z výroční zprávy Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost republiky je podle ní vliv ruskojazyčných kriminálních organizací.
Mezi novými formami trestné činnosti ovlivněnými situací kolem covidu-19 NCOZ zmínila podvodné prodeje zdravotnického materiálu nebo krácení daní při jeho prodeji. Policisté zaznamenali také zneužívání státní podpory pro podnikatele zasažené covidovými opatřeními.
Pachatelům investičních podvodů pak podle NCOZ nahrává nejen nejistá ekonomická situace a vysoká míra inflace, ale i dezinformace – například obava z měnové reformy. „Investiční podvody cílí na občany, kteří chtějí zhodnotit své peníze v mimobankovním sektoru. Smutné je, že pachatelé často svůj zájem zaměřují na starší občany, kteří tak mohou přijít o své celoživotní úspory,“ podotkl ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Podvodné investiční společnosti využívají podle centrály mezeru v legislativě, která nestanoví regulaci ze strany České národní banky a umožňuje těmto firmám spravovat majetek shromážděný od investorů za účelem jeho společného investování.
„Minimální zákonnou regulaci spočívající v neveřejnosti nabízených investic a omezeném počtu investorů zcela běžně tyto subjekty obcházejí nebo nerespektují. Neexistuje žádná kontrola, v jakém rozsahu, jakým způsobem a zda vůbec dochází k investování shromážděného majetku,“ uvedla centrála.
Policie loni zajistila majetek v celkové hodnotě zhruba sedmi miliard korun, což je o 0,3 miliardy více než předloni. NCOZ se na této částce podílela zajištěným majetkem v hodnotě zhruba dvou miliard. Předloni zajistila 3,6 miliardy.
Přibývá hackingu s výkupným
Loni rostla v Česku také kriminalita v kyberprostoru. NCOZ evidovala 9518 trestných činů, což je o 1445 více než předloni. Více než polovina zaznamenaných trestných činů ve virtuálním prostředí se týkala podvodů.
O třetinu stouply případy hackingu, což je zejména neoprávněný přístup k počítačovému systému – takových zaznamenala centrála 1702 případů. „Podíl této formy trestné činnosti páchané v kyberprostoru setrvale roste a v roce 2021 se zvýšil na celkových téměř osmnáct procent,“ upozornila.
S hackingem souvisí i nárůst takzvaných útoků ransomware – škodlivého programu, který zasahuje do počítačového systému a šifruje v něm zapsaná data. Pachatel pak požaduje po oběti výkupné za obnovení přístupu do systému a k zašifrovaným datům.
„Novým trendem v tomto směru jsou další techniky nátlaku na oběť, po které je požadováno uhrazení výkupného. (…) Další eskalací může být výhrůžka pachatele, který poškozené společnosti sdělí, že hodlá citlivá data nabídnout konkurenčním společnostem či je zveřejnit volně na internetu, pokud ve stanovené lhůtě nebudou finanční prostředky ve formě výkupného uhrazeny,“ uvedla centrála.
Výkupné pachatel obvykle požaduje ve virtuální měně, což zvyšuje jeho anonymitu a ztěžuje odhalení policií. V poslední době se hackeři podle centrály zaměřují na velké soukromé společnosti či státní subjekty a žádají výkupné v řádech milionů korun. Cílí i na nemocnice či strategické státní podniky.
NCOZ upozornila na ruskojazyčné gangy
Při rekapitulaci loňského roku zmínil Mazánek zveřejnění informací k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích. „Nebojím se říci, že se jednalo o akt státního terorismu spáchaného na našem území,“ uvedl. Z explozí jsou podezřelí příslušníci ruské vojenské zpravodajské služby GRU.
Přetrvávajícím vysokým rizikem pro vnitřní bezpečnost Česka je podle NCOZ vliv ruskojazyčných kriminálních organizací, které do Česka směřují zisky z trestné činnosti.
„Také v roce 2021 byly zaznamenány aktivity směřující k investování a legalizaci kriminálních zisků původem z prostoru bývalého SSSR na území České republiky,“ napsala NCOZ. „V těchto případech zajišťují ruskojazyčné kriminální struktury s těžištěm činnosti v Česku především vazby mezi významné představitele společenské, podnikatelské i politické sféry v tuzemsku s cílem získat neoprávněné konkurenční výhody pro investice těchto kriminálních zisků,“ dodala centrála.
Šéf centrály Mazánek označil v rozhovoru pro server Aktuálně.cz „umisťování toxického kapitálu z postsovětského prostoru a především z Ruska“ za velký problém. „Posílají se sem peníze pod krytím, že slouží k vypořádání nějaké transakce. Typicky se ukládají do nemovitostí nebo do podílů obchodních společností,“ vysvětlil.
„A pokud máte na území daného státu takto významný majetek, tak tam začnete také společensky žít. Pořádáte společenské akce, kde můžete někoho oslovit s nabídkou sponzoringu. Tady už začíná stykové pole. Pokud je někdo veřejně činný, měl by být opatrný na to, s kým se setkává, co mu slibuje a jaké informace ze své pozice ve veřejné nebo státní správě s ním sdílí,“ dodal.
NCOZ připustila, že zmíněný typ praní špinavých peněz je krajně obtížné odhalovat a prokazovat, protože je složité najít a doložit takzvanou zdrojovou trestnou činnost, ze které nelegální zisky pocházejí. Loni měla podle centrály část prostředků původ v trestných činech v IT oblasti páchaných mimo české území.
Vedle legalizace kriminálních zisků byla loni jednou z hlavních aktivit ruskojazyčných kriminálních organizací daňová trestná činnost. Ruskojazyčné gangy se navíc i nadále snažily působit v Česku na základě pobytových oprávnění. „Tohoto cíle je dosahováno fiktivním naplňováním některého z legálních pobytových důvodů – účelová manželství, nerealizované vysokoškolské studium, využívání poskytovatelů fiktivního zaměstnání a tak dále,“ zmínila centrála.
„Patrným jevem se stalo i využívání oprávnění vyplývajícího z nabytí občanství jiného členského státu EU ruskojazyčnými osobami – oproti Česku zjevně systémově dostupnějšího například maďarského občanství,“ doplnila NCOZ.
Česko jako tranzitní země pro uprchlíky
V Česku loni vznikly nové mezinárodní skupiny zaměřené na nelegální migraci. Sociálně slabí Češi v nich působili jako řidiči nebo sháněli vozidla. Dalšími členy gangů byli cizinci z Ukrajiny, Sýrie a Vietnamu s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na českém území.
„Mezi nejčastěji zajištěné nelegální migranty v České republice patří státní příslušníci Afghánistánu, Sýrie, Maroka. Stoupl zájem o převozy osob z Vietnamu,“ uvedla centrála.
Česko pro uprchlíky i nadále zůstávalo zejména tranzitní zemí, k čemuž přispívalo podle NCOZ dodržování přísných podmínek azylového řízení a méně lukrativní systém sociálních dávek.
Hlavní migrační trasa začíná v Turecku, odkud se dělí na dva směry. První cesta míří do Česka a dále do Německa přes území Řecka, Albánie či Makedonie, Srbska, Maďarska a Slovenska či Rakouska. Druhá vede do Česka přes Bulharsko a Rumunsko. Převáděči stále používají pro přepravu migrantů hlavně kamiony, případně osobní auta. „V roce 2021 došlo k výraznému zvýšení využívání mezinárodní letecké přepravy,“ uvedla NCOZ. Migranti podle ní také častěji cestovali vlakem.
Na obstarávání padělaných nebo pozměněných dokladů cizincům se v Česku i loni podílely mezinárodní cizojazyčné organizované skupiny. „Tato činnost je doménou zejména ukrajinské komunity. Nejvíce zneužívanými doklady byly rumunské a litevské doklady totožnosti, které byly převážně zneužívány občany Ukrajiny, zejména pro účely nelegálního zaměstnávání, neboť ukrajinští státní příslušníci mohou na území Česka přicestovat legálně díky bezvízovému styku na biometrický doklad totožnosti,“ uzavřela NCOZ.
