Téma Covid-19

Svět stojí před novou krizí v podobě vyšší úmrtnosti teenagerů a mladých dospělých. Tvrdí to autoři rozsáhlé studie, která vyšla v odborném časopise Lancet. Podílelo se na ní asi šestnáct tisíc vědců, kteří věnovali svou pozornost třem stům tisícům zdrojů dat o zdravotním stavu lidí, kteří žijí v současném světě.

V Hředlích u Berouna otevřeli nový domov pro seniory v prostorách někdejší vojenské záložní nemocnice. Ta vznikla v 70. letech minulého století jako jedno z tajných zařízení, která měla být v případě války nebo epidemie připravena k okamžitému použití. Podobných objektů bylo v Česku více než deset, většina z nich však skončila v havarijním stavu. Některé ale nyní získávají nové využití.

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

Podle epidemiologa Romana Prymuly poslední data ukazují na pokles počtu nakažených covidem-19. Zároveň ale v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou upozornil, že „stále rychleji a rychleji“ vznikají nové varianty viru. „Dobrou zprávou je, že jde o varianty omikron,“ dodal exministr zdravotnictví s tím, že ty nejsou klinicky tak závažné. Přesvědčování pacienta o vhodnosti očkování je podle něj úkolem praktického lékaře, který má důvěru svého pacienta. „Lékař by měl být nositelem objektivních informací a měl by o svého pacienta pečovat,“ uzavřel.

Cenu Arnošta Lustiga ve středu převzal od prezidenta Petra Pavla biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Podle poroty se nebál zastat svých kolegů a bojoval proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19. „Nějaký druh odvahy potřebujeme všichni a pořád. Je občas obtížné vůbec vystrčit hlavu ven a říkat něco na veřejnosti,“ sdělil Konvalinka v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.

Každoročně chřipka vyřadí z práce více než sto tisíc lidí, průměrně na třináct dní. Prevencí lze zabránit více než pěti tisícům dní pracovní neschopnosti a socio-ekonomickým ztrátám téměř dvě miliardy korun. Prevencí je očkování, ke kterému ministerstvo zdravotnictví (MZd) apeluje. Od ledna bude fungovat nový mechanismus, jak posoudit ekonomickou výhodnost úhrady konkrétní vakcíny ze zdravotního pojištění.

V Česku opět přibývá lidí nakažených covidem. Aktuálně nemoc testy prokázaly u více než 4200 pacientů, na začátku září přitom ještě nebylo nakažených ani 1500. Čísla však mohou být podle lékařů zkreslená, řada lidí se už totiž netestuje. Nemoc je typická nástupem horečky a únavou či ztrátou čichu. Nejrizikovější je pro lidi starší 65 let a také ty s dalšími chronickými obtížemi, u nichž často vyústí v zápal plic. Průběh leckdy zmírňuje očkování, které mají pacienti zdarma. Zájem o něj však aktuálně není velký.

Chomutovský soud potrestal třemi roky vězení aktivistu Pavla Zítka za šíření poplašné zprávy. Obžalovaný popíral ve videích účinky očkování proti koronaviru, tvrdil, že vakcína způsobuje houstnutí krve, zpochybňoval existenci viru, některé příspěvky vysílal živě v době nouzového stavu. Trest uložil soud souhrnný, v únoru dostal Zítko roční podmínku za výtržnictví u soudu v Praze. Součástí trestu je zákaz pobytu v Praze na dva roky. Rozsudek není pravomocný, Zítko se na místě odvolal.

Je polovina září a pomalu se rozbíhá sezona respiračních onemocnění. Typicky se jedná o nachlazení, chřipku, zánět průdušek, zápal plic, ale také covid. Nejčastěji se viry a bakterie, které tyto nemoci způsobují, šíří při kašli, kýchání nebo mluvení. Nakazit se ale člověk může i ve chvíli, kdy se dotkne kontaminovaných povrchů a pak si sahá na obličej. Vakcinologové vyzývají k podání některých očkovacích látek, které mohou ochránit zejména zranitelné skupiny.

Slovenský prezident Peter Pellegrini se ve středu zastal Slovenské akademie věd (SAV), která ve své analýze odmítla tvrzení o riziku vakcín proti onemocnění covid-19 z úst vládního zmocněnce Petera Kotlára. Ten závěry SAV už dříve odmítl. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) se za vládního zmocněnce dříve opakovaně postavil.

Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.

Slovenská akademie věd (SAV) oznámila, že přezkoumala očkovací látky proti onemocnění covid-19. Na základě této analýzy odmítla tvrzení zmocněnce slovenské vlády Petera Kotlára, že mRNA vakcíny obsahují zvýšené množství DNA a že představují riziko. Vakcíny organizace prozkoumala z podnětu vlády premiéra Roberta Fica.

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.

Rakovina se může vrátit, když spící buňky schopné metastáz probudí nákaza nějakým virem. V nové studii se vědci zaměřili na SARS-CoV-2, který způsobil před pěti lety celosvětovou pandemii covidu-19.

Umělé inteligence mění svět v mnoha ohledech. Podle nového výzkumu začínají mít už vliv i na podobu jazyka, kterým lidé mezi sebou komunikují. První náznaky se našly ve vědeckých studiích.

Míra proočkovanosti dětí ve světě v posledních letech roste pomaleji a v některých zemích dokonce klesá, popsali vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise The Lancet. Autoři to přičítají nerovnostem v přístupu ke zdravotní péči, omezením z doby pandemie covidu-19 a také dezinformacím o očkování. Ohroženy jsou kvůli tomu miliony dětí, hlavně v nejchudších částech světa, uvádějí vědci.

Čtvrteční vyjádření americké očkovací komise o tom, že do vakcín nepatří látka thimerosal, o jejíž rizikovosti neexistují žádné důkazy, reálně změní jenom málo. Podle expertů je ale spíše silnou zprávou současné administrativy směrem k odpůrcům očkování.

Dvouletou podmínkou potrestal Obvodní soud pro Prahu 4 lékařku Ivetu Křížovou za šíření poplašné zprávy. České televizi to sdělil předseda soudu Michal Dvořák. Lékařka podle obžaloby na internetu a v dopise veřejným činitelům psala, že lidé po očkování proti covidu-19 hromadně umírají. Rozsudek není pravomocný, lékařka se na místě odvolala.

Boj proti covidové pandemii byl v Severní Koreji založený na lhaní. Režim dva roky popíral, že by virus do země pronikl, zatímco většina obyvatel se s ním už tehdy setkala. První analýza svého druhu přiblížila, jak to tehdy v totalitní zemi vypadalo.

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.

Celostátní poradna pro pacienty s potížemi po covidu ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové bude pokračovat. Původně oznámila, že ke konci května zavře a pacienty odkáže na praktické lékaře. Teď se ale nemocnice s ministerstvem dohodla, že ambulance činnost prodlouží do konce roku. Pak má vzniknout síť poraden.

Delegáti členských zemí Světové zdravotnické organizace (WHO) na plenárním zasedání 78. světového zdravotnického shromáždění v Ženevě formálně schválili pandemickou dohodu o společném postupu při řešení pandemií. K uzavření dokumentu dala podnět pandemie covidu-19, která mezi lety 2020 a 2022 zabila miliony lidí.

Každodenní dávka úžasu zmírňuje příznaky deprese, snižuje stres a zlepšuje duševní zdraví, zjistili vědci v nové studii. A není třeba podnikat túry na vrcholky hor nebo sledovat zatmění Slunce. Pomůže třeba pozorování hvězdnaté oblohy, geometrie dokonalé sněhové vločky nebo klidně jen žilek v listu spadlého ze stromu, napsal server britského deníku The Times.

Mozek je jednou z částí lidského těla, která patří mezi ty nejodolnější vůči virům, bakteriím i dalším patogenům. Virus SARS-CoV-2 ale proniknout do mozku dokáže. Cest je zřejmě více, jednu z nich teď popsali vědci z brněnské Masarykovy univerzity.