Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.
Fronty aut a autobusů se na bělorusko-polské hranici za poslední týdny výrazně prodloužily. Podle údajů Státního pohraničního výboru Běloruska čekalo v předposledním srpnovém týdnu na hraničním přechodu „Brest“ v jeden moment až více než 4600 automobilů a 115 autobusů.
V současné době je totiž otevřen pouze hraniční přechod Brest–Terespol. Dva průjezdy byly uzavřeny ještě během pandemie covid-19 a v době migrační krize na podzim 2021 potkal stejný osud i velký přechod Bruzgi, připomíná DW.
„Lidé tam vlastně žijí. Frontu na toaletu tvoří třicet až čtyřicet lidí,“ sdělila ruskojazyčné Deutsche Welle jedna z Bělorusek cestujících do Polska přes Brest.
Další Běloruska Arina (jméno změněno, pozn. red.) studující v Česku pro web ČT24 uvedla, že na bělorusko-polské hranici je běžné, že se lidé z přijíždějících autobusů snaží dostat do těch již vpředu stojících a nabízejí peníze řidičům, kteří na situaci vydělávají, za možná volná místa. „Na běloruské straně hranice se to hodně řeší a kontrolují to,“ popsala Běloruska s tím, že jsou prověřovány seznamy lidí v autobusech.
Studentka Arina dále přiblížila, že do Evropské unie míří řidiči nákladních aut, kteří v EU pracují, studenti či lidé na dovolenou.
Vzájemná obvinění
Běloruský Státní pohraniční výbor obviňuje ze vzniklé situace na bělorusko-polské hranici svého západního souseda. „Polská strana ze sousedního Terespolu nespěchá s propouštěním vozidel na své území, proto občané čekají na možnost překročit bělorusko-polskou hranici až sedm dní,“ stojí v telegramovém kanálu úřadu. Vedoucí celního stanoviště „Varšavský most“ Alexej Daniljuk dle DW přičítá situaci sezonnosti.
Polská pohraniční služba v komentáři pro DW uvedla, že na dobu překročení hranice má vliv nejen pohraniční kontrola a celní kontroly ze strany Polska, ale také „rychlost provádění kontrol běloruskou stranou“. „Na území automobilového hraničního přechodu v Terespolu nevznikají při provádění hraniční kontroly žádné problémy,“ informovala pohraniční služba.
Jako příčinu kolapsu uvádí lidé, se kterými DW hovořila, také takzvaný „prioritní“ průjezd, tedy bez registrace a čekání v řadě. Tuto možnost mají automobily, ve kterých se nacházejí děti a osoby se zdravotním postižením.
Omezení autobusového spojení s Litvou
Dalším faktorem, který ovlivnil průjezdnost jediného otevřeného přechodu do Polska, je nedávné zrušení několika autobusových spojů z Běloruska do Litvy.
Zrušení většiny autobusového spojení na trase Minsk–Vilnius–Minsk oznámili dva hlavní dopravci, Minsktrans a Eurolines, v polovině srpna.
Dopravci původně uvedli, že zrušení linek je dočasným opatřením do doby, než získají povolení od litevské strany. Později však vyšlo najevo, že obě společnosti obdržely varování od litevské dopravní bezpečnostní správy (LATB), jelikož měly vypravovat více spojů, než bylo povoleno, napsal server Delfi.
Zástupkyně LATB Egle Kučinskaiteová vysvětlila, že platí vládní nařízení týkající se stavu nouze, proto je počet tras z Litvy do Běloruska a zpět omezen a nesmí jich být více než devětadvacet. Vilnius navíc do země nepouští auta s běloruskou poznávací značkou.
„Podle informací LATB bylo za posledních několik dní na hraničním přechodu zkontrolováno mnohem více autobusů, než by mělo být podle vydaných povolení. LATB vydala varování. Dopravci reagují a zastavují spoje, na které nemají povolení,“ sdělila dle DW Kučinskaiteová.
Na německé vízum si Bělorusové počkají i rok
Země EU jsou pro Bělorusy stále oblíbenou destinací, vyřízení víz nutných pro vstup do schengenského prostoru je však stále složitější a dražší, informuje DW. Podle statistik Evropské komise získali Bělorusové v loňském roce přibližně 157 tisíc víz do Schengenu, započítány však nejsou dokumenty vydané Řeckem, Španělskem a Chorvatskem. Konzuláty těchto zemí se nacházejí v Rusku a nemají samostatné statistiky týkající se občanů Běloruska, vysvětluje DW.
Nejvíce víz, přes padesát tisíc, vydalo v roce 2024 Bělorusům Německo, následováno bylo Itálií. DW však poznamenává, že čekání na řadu na německém konzulátu v Minsku může trvat déle než rok – procento zamítnutí žádostí bývá ale nízké. Podle listu je také více než 95 procent německých víz víceletých, na dva až tři roky, nebo dokonce na pět let.
Nízké procento zamítnutých běloruských žádostí o cestovní dokument vykazuje také španělské vízové centrum, které jich podle DW mohlo vydat také asi padesát tisíc. Polsko mělo poté Bělorusům loni vydat více než dvacet tisíc víz – ruská Deutsche Welle poznamenává, že je o ně „hodně zájemců a málo míst“.
Přísná maďarská a bulharská pravidla
Přes deset tisíc víz vydalo Bělorusům také Maďarsko, které má však přísné podmínky. Konzulát této země vyžaduje od zájemců o vízum povinnou předběžnou úhradu hotelu, dopravy a další finanční záruky. Procento zamítnutých žádostí je poměrně vysoké a dlouhodobé vízum se vydává jen zřídka, píše DW.
K zemím s přísnými podmínkami patří také Rumunsko a Bulharsko. V tom například mohou kontrolovat, zda se osoba ubytovala v hotelu, který byl uveden v dokumentech k vízu. Ke zpřísnění podmínek pro vydávání víz pro Bělorusy přistoupilo po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu také Česko.
Bělorusko je důležitým spojencem Ruska v jeho invazi – z jeho území vpadla ruská vojska v únoru 2022 na Ukrajinu. Moskva a Minsk mezitím uzavřely dohodu o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Polsko navíc už několik let upozorňuje, že běloruský režim využívá migranty z krizových regionů jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce a dováží je k bělorusko-polské hranici.
