U města Asipovičy ve středním Bělorusku zřejmě vzniká ruská jaderná základna. Vyplývá to z analýzy organizace Jamestown Foundation a naznačují to i zjištění stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko hovořili o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku několikrát, nebylo ale jasné, kde by mohly být hlavice uloženy.
Rusko zřejmě buduje v Bělorusku jadernou základnu
Lukašenko v lednu 2024 tvrdil, že Bělorusko obdrželo od Ruska raketové systémy Iskander, které mohou nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. V prosinci pak tvrdil, že do země už dorazily právě i jaderné hlavice, připomněla RFE/RL, která také napsala, že s doletem pět set kilometrů by mohly rakety odpálené z Asipovičy zasáhnout většinu Lotyšska, Litvy, Polska a Ukrajiny.
Výstavba potenciální ruské infrastruktury pro taktické jaderné zbraně se podle dosavadních zjištění týká dvou vojenských objektů v blízkosti města Asipovičy – základny 465. raketové brigády a nedaleké 1405. dělostřelecké muniční základny.
Rostoucí množství důkazů podle RFE/RL ukazuje na pravděpodobnost, že právě na těchto dvou základnách jsou tyto zbraně – pokud byly skutečně přivezeny do Běloruska –uchovávány, nebo že se tato dvě zařízení pro tento účel připravují.
Raketová základna
Satelitní snímky naznačují významný rozvoj výstavby infrastruktury na základně 465. raketové brigády u Asipovičy, která je vybavená raketovými systémy Iskander-M.
Jak uvádí analytik Alexander Taranov pro Jamestown Foundation, na místě už bylo téměř dokončeno zázemí pro novou raketovou brigádu s dvanácti odpalovacími zařízeními pro rakety Iskander-M.
Kromě specializovaných hangárů pro iskandery jsou dokončeny i tři budovy pro uskladnění vozidel a vybavení, zrekonstruovaná kasárna, sklad, administrativní budovy, a dokonce i sportovní areál s fotbalovým hřištěm, píše Taranov ve své zprávě.
U města se podle něj také staví škola a nové vícepodlažní obytné budovy, z nich některé už podle místních úřadů dostali přiděleny vojáci.
Muniční základna
Některé informace naznačují, že přibližně dvacet ruských vojáků už bylo rozmístěno na 1405. dělostřelecké muniční základně dvanáct kilometrů od Asipovičy, dodává Taranov s tím, že právě toto místo se jeví být jedním z nejpravděpodobnějších skladů jaderných hlavic.
Také tento areál podle něj prochází výraznou přestavbou – vzniklo mimo jiné nové opevnění či komunikační věže, bylo postaveno nebo zrekonstruováno několik administrativních a kasárenských budov a na místě vyrostly i plošiny přesahující výšku kasáren.
„Konstrukce plošin, které se tyčí nad zemí, naznačuje, že na nich bude umístěna protivzdušná obrana,“ řekl RFE/RL v Polsku působící běloruský analytik Konrad Muzyka. „To zase naznačuje, že je to skutečně místo zvýšeného zájmu a že Bělorusko udělá hodně pro to, aby ho ochránilo před raketovými útoky.“
Opatření proti jaderné havárii
Na základně je dle Taranova nově speciální obvodový bezpečnostní systém „Relief-2“ používaný na vysoce rizikových místech, jako jsou jaderné elektrárny a vojenské základny. Jak upozornila RFE/RL, na místě byl instalován rovněž indikátor radiace, které obvykle bývají jen na místech citlivých z hlediska jaderné energie, přestože se místo nachází více než sto kilometrů od nejbližší jaderné elektrárny.
Kromě toho se na základně podle stanice skladují chemikálie pro jodovou profylaxi, tedy ochranné opatření, které má v případě jaderné havárie omezit ozáření. Běloruské zákony přitom toto opatření vyžadují jen v zařízeních do sta kilometrů od jaderné elektrárny nebo od uzavřené zóny Černobylu, což základna nesplňuje, dodala RFE/RL.
Spojující železnice
O tom, že u Asipovičy by zřejmě mohly být ruské jaderné zbraně, psala poprvé Federace amerických vědců v roce 2023 a loni v květnu také list The New York Times.
Americký deník tehdy mimo jiné uvedl, že na muniční základně je zřejmě také skrytý podzemní bunkr ze sovětské éry, a připomněl, že místo bylo pravděpodobně používáno k uskladnění jaderných zbraní už během studené války.
Podle nových zjištění spojí obě základny železniční trať, která už se také buduje a která by zajistila přepravu hlavic ze skladu na raketovou základnu. Stavba začala koncem léta 2024 a podle Taranova naznačuje přípravy na „operační použití taktických jaderných zbraní do třiceti minut po obdržení rozkazu“.
Ruští vojáci by pak nejprve namontovali taktické jaderné hlavice na rakety uložené na 1405. dělostřelecké muniční základně a pak by je po železnici přepravili na pozice raketových systémů Iskander-M u 465. raketové brigády. Spolu s běloruskými vojáky by pak přemístili rakety na transportní vozidla z raketových systémů Iskander-M, z kterých by pak byly naloženy do odpalovacích zařízení na bojových pozicích, popsal Taranov.
Rozvoj obou základen naznačuje, že „Rusko a Bělorusko budují schopnost rychlého, operačního použití ruských taktických jaderných zbraní z běloruského území“, shrnul Taranov. Poslední vývoj také naznačuje, že „Bělorusko se proměnilo v předsunutou jadernou odpalovací platformu na prahu Ukrajiny a Severoatlantické aliance“, uzavřel.