Rusko zřejmě buduje v Bělorusku jadernou základnu

U města Asipovičy ve středním Bělorusku zřejmě vzniká ruská jaderná základna. Vyplývá to z analýzy organizace Jamestown Foundation a naznačují to i zjištění stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský vůdce Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko hovořili o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku několikrát, nebylo ale jasné, kde by mohly být hlavice uloženy.

Lukašenko v lednu 2024 tvrdil, že Bělorusko obdrželo od Ruska raketové systémy Iskander, které mohou nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. V prosinci pak tvrdil, že do země už dorazily právě i jaderné hlavice, připomněla RFE/RL, která také napsala, že s doletem pět set kilometrů by mohly rakety odpálené z Asipovičy zasáhnout většinu Lotyšska, Litvy, Polska a Ukrajiny.

Výstavba potenciální ruské infrastruktury pro taktické jaderné zbraně se podle dosavadních zjištění týká dvou vojenských objektů v blízkosti města Asipovičy – základny 465. raketové brigády a nedaleké 1405. dělostřelecké muniční základny.

Rostoucí množství důkazů podle RFE/RL ukazuje na pravděpodobnost, že právě na těchto dvou základnách jsou tyto zbraně – pokud byly skutečně přivezeny do Běloruska –uchovávány, nebo že se tato dvě zařízení pro tento účel připravují.

Raketová základna

Satelitní snímky naznačují významný rozvoj výstavby infrastruktury na základně 465. raketové brigády u Asipovičy, která je vybavená raketovými systémy Iskander-M.

Jak uvádí analytik Alexander Taranov pro Jamestown Foundation, na místě už bylo téměř dokončeno zázemí pro novou raketovou brigádu s dvanácti odpalovacími zařízeními pro rakety Iskander-M.

Kromě specializovaných hangárů pro iskandery jsou dokončeny i tři budovy pro uskladnění vozidel a vybavení, zrekonstruovaná kasárna, sklad, administrativní budovy, a dokonce i sportovní areál s fotbalovým hřištěm, píše Taranov ve své zprávě.

U města se podle něj také staví škola a nové vícepodlažní obytné budovy, z nich některé už podle místních úřadů dostali přiděleny vojáci.

Muniční základna

Některé informace naznačují, že přibližně dvacet ruských vojáků už bylo rozmístěno na 1405. dělostřelecké muniční základně dvanáct kilometrů od Asipovičy, dodává Taranov s tím, že právě toto místo se jeví být jedním z nejpravděpodobnějších skladů jaderných hlavic.

Také tento areál podle něj prochází výraznou přestavbou – vzniklo mimo jiné nové opevnění či komunikační věže, bylo postaveno nebo zrekonstruováno několik administrativních a kasárenských budov a na místě vyrostly i plošiny přesahující výšku kasáren.

„Konstrukce plošin, které se tyčí nad zemí, naznačuje, že na nich bude umístěna protivzdušná obrana,“ řekl RFE/RL v Polsku působící běloruský analytik Konrad Muzyka. „To zase naznačuje, že je to skutečně místo zvýšeného zájmu a že Bělorusko udělá hodně pro to, aby ho ochránilo před raketovými útoky.“

Opatření proti jaderné havárii

Na základně je dle Taranova nově speciální obvodový bezpečnostní systém „Relief-2“ používaný na vysoce rizikových místech, jako jsou jaderné elektrárny a vojenské základny. Jak upozornila RFE/RL, na místě byl instalován rovněž indikátor radiace, které obvykle bývají jen na místech citlivých z hlediska jaderné energie, přestože se místo nachází více než sto kilometrů od nejbližší jaderné elektrárny.

Kromě toho se na základně podle stanice skladují chemikálie pro jodovou profylaxi, tedy ochranné opatření, které má v případě jaderné havárie omezit ozáření. Běloruské zákony přitom toto opatření vyžadují jen v zařízeních do sta kilometrů od jaderné elektrárny nebo od uzavřené zóny Černobylu, což základna nesplňuje, dodala RFE/RL.

Spojující železnice

O tom, že u Asipovičy by zřejmě mohly být ruské jaderné zbraně, psala poprvé Federace amerických vědců v roce 2023 a loni v květnu také list The New York Times.

Americký deník tehdy mimo jiné uvedl, že na muniční základně je zřejmě také skrytý podzemní bunkr ze sovětské éry, a připomněl, že místo bylo pravděpodobně používáno k uskladnění jaderných zbraní už během studené války.

Podle nových zjištění spojí obě základny železniční trať, která už se také buduje a která by zajistila přepravu hlavic ze skladu na raketovou základnu. Stavba začala koncem léta 2024 a podle Taranova naznačuje přípravy na „operační použití taktických jaderných zbraní do třiceti minut po obdržení rozkazu“.

Ruští vojáci by pak nejprve namontovali taktické jaderné hlavice na rakety uložené na 1405. dělostřelecké muniční základně a pak by je po železnici přepravili na pozice raketových systémů Iskander-M u 465. raketové brigády. Spolu s běloruskými vojáky by pak přemístili rakety na transportní vozidla z raketových systémů Iskander-M, z kterých by pak byly naloženy do odpalovacích zařízení na bojových pozicích, popsal Taranov.

Rozvoj obou základen naznačuje, že „Rusko a Bělorusko budují schopnost rychlého, operačního použití ruských taktických jaderných zbraní z běloruského území“, shrnul Taranov. Poslední vývoj také naznačuje, že „Bělorusko se proměnilo v předsunutou jadernou odpalovací platformu na prahu Ukrajiny a Severoatlantické aliance“, uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indie hlásí další pákistánské údery

Indická armáda dle Reuters tvrdí, že pákistánské ozbrojené síly podnikly v noci na pátek a v pátek brzy ráno „několik útoků“ pomocí bezpilotních letounů a dalších zbraní podél celé západní hranice Indie. Pákistán se k tomu zatím nevyjádřil.
před 15 mminutami

Vítězstvím nad nacismem Kreml ospravedlňuje válku proti Ukrajině

Rusko si osmdesáté výročí konce druhé světové války připomíná ve velkém stylu, vůdce Vladimir Putin vyhlásil letošek „Rokem obránce vlasti“. Oslavy Dne vítězství mají v zemi velký význam, neboť vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je zásadní součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje společnost, zároveň ji však režim využívá k politickým účelům, v posledních letech především k ospravedlňování agrese proti Ukrajině, což je také ústředním tématem letošních oslav.
před 2 hhodinami

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledku útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 10 hhodinami
Načítání...