Vojenská základna

Konec vlády Bašára Asada znamená podle expertů velkou ránu pro působení Ruska v Africe, kam Putinův režim posílá žoldnéře na pomoc autoritářským režimům za přístup k nerostnému bohatství a možnost oslabit vliv Západu. Další kroky Moskvy zřejmě povedou do Libye a Súdánu, základny v Sýrii ale představují pro Kreml nenahraditelný ideál, upozorňují odborníci. Jak se k otázce budoucnosti ruských sil v zemi postaví vládnoucí syrští rebelové, přitom není jasné.

Moskva použila při útoku na město Dnipro mezikontinentální balistickou raketu, uvedla podle agentury AP ukrajinská armáda. Podle serveru BBC News je to ve válce poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo. Dva lidé utrpěli zranění, sdělily místní úřady. Brusel mluví o eskalaci konfliktu. Ruský vůdce Vladimir Putin později reagoval, že šlo o jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Podobné zprávy nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Západní experti se zatím spíše kloní k variantě, že šlo o raketu středního doletu.

Úřad „prezidenta“ v gruzínském separatistickém regionu Abcházie oznámil, že zruší návrh zákona o investiční dohodě s Moskvou. Lidé protestující proti normě, která by umožnila Rusům kupovat pozemky a nemovitosti v Abcházii, v pátek obsadili sídla „parlamentu“, „vlády“ i „prezidentské administrativy“ v hlavním městě Suchumi. Opozice žádá, aby „prezident“ Aslan Bžanija rezignoval, ten to ale odmítá. Abcházie se s ruskou pomocí fakticky odtrhla od Gruzie na počátku 90. let, drtivá většina států ji stále považuje za součást Gruzie.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Němečtí vojáci se poprvé od konce druhé světové války chystají na stálé nasazení v zahraničí. Tento týden byla zahájena výstavba rozsáhlé základny v Litvě, která má do tří let pojmout až čtyři tisícovky příslušníků Bundeswehru. V Berlíně se zároveň vedou stále živější debaty, zda bude Německo i nadále poskytovat pomoc bojující Ukrajině ze spolkového rozpočtu, nebo použije jiné zdroje.

Německé bezpečnostní složky prověřovaly podezření ze sabotáže na vojenském letišti a kasárnách v Kolíně nad Rýnem. Areál byl uzavřen do středečního odpoledne, potvrdil mluvčí německé armády Ulrich Fonrobert. Na stopu možného trestného činu přivedly vyšetřovatele poškozená vodárna a díra v plotě.

Po vzdušném útoku vypukl požár na vojenském letišti Saky v Novofedorivce na Krymu, zasažen byl sklad s municí, píše místní proukrajinský telegramový kanál Krymskyj veter. Svědci hlásili četné exploze v různých částech Ruskem okupovaného poloostrova. Moskva tyto zprávy nekomentovala, Kyjev později útok na základnu Saky potvrdil. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Vedení ukrajinské armády v posledních dnech oznámilo, že Kyjev má tajný plán, jak osvobodit Krym.

Iráckou vojenskou základnu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu v noci na sobotu otřásla rozsáhlá exploze, informovaly zahraniční tiskové agentury. Irácká armáda uvedla, že při ní zemřel jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Dodala také, že v době výbuchu v okolí základny nezaznamenala dron ani bojové letadlo. Podle některých spekulací v tisku mohlo jít o letecký úder v době vyhroceného napětí mezi Izraelem a Íránem. Vojenskou základnu, kterou exploze otřásla, totiž využívají i proíránské skupiny.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Etiopská armáda má přes deset letounů L-39 Albatros. Země ukázala premiérovi Petru Fialovi (ODS) svou největší leteckou základnu v Bishoftu. Stroje sloužící k výcviku nyní procházejí modernizací, na níž se Češi podílejí. Informoval o tom z Etiopie zpravodaj ČT Jakub Nettl.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Ukrajinská armáda se ve středu přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem okupovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saky. Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely.

Ruská armáda v sobotu ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na šéfa správy Lvovské oblasti o tom informovala agentura Reuters. Ostřelována byla také Černihivská a Žytomyrská oblast. Starosta Severodoněcku v Donbasu Oleksandr Strjuk oznámil, že město už je zcela pod kontrolou jednotek ruské armády. Boje se vedou o Lysyčansk, který je hned za řekou.

Ruské síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka a vytlačily z něj ukrajinské jednotky, uvedl ukrajinský generální štáb. Hlava Luhanské oblasti Sehij Hajdaj oznámil, že jsou zničeny všechny mosty vedoucí do města. Ukrajinci, kterým se po násilné deportaci podařilo uprchnout z Ruska, popsali britskému listu The Guardian dění ve filtračních táborech. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu zvýšilo napětí mezi devíti světovými jadernými státy a poprvé od studené války hrozí navýšení jaderného arzenálu.

Stálá přítomnost americké armády v Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice hezké přání, ale aktuální téma to není a reálná jednání se o této věci nevedou. Fiala to sdělil serveru Aktuálně.cz. O přítomnosti amerických vojáků na českém území se začalo diskutovat po sobotním vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která Deníku N řekla, že po Velikonocích při jednání ve Spojených státech se svým protějškem Lloydem Austinem chce otevřít i téma americké přítomnosti v České republice. Fiala po úterním setkání s prezidentem Milošem Zemanem sdělil, že prezident souhlasí s jednáním o obranné smlouvě se Spojenými státy, vojenskou základnu USA v Česku by ale nepodpořil.

Pro případ přítomnosti vojáků Spojených států v Česku by mohly přicházet v úvahu základny v Přerově či Mošnově, řekl v Partii CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O konkrétních lokalitách pro případnou vojenskou základnu USA v ČR se nyní nejedná, uvedlo večer na webu ministerstvo obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem a chce téma americké přítomnosti v Česku otevřít. Podle Jurečky debata kabinetu na toto téma ještě ani nezačala. Opozice reaguje nesouhlasem.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude po Velikonocích jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem také o americké přítomnosti v České republice, řekla Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) v Událostech uvedl, že je to záležitost, kterou by musely schválit sněmovna i Senát.

Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších vojáků do východní Evropy. Podle mluvčího Pentagonu by jich měly být dva tisíce. Kromě toho USA přesunou tisíc svých vojáků, kteří jsou nyní v Německu, do Rumunska. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, Rusko označilo jednání USA za neopodstatněné a ničivé. Spojené státy také sdělily Rusku, že jsou s ním ochotny diskutovat o oboustranných bezpečnostních opatřeních.

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.

Francouzský voják přišel o život v bojové operaci v Mali. Poddůstojník Roman Pointeau zahynul při výbuchu nastražené nálože, přes kterou přejel jeho obrněný vůz. Při útoku na vojenskou základnu jinde na severovýchodě Mali přišla o život padesátka místních vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady incident označily za teroristický čin, prostřednictvím své agentury Amak se k němu přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.

Na dlouho očekávané setkání milovníků záhad a mimozemšťanů u přísně střežené americké základny Oblast 51 ve státě Nevada přišlo pouze 75 lidí. K události, která se stala internetovou senzací, se původně přihlásilo přes dva miliony nadšenců, kteří chtěli do vojenského objektuproniknout a získat tam důkazy o údajném mimozemském životě.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Rusko označilo za provokaci výroky o rozmístění amerických vojenských základen s jadernými zbraněmi na Slovensku. Podle agentury TASS to ve středu prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. V příštích dnech se přitom slovenský premiér Pellegrini chystá do Bílého domu za prezidentem Trumpem a vyzbrojování armády má být jedním z témat.