Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
Velitel německé pozemní armády Freuding řekl webu Politico, že v NATO panuje shoda, že Moskva by mohla být připravena zaútočit na území Aliance do konce tohoto desetiletí.
„Rok 2029 není německou časovou osou. Jde o zpravodajské informace, na kterých se shodlo NATO,“ řekl Freuding webu Politico. „Všech 32 partnerských zemí NATO souhlasí s tím, že Rusko by mohlo být v roce 2029 schopno napadnout partnerskou zemi NATO.“
Evropští představitelé opakovaně varují, že by Rusko mohlo být v následujících letech přímou válečnou hrozbou pro území NATO, a rok 2029 se stal zkratkou pro bod, dokdy Evropa musí vyřešit nedostatky ve své připravenosti, výrobě zbraní a vojenských schopnostech, připomíná Politico.
Freuding ale zároveň varoval, že Rusko by mohlo Alianci zasáhnout i dříve. „Musíme být připraveni... Musíme být připraveni bojovat,“ dodal velitel německé pozemní armády. Jeho vyjádření tak zdůrazňuje obavy, že Moskva by mohla obranyschopnost Aliance vyzkoušet, zatímco Evropa stále přezbrojuje, dodalo Politico.
Simulace, kterou letos provedl německý list Die Welt společně s Německým centrem pro válečné hry z vojenské výzkumné Univerzity Helmuta Schmidta, přitom ukázala, že Evropa by bez jasné podpory a vedení USA jen těžko dokázala rychle a rozhodně reagovat na ruskou vojenskou eskalaci v Pobaltí.
„Válka ve všech dimenzích“
Hodnocení německého generála přišlo poté, co společné šetření několika severských médií – veřejnoprávních vysílatelů ze Švédska (SVT), Norska (NRK) a Dánska (DK) a pobaltského webu Delfi – odhalilo, že Rusko dál rozšiřuje svou vojenskou přítomnost poblíž hranic se zeměmi NATO a připravuje se na možnou válku.
Autoři šetření se odvolávají na šéfy severských zpravodajských služeb a vysoké vojenské důstojníky. Hrozba ruského útoku je podle nich největší v období následujícího roku až tří let.
„Bude to válka, která se bude odehrávat ve všech dimenzích. Bude se odehrávat na zemi, ve vzduchu, na moři, ve vesmíru i v kyberprostoru,“ popsal potenciální konflikt alianční velitel v Pobaltí a Polsku Brian Nissen.
Polární regiony i Kaliningradská oblast
Severská média jmenují pět příkladů lokalit u hranic členů NATO, kde Rusko rozšiřuje svou vojenskou přítomnost. Dokazují to podle nich satelitní snímky, které zkoumal i britský The Telegraph.
Nejde o vyčerpávající výčet, neboť zprávy o tom, že Rusko rozšiřuje své vojenské základny u hranic NATO, ať už na svém území či v Bělorusku, se objevují opakovaně.
Severská média nyní zmiňují region kolem města Pečenga v Murmanské oblasti u hranic s Norskem, blízko hranic s Finskem pak jde o okolí města Kandalakša taktéž v Murmanské oblasti a obec Novaja Vilga u Petrozavodsku v Karélii, dále základnu Luga v Leningradské oblasti, odkud je to blízko do Estonska, a Kaliningradskou oblast mezi Polskem a Litvou.
Rusko rozšiřuje stávající základny a staví nové
Ze satelitních záběrů vyplývá, že u Pečengy se staví nová kasárna. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že počet vojáků se tam rozšiřuje z brigády na divizi. Bývalý finský zpravodajský důstojník Marko Eklund severským médiím vysvětlil, že by to znamenalo navýšení počtu vojáků ze čtyř tisíc na zhruba deset tisíc. Po dokončení rekonstrukce by pak mělo zařízení pojmout až sedmnáct tisíc vojáků, dodává web Delfi.
U Kandalakši staví Moskva úplně novou základnu, mimo jiné pro dělostřeleckou brigádu, která by měla ruským jednotkám poskytovat palebnou podporu na dálku, a nová základna vzniká také v obci Novaja Vilga u Petrozavodsku.
Na základně Luga ukazují satelitní snímky na zvýšenou koncentraci vojenských vozidel, stejně jako na námořní základně poblíž města Baltijsk v Kalingradské oblasti, která kromě toho také rozšiřuje počet vojáků z brigády na divizi.
Dánská DR s odvoláním na zpravodajské zdroje uvádí, že právě Kaliningradskou oblast by mohlo Rusko využít k pokusu o vylodění na strategických ostrovech zemí NATO v Baltském moři – švédském Gotlandu, dánském Bornholmu a Ålandských ostrovech, které mají autonomii v rámci Finska.
„Hrozba, kterou musíme brát vážně“
Podle velitele finské armády Pasiho Välimäkiho by se počet ruských vojáků poblíž finských hranic mohl zvýšit ze současných dvaceti tisíc na osmdesát tisíc, píše web Delfi. Podle SVT a NRK by pak souhrnná kapacita všech pěti výše zmíněných ruských zařízení umožnila nasadit ve směru na severní Evropu a Pobaltí až 115 tisíc vojáků.
„Je to hrozba, kterou musíme brát vážně. Nevěříme, že je to všechno jen demonstrace síly. Jde o vybudování kapacity, která by umožnila budoucí rozsáhlý konflikt s NATO,“ řekl Thomas Nilsson, šéf švédské vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby.
Analytici se podle webu Delfi domnívají, že Moskva plánuje své základny u hranic NATO plně využít po skončení nejintenzivnější fáze své války proti Ukrajině.
„Dokud se Rusko bude zabývat Ukrajinou, přímé vojenské hrozby nebudou velké. Situace by se však mohla rychle změnit, pokud na Ukrajině nastane pauza,“ uzavřel velitel NATO v Pobaltí a Polsku Nissen.
