Norsko

Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu zahájili interní vyšetřování vazeb mezi jeho generálním ředitelem Børgem Brendem a zesnulým americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle dostupných informací se Brende s Epsteinem setkal v letech 2018 a 2019 na třech pracovních večeřích.

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.

Budoucí norská královna Mette-Marit udržovala nečekaně úzké vztahy s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Zjistila to norská média, která studovala Epsteinovy spisy zveřejněné v pátek. Jde o další skandál, protože aristokratčin syn příští týden stane před soudem za desítky trestných činů včetně znásilnění, napsala agentura AFP.

Pobřežní státy ležící u Baltského a Severního moře varují před riziky pro bezpečnost námořní dopravy kvůli ruskému rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS) v evropských vodách. Vyplývá to z otevřeného dopisu adresovaného mimo jiné státům či rejdařským společnostem, který zveřejnila Británie a podepsalo se pod něj čtrnáct zemí.

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států. Francie a další evropské země účast odmítly. Pozvánku dostalo i Česko.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Poděkovala všem, kteří riskovali život, aby mohla přijet do Norska kvůli Nobelově ceně za mír. Tu za ni ve středu převzala její dcera.

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Dánsko se rozhodlo zakázat používání mobilů dětmi ve školách, od příštího školního roku platí toto omezení na základních a nižších středních státních školách. Dánská vláda už vyjednala tomuto návrhu podporu v parlamentu. Země tak navazuje na předchozí dobrovolná omezení. Učitelé si od tohoto radikálního kroku slibují lepší soustředění žáků.

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.

Přední norský provozovatel veřejné dopravy oznámil, že zavede přísnější bezpečnostní požadavky a posílí opatření proti hackerství poté, co test nových elektrických autobusů ukázal, že čínský výrobce je může na dálku vypnout. Problém se netýká jen čínských strojů, ale obecně moderních elektrobusů.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Armáda eviduje přibývající incidenty s drony nad vojenskými objekty, jsou ale způsobeny především neznalostí zákona nebo neodbornou manipulací amatérskými piloty, jde tak o běžné přestupky, sdělila mluvčí armády Magdalena Dvořáková. Armáda je podle ní připravena bezpilotní letouny detekovat a identifikovat a také je zneschopnit.

Kvůli hlášení o spatření dronu v blízkosti letiště v norském Oslu bylo letiště v ranních hodinách dočasně uzavřeno pro přílety. Provoz už byl obnoven, informovala agentura NTB.