Česko získá dalších 5,5 miliardy korun z fondů EHP a Norska

Česko získá v příštích letech dalších 5,5 miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu let 2026 a 2027. V Praze byla v úterý slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi Českem a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období. Za dvacet let fungování těchto fondů z nich Česko získalo jedenáct miliard korun. Podporu získalo 1900 projektů.

„Je to velmi významná věc. Ta suma 5,5 miliardy korun je největší alokace v dosavadní historii programu a může podpořit spoustu užitečných projektů v kultuře, výzkumu, životním prostředí a podobně,“ řekl náměstek ministra financí Tomáš Holub před podpisem ČTK, České televizi a Českému rozhlasu. Jde podle něj o vítaný doplněk příjmů z fondů EU.

Podporu získají projekty zaměřené především na kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, výzkum a inovace, podporu zelené transformace, veřejné zdraví, vzdělávání nebo začleňování a posílení postavení Romů. Část peněz se použije na projekty související s výzvami, které vznikly v důsledku invaze na Ukrajinu. Česko se stalo příjemcem peněz z Fondů EHP a Norska v roce 2004 při svém vstupu do EU.

„Naše spolupráce s partnerskými státy v rámci Fondů EHP a Norska se jednoznačně osvědčila a považuji za velice přínosné pro všechny zúčastněné strany, že jsme se dohodli na jejím pokračování,“ uvedl Holub.

Nyní se podle něj dojedná a nastaví konkrétní zaměření programů a specifikování parametrů jednotlivých výzev, ve kterých budou následně úspěšní žadatelé z veřejného i soukromého sektoru čerpat finanční prostředky na své projekty.

„Fondy EHP představují jeden ze základních pilířů partnerství Islandu s ČR a podporují spolupráci založenou na sdílených hodnotách a vzájemném prospěchu. V průběhu let naše spolupráce přinesla významné výsledky v mnoha různých oblastech a posílila vazby mezi našimi institucemi a národy,“ sdělil zástupce velvyslance Islandu Ágúst Már Ágústsson.

„V uplynulých letech se v rámci grantů EHP uskutečnily projekty s širokým a trvalým dopadem v celé České republice. Dnešní dohodou na tyto úspěchy navazujeme. Zvláště nás těší, že Fondy EHP přispívají k zachování pozoruhodného kulturního dědictví České republiky,“ upozornil velvyslanec Lichtenštejnska Simon Biedermann.

Prostřednictvím fondů přispívají Island, Lichtenštejnsko a Norsko na projekty v zemích EHP, který tvoří Evropská unie a tyto tři přidružené státy. Podpořené projekty mají přispívat ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP a k posilování spolupráce. Podpora z fondů míří zejména do států, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, z takzvaných starých členských zemí ji mohou čerpat Portugalsko a Řecko.

V rámci předchozího, třetího období Fondů EHP a Norska pro roky 2014 až 2021 se podpořilo 848 projektů. Podpora se zaměřila na projekty v oblasti vědy a výzkumu, životního prostředí, vzdělávání, kultury, spravedlnosti, lidských práv a zdraví.

Mezi podpořenými projekty bylo vybudování památníku romského holocaustu v Letech u Písku, centrum PORT, které nabízí profesionální pomoc obětem sexuálního násilí a obtěžování, nebo program KAPPA, který podpořil na 350 výzkumníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypuknul, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 15 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy EU a europarlament se neshodly na prodloužení „chat control“

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.
před 2 hhodinami

Zvěsti o Netanjahuově smrti a AI videích vyvrací analýza francouzské televize

Především na sociálních sítích se v posledních dnech šíří spekulace o údajném úmrtí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Rozvířily je zprávy o tom, že se premiér neúčastnil několika klíčových zasedání vládního kabinetu, dále přiživené pochybnostmi o autentičnosti videí na politikových účtech na sociálních sítích. Záběry podle některých hlasů působí jako vytvořené AI. Pořad Truth or Fake francouzské televize France 24 tyto spekulace vyvrací, upozornil ale, že v době generativní umělé inteligence je obtížné mít stoprocentní jistotu o autentičnosti videí.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...