Spolupráce

„Respektujeme vládní zahraniční politiku. Proto senátní klub hnutí ANO odmítl jet na Tchaj-wan spolu s předsedou Senátu (Milošem Vystrčilem /ODS/). Vláda cestu nedoporučuje, protože je plánovaná na příliš vysoké politické úrovni. (…) Za poslední tři roky nebyl nikdo z vrcholných evropských politiků na Tchaj-wanu,“ prohlásila v Událostech, komentářích členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Děláme jako Senát parlamentní diplomacii, která rozšiřuje oficiální vládní zahraniční politiku. Vláda může jet do Číny a Senát to doplní cestou na Tchaj-wan. Rozhodně nechceme bránit spolupráci s Čínou, pokud to bude za rovných a výhodných podmínek,“ reagoval přímo šéf Senátu Vystrčil. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů se zřejmě zpřísní. Zákon by měl zavést horní hranici nákladů na takový úvěr. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět překročit o čtyři body čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu zákona, která tyto novinky přináší, ve čtvrtek podpořila sněmovna. Poslanci schválili i zavedení doplňovacích komunálních voleb. Odpoledne se věnují ústním interpelacím.

Nejmocnější námořnictvo světa má problém – rodiny posádek lodí, nasazených do operace proti Íránu, dostávají zprávy o docházejících potravinách i tenčících se zásobách hygienických potřeb. Příbuzní se pokoušejí vojákům a vojačkám trvanlivé jídlo, náhradní ponožky, vitamíny, mýdla nebo tampóny poslat. Americká pošta ve spolupráci s námořnictvem doručuje balíčky až na samotné lodě. V roce 2003 za války v Iráku dodání trvalo dva týdny. Letos však zásilky nedorazily ani po měsíci. Velitelství mluví o nepohodlí, které ale muži a ženy ve službě zvládnou. Odmítá, že by šlo o velký problém. Námořníci a vojáci na lodích si také stěžují na opakované prodloužení misí, které nemá v posledních dekádách obdoby.

Francie a Polsko si plánují vyměňovat informace a pořádat společná cvičení v programu pokročilého jaderného odstrašování, uvedl po jednání s polským premiérem Donaldem Tuskem v Gdaňsku francouzský prezident Emmanuel Macron. Současně vyzval Spojené státy a Írán k uklidnění napjaté situace v Hormuzském průlivu, kterou označil za chybu obou znesvářených stran.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Praze setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Předmětem jednání byly české alianční závazky a armáda. Česká vláda podle Babiše považuje obranyschopnost a závazky vůči NATO za prioritní. Udělá vše pro to, aby je splnila, prohlásil premiér. Kabinet přitom čelí kritice za výši výdajů na obranu. Babiš tvrdí, že obě strany mají rozdílné údaje o výdajích a jejich podílu na HDP, proto si je vymění. Podle Rutteho musí všichni alianční závazky plnit, zvyšování výdajů je klíčové.

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nedávno hned několik zemí Perského zálivu, které čelí ostřelování v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, a uzavřel s nimi dlouhodobé dohody o bezpečnostní spolupráci. Týkají se nejen obrany proti íránským dronům, ale také ukrajinských námořních dronů, které by mohly pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Jde o první krok ke strategickým partnerstvím, která by podle analytiků mohla potenciálně výrazně posílit globální postavení Ukrajiny.

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.

Kyjev a Rijád podepsaly dohodu o obranné spolupráci. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Saúdské Arábie. Dohoda má podle něj položit základ pro budoucí kontrakty, technologickou spolupráci a investice.

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.

Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v pátek v Bratislavě podepsal smlouvu se Slovenskem o policejní spolupráci. Metnar na společné tiskové konferenci se svým slovenským kolegou Matúšem Šutajem Eštokem (Hlas) zmínil například urychlení výměny informací a prohloubení vzájemné spolupráce. Oba ministři se shodli, že jejich země mají společný postoj k nelegální migraci.

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.

O strategii rozvoje a výstavby armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka po jeho skončení však neposkytli vyjádření.