TÉMA

Spolupráce strana 2 z 3

30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na harmonogramu rozdělení Československa

Strany ODS a HZDS se i přes dřívější rozpor dohodly na postupu, jak rozdělit Českou a Slovenskou federativní republiku, a stanovily nástin harmonogramu. Do konce září měl být přijat zákon o způsobech zániku federace, v říjnu pak zákon o oddělení majetku. V listopadu měly přijít na řadu zásady budoucí spolupráce mezi Českem a Slovenskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
27. 8. 2022|

30 let zpět: Vznik euroregionu na jihu Čech

Otevření státních hranic po sametové revoluci se projevilo mimo jiné i v českém příhraničí. Jihočeské okresy a města začaly spolupracovat s německými a rakouskými sousedy na vytvoření Euroregionu Šumava – Bavorský les. Ten tak symbolicky navázal na zaniklou Zlatou stezku, obchodní cestu mezi Vodňany a bavorským Pasovem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 8. 2022|

Odhalují taktické cíle a pomáhají Rusům navádět střely. Ukrajina bojuje s kolaboranty

Ukrajinské úřady od začátku války odhalily stovky osob spolupracujících s nepřítelem. Přeběhlíci pomáhají Rusům obsadit města, sdělují jim polohu ukrajinských sil, zbrojních skladů či minových polí. Podle žalobců dokonce koordinují ruskou dělostřeleckou palbu. V jihoukrajinském Mykolajivu platí dlouhý zákaz vycházení s cílem zrádce odhalit. Podle šéfa tamní správy Vitalije Kima úřady v souvislosti s tímto nařízením zadržely dva muže, kteří údajně určovali cíle pro ruské střely, které v Mykolajivu ničily infrastrukturu.
8. 8. 2022|

Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvedla Moskva

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.
5. 8. 2022|

V Kataru jednáme o dlouhodobé spolupráci, která nás zbaví závislosti na Rusku, říká Síkela

Tři čeští ministři jednají v Kataru o možnostech vzájemné spolupráce. Vládu zastupují šéfové resortů, jichž se má nová kooperace týkat: tedy průmyslu a obchodu, dopravy a financí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za hnutí STAN) informoval o záměru spolupracovat s katarskou vládou na dlouhodobějších projektech, které by v budoucnu pomohly zbavit se surovinové závislosti na Rusku.
21. 6. 2022|

Dlouhodobě dobré polsko-maďarské vztahy zažívají krizi. Státy rozdělil postoj k válce na Ukrajině

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.
19. 6. 2022|

Česko poskytlo Ukrajině vojenský materiál za 3,5 miliardy, chystáme další dodávky, uvedla Černochová

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.
29. 5. 2022Aktualizováno29. 5. 2022, 14:12|

30 let zpět: Cesta za znalostmi o Británii

V Plzni ve Valdštejnském domě před 30 lety otevřelo Centrum britské rady s cílem rozšířit všeobecné vědomosti o Velké Británii a zapojit se do spolupráce se školami a univerzitami. Samotná cesta k dokončení prostor centra však nebyla jednoduchá.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
26. 5. 2022|

30 let zpět: Převoz Pražského jezulátka do Španělska

Pražské jezulátko bylo převezeno nastálo do Španělska. Kopie slavné pražské sošky se vrátila tam, odkud byla před více než 400 lety přivezena. V andaluské Seville pak u příležitosti jejího slavnostního předání byla sloužena mše i českým biskupem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
24. 5. 2022|

Německo daruje Česku 15 tanků Leopard. Začnou také jednání o dalších nákupech, řekla Černochová

Německo daruje České republice patnáct tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až padesáti nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací. Vládu o tom ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Darované tanky by česká armáda mohla dostat ještě letos, v budoucnu se počítá s jejich modernizací. Černochová jednala také s prezidentem Milošem Zemanem o novém náčelníkovi generálního štábu.
18. 5. 2022Aktualizováno18. 5. 2022, 22:44|

Česko chce koordinovat shromažďování důkazů o válečných zločinech na Ukrajině

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.
16. 5. 2022Aktualizováno16. 5. 2022, 23:27|

Česko je připraveno na debatu o polském návrhu mírové mise, řekla Černochová

Krize na Ukrajině spolupráci našich dvou zemí ještě více upevnila, řekla po setkání se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zmínila také, že je Česko připraveno na debatu o návrhu Polska, jež chce na summitu NATO požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) následně potvrdil, že o polském návrhu bude jednat s prezidentem. Tématem setkání na Slovensku byla spolupráce při vojenském výcviku a také aktuální situace na Ukrajině a budování mnohonárodního bojového uskupení NATO na Slovensku. Slovenský ministr také zopakoval, že je Ukrajině ochoten poskytnout protivzdušnou obranu, proti tomu se ohradilo Rusko.
18. 3. 2022Aktualizováno18. 3. 2022, 17:06|

Vláda kvůli snazší pomoci běžencům vyhlásila nouzový stav, rozpočet obrany navýší o miliardu

Česko reaguje na ruskou válku proti Ukrajině. Kvůli organizaci příchodu ukrajinských uprchlíků vyhlásila vláda nouzový stav, podle premiéra Petra Fialy (ODS) na občany žádný dopad mít nebude. Rozpočet ministerstva obrany kabinet zvedl o miliardu a oznámil odchod ze dvou postsovětských bank. Na Pražský hrad se obrátily tři stovky zájemců s prosbou, aby jim prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil umožnil zapojit se do cizí armády. Zavírá se Český dům v Moskvě, ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyzývá vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zmrazení spolupráce s ruskými kolegy.
2. 3. 2022Aktualizováno2. 3. 2022, 18:53|

Mrázek byl klíčová postava podsvětí. Měl úzké kontakty s policisty i politiky, vzpomíná bývalý detektiv Tichý

Bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý bojoval s organizovaným zločinem, pracoval na případech Františka Mrázka i Radovana Krejčíře. Seriál České televize Devadesátky sledoval jenom zprostředkovaně. Na dobu u policie vzpomíná jako na čas, kdy podsvětí spolupracovalo s politiky, státními zástupci, ale i některými policisty. O svůj život se nikdy nebál, o rodinu ano. Karel Tichý byl hostem pořadu Interview ČT24.
21. 2. 2022|

30 let zpět: Rusko a Československo stvrdily přátelství

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 2. 2022|

Slovensko podepsalo se Spojenými státy dohodu o obranné spolupráci

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď a americký ministr zahraničí Antony Blinken v noci na pátek podepsali mezivládní dohodu o obranné spolupráci. Nyní ji musí ještě schválit slovenský parlament a následně ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová.
4. 2. 2022Aktualizováno4. 2. 2022, 10:22|

30 let zpět: Štáb americké televize natočil materiál o spolupráci poslance s StB

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
29. 1. 2022|

Podle Lipavského je Česko připraveno podpořit sankce proti Rusku. Blížící se olympiádu v Číně nepodporuje

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.
25. 1. 2022Aktualizováno25. 1. 2022, 20:06|

Rok 2022 bude volební, na podzim si lidé vyberou zastupitele obcí a třetinu senátorů

Česko letos čekají další volby, lidé v nich vyberou obecní zastupitele. Hlasování se bude konat v pátek 23. září a sobotu 24. září. Termín vyhlásil prezident Miloš Zeman. Už teď je ale jasné, že vládní koalice SPOLU chce zkusit společné kandidátky i v řadě obcí a třeba že Piráti a STAN naopak spolu pod jednou značkou nebudou kandidovat v hlavním městě. Na podzim si také voliči ze třetiny volebních obvodů vyberou nové senátory.
2. 1. 2022Aktualizováno2. 1. 2022, 08:00|

30: let zpět: Picassův ukradený obraz Absint a karta se vrátil na své původní místo

Poslední ze čtveřice Picassových obrazů ukradených před 30 lety v pražské Národní galerii se znovu vrací na své místo. Obraz s názvem Absint a karta byl po půl roce od odcizení uložen v budově generální prokuratury v Bamberku a odtud po potvrzení pravosti převezen zpět do Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
23. 11. 2021|

30 let zpět: Parafování dohody o přístupu ČSFR k Evropskému společenství

Dva roky a pět dní po 17. listopadu 1989 Československo udělalo další důležitý krok na své cestě do Evropy. Zástupci ČSFR v Bruselu parafovali dohodu o přistoupení k Evropskému společenství, předchůdci Evropské unie. Jak reportáž vysvětluje, nešlo o podpis samotné dohody, ale o souhlas s jejím textem. Ten kromě členských zemí ještě musely schválit vlády, federální parlament a podepsat prezident.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
22. 11. 2021|

Google podepsal s agenturou AFP pětiletou smlouvu na dodávání obsahu

Americká internetová společnost Google bude platit francouzské tiskové agentuře Agence France-Presse (AFP) za obsah. Google ve středu oznámil, že s agenturou podepsal pětiletou smlouvu. Je to jedna z největších licenčních dohod podle nového francouzského zákona, uvedla agentura Reuters. Finanční podmínky dohody Google odmítl zveřejnit.
18. 11. 2021|

Nemůžeme mít pocit, že jedeme na Titaniku a všechno je v pořádku, říká exprezident Václav Klaus

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.
28. 10. 2021Aktualizováno28. 10. 2021, 20:11|

30 let zpět: První schůze ministrů práce a sociálních věcí Visegrádské trojky

Ve Varšavě se poprvé sešli ministři práce a sociálních věcí Visegrádské trojky. Ministři Polska, Maďarska a Československa se formou dopisu obrátili na Evropská společenství, kde žádali o vzájemnou spolupráci. Hlavní důvody k vytvoření dohody vysvětluje zástupce ČSFR Petr Miller.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
27. 9. 2021|