Je velká vůle nesedět s rukama v klíně, přijít s konkrétní reakcí, uvedl v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v souvislosti s odvetnými cly ze strany Evropské unie na americké zboží. Dodal, že balík, se kterým nyní Evropa přichází – zavedení cel na hliník a ocel – je první reakcí. „Zároveň ale říkáme, že nesmíme rozpoutat hysterii a jít do celní války. Výsledkem musí být dohoda,“ podotkl.
Nesmíme rozpoutat hysterii, výsledkem musí být dohoda s USA, míní Vlček
V pondělí rozeslala Evropská komise jednotlivým členským státům konečný návrh ohledně prvních odvetných cel v reakci na americké tarify na ocel a hliník. EU podle bruselského serveru Politico navrhuje uvalit pětadvacetiprocentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.
V dalších krocích musí Evropská unie podle Vlčka cílit na „citlivá odvětví amerického průmyslu“. „Automobilový průmysl, výroba motocyklů nebo třeba některé zemědělské produkty,“ vyjmenoval. Na poznámku moderátora, že vyšší zdanění automobilek na evropském trhu již Evropa má, Vlček řekl, že jde o některé případy.
„Spojené státy v tomto případě mají pravdu, že průměrné zatížení Ameriky vůči Evropě v oblasti produktů je vyšší – zhruba o čtyři desetiny procenta –, ale na druhou stranu vstup evropských firem včetně těch českých na americký trh je více zatížen cly americkými. Saldo v oblasti služeb je zase ve prospěch americké ekonomiky,“ podotkl.
Zdražení hrozí všude, míní Vlček
Evropská unie včetně Česka chce podle Vlčka obchodní vztah v hodnotě 1,6 bilionu eur spíše prohlubovat než ho destruovat, ale Evropa také nesmí sedět s rukama v klíně. Ve druhé fázi odvetných cel, která by měla platit od poloviny května, by podle něj kromě výše zmíněného automobilového průmyslu měla být i oblast digitálních technologií. „Říkáme, že všechny možnosti jsou otevřené, ale o tom aktuálně povedeme debatu na úrovni Evropy,“ dodal s tím, že debata musí být jednotná.
Kdyby „silná odveta“ nastala, podle Vlčka by to pozitivní dopad nemělo. „Jakékoliv zavádění cel je ku škodě – ku škodě spotřebitelů jak na evropském, tak americkém trhu,“ dodal. Na otázku moderátora, kde potenciálně hrozí to, že si evropský spotřebitel bude muset kvůli clu připlatit, ministr řekl, že „potenciálně ve všech oblastech“.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič již v polovině února nabídl USA nulová cla na automobily a na některé průmyslové výrobky a USA tuto nabídku odmítly. V této souvislosti Vlček uvedl, že nemá informaci, proč ji odmítly. Dodal, že sám byl v Spojených státech před třemi týdny, aby viděl náladu, která tam nyní panuje.
„Zatím vidíme bohužel jen chaos“
„Bohužel i vysoce postavení úředníci americké administrativy na pozicích ministrů mnohdy nejsou schopni vést tu debatu konkrétně, protože přece jen ten americký systém je jiný, než na jaký jsme zvyklí v Evropě,“ dodal s tím, že slovo prezidenta tam má velkou váhu. „Proto sami nechceme jít do ukvapené reakce. Jít rovnou cestou celních válek, protože situace třeba za týden nebo za měsíc může být úplně opačná,“ míní.
Přiznal, že vlastně neví, co USA chtějí. „Spojené státy dodnes nebyly schopny definovat, jakým způsobem chtějí vzájemný vztah nastavit, proto sami říkáme, že Evropa musí jednat jednotně. Reakce ale musí přijít a výsledkem musí být sednout si k jednomu stolu a ukázat, jakým způsobem negativně můžou cla dopadnout i na samotný americký průmysl,“ poukázal s tím, že by ho samotného zajímalo, jaká je strategie Trumpovy administrativy. „Zatím vidíme bohužel jen chaos.“
Zástupci EU se podle něj snaží být v debatě velmi konkrétní. „Snažíme se být velmi aktivní, ukazovat čísla, ukazovat argumenty, Maroš Šefčovič byl v USA za poslední měsíce dvakrát. Řada evropských lídrů, a na tom byla také shoda, do Spojených států cestuje, ukazuje, argumentuje tak, abychom nakonec dosáhli dohody,“ dodal s tím, že EU navrhuje například prohlubování spolupráce s USA v oblasti LNG nebo obranných technologií či větší spolupráci v oblasti umělé inteligence.