Digitální technologie

Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou, řekl v rozhovoru s americkým deníkem The New York Times (NYT) prezident Petr Pavel. Na tiskové konferenci ke své týdenní návštěvě USA mluvil také o nutnosti integrace zemí západního Balkánu do struktur EU i NATO či potřebě reformy OSN tak, aby byla akceschopnější a adaptovala se na měnící se svět a jeho hrozby.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží propojit firmy a experty z Česka a Ukrajiny a podpořit tak spolupráci obou zemí v oblasti digitálních technologií. Jde o součást snah pomáhat Kyjevu už teď s přípravami na poválečnou rekonstrukci a mít tak první slovo u případných zakázek.

Moderní děti se stále častěji vyskytují v digitálních světech. Žádné generace v minulosti něco takového nezažily, proto vědce zajímá, jak se taková zkušenost na dětech projevuje.

Evropská unie by měla na svém území do konce desetiletí vyrábět nejméně čtyřicet procent technologií klíčových k produkci obnovitelné energie. Plánuje také začít těžit, zpracovávat a recyklovat více strategických surovin, aby omezila svou závislost na Číně a dalších mimoevropských dodavatelích. Počítají s tím nově zveřejněné návrhy Evropské komise (EK), které mají zajistit větší soběstačnost EU a posílit její konkurenceschopnost v reakci na masivní zelené subvence USA.

Digitální technologie hrají stále významnější roli ve volném čase dětí. Na počítači, mobilu nebo tabletu stráví žáci a žákyně ve věku od 11 do 15 let v průměru přes dvě a půl hodiny denně. O víkendu ještě mnohem víc. Vyplývá to ze studie Sociologického ústavu akademie věd, která se zaměřila i na jejich další volnočasové aktivity.

Ruská invaze na Ukrajinu se stala událostí, o kterou se zajímají vojenští teoretici po celém světě. Konflikt totiž reálně ukazuje, že některé předpoklady tak úplně nefungují a jiné naopak zabraly nečekaně dobře. Podle analytika Michaela Deppa je vůbec největší výhrou Ukrajiny schopnost kontrolovat digitální příběh, který se o bojích vypráví.

Podle odborných odhadů hrozí v Česku 445 tisícům lidí starších patnácti let závislost na mobilních telefonech, sociálních sítích či on-line hrách. Informuje o tom zpráva o digitálních závislostech za letošní rok, kterou v úterý schválila vládní rada pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

České zdravotnictví na tom není z hlediska kyberbezpečnosti dobře, ale v některých nemocnicích se už situace zlepšila, uvedl v pořadu Interview ČT24 ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka. Mnohem lepší situaci naopak vidí v bankovnictví a v energetice. Vláda v pondělí schválila Akční plán ke strategii kybernetické bezpečnosti.