EU a Kanada vytvoří Alianci pro budoucnost

Evropská unie a Kanada chtějí do summitu v roce 2027 upřesnit podobu užšího přidružení Kanady k Unii, které nebude znamenat plné členství, stojí v závěrečném prohlášení z dvoudenního summitu, jenž v pátek skončil v Montrealu. Podle tohoto dokumentu vytvoří Alianci pro budoucnost, která propojí jejich ekonomiky, posílí hospodářskou a strategickou bezpečnost a zvýší odolnost dodavatelských řetězců, zejména v oblasti kritických surovin a strategických technologií. Cílem je rovněž prohloubit spolupráci v energetice, obraně, digitálních technologiích a obchodu.

Kanadský premiér Mark Carney pátek označil za „historický“. Svět se podle něj stává nebezpečnějším a rozdělenějším a mezinárodní instituce, na které se státy spoléhají, oslabují. Hospodářská integrace se podle něj stala zbraní a cla nástrojem nátlaku. Technologie zároveň mění povahu války, strukturu ekonomik i schopnost států vládnout.

„Již ve Štrasburku jsem řekl, že v této bouři může osamělý strom padnout, ale les nikoli,“ uvedl Carney s odkazem na svůj projev během zářijového zasedání Evropského parlamentu. Dodal, že kořeny jednotlivých stromů se v zemi propojují a vzájemně si předávají živiny. Společně tak vytvářejí odolný a soběstačný ekosystém. Stejný princip by podle něj měl stát i v základu spolupráce Kanady a EU. Dodal, že obě strany společně chrání své hodnoty a vytvářejí prostředí, v němž mohou jejich občané prosperovat.

Nová aliance má podle Carneyho přinést konkrétní příležitosti mladým lidem, výzkumníkům i podnikům. Kanada chce například rozšířit svou účast v evropském výměnném programu Erasmus+ a zahájit jednání o zapojení do příští generace programu Horizon Europe. Kanadští studenti by tak mohli snadněji studovat na evropských univerzitách a výzkumníci získat přístup k evropským výzkumným kapacitám a superpočítačům.

„Užší spolupráce na nejvyšší politické úrovni nám umožní vyměňovat si názory, určovat společné priority a koordinovat naše reakce na společné výzvy. V tomto duchu vítáme účast kanadského premiéra na zasedání Evropského politického společenství v Jerevanu a těšíme se na nadcházející setkání v Dublinu, stejně jako na stále častější jednání s kanadskými ministry v rámci příslušných zasedání Rady EU a ministerských schůzek,“ stojí v sedmistránkovém prohlášení ze summitu.

EK bude s Kanadou pravidelně jednat

Předseda Evropské rady António Costa upřesnil, že Carney přijede na neformální summit EU, který se koná v polovině listopadu v Irsku. Zároveň podle něj bude Evropská komise pořádat pravidelná jednání s kanadskou vládou.

Užším propojením budují EU a Kanada takzvanou Alianci pro budoucnost založenou na důvěře a sdílených hodnotách, uvádí prohlášení, které nakonec neobsahuje termín přidružené členství, jak původně v souvislosti s Kanadou zmiňovala šéfka EK Ursula von der Leyenová. Proti tomuto označení se totiž stavěly některé členské státy, mimo jiné Německo.

Podle Costy je Kanada „zdaleka nejevropštější zemí mimo Evropu“. Předsedkyně EK řekla, že při rozhodování o tom, které země by měly spolupracovat, jsou důležitější sdílené hodnoty než geografická poloha. „Není tak důležité, kde se země nacházejí na mapě. Důležité jsou hodnoty, které daná země hájí, a její postoj v mezinárodních vztazích.“

Podle kanadského premiéra navrhovaná Aliance pro budoucnost posílí suverenitu Kanady a Evropy a pomůže jim lépe zvládat ekonomické otřesy. „Znamená to větší suverenitu, větší odolnost a schopnost společně čelit otřesům,“ prohlásil.

Rozsah spolupráce

Ještě před závěrečnou tiskovou konferencí podepsali zástupci kanadské vlády a několik eurokomisařů množství dohod, mimo jiné o digitálním obchodu a také iniciativy na rozšíření vědecké spolupráce a výměnných pobytů vysokoškolských studentů.

Užší spolupráce s Kanadou se ale týká i mnoha dalších oblastí, například kritických nerostných surovin, energetiky, obrany či bezpečnosti v Arktidě. Zároveň se obě strany snaží nevyvolat hněv Washingtonu a Pekingu, poznamenala agentura AP. Unijní představitelé už před summitem několikrát zdůraznili, že spolupráce není namířena vůči nikomu, ale má jít o to, aby byla prospěšná obyvatelům Kanady i Evropy.

Americký prezident Donald Trump už dříve označil návrh na přidružené členství Kanady v EU za směšný a varoval, že pokud by tento krok považoval za nepřátelský, mohl by zajistit, aby Spojené státy zastavily v některých oblastech obchodování s Evropou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 9 mminutami

Kaliningradská oblast zřejmě čelila útoku. Litva vinu odmítá

Ruská Kaliningradská oblast čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá.
09:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 13 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 15 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 16 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.